Jaké byly reakce na prezidentův novoroční projev?

Tradiční novoroční projev prezidenta České republiky jsme vám v plném znění nabídli již 1. ledna. Teď vrátíme k jeho klíčovým prvkům, ale zejména zaznamenáme reakce na tento projev.

Prezident Václav Klaus během novoročního projevu, foto: ČTK

Prezident Václav Klaus měl pro své letošní novoroční poselství zajištěný nevídaný mediální prostor: Česká televize jej vysílala hned na dvou svých programech, projev přenášely také obě soukromé televize a kromě frekvencí Českého rozhlasu se objevil i na vlnách Rádia Blaník. Očekávání publika pak logicky vzbuzoval fakt, že republika sedm měsíců po volbách stále nemá vládu s důvěrou sněmovny - "...což je rekord, kterým se chlubit nemůžeme. Radost z našeho povolebního trápení nemá snad nikdo," - komentovala tuto situaci hlava státu. Podle svých slov ale plně spoléhá na systém parlamentní demokracie a za nutnou považuje konstruktivní dohodu politických stran. S hodnocením situace v zásadě souhlasila většina politických lídrů, i když by někteří očekávali větší sebereflexi prezidenta jako důležitého účastníka tohoto dění.

Václav Klaus se ale nesetkal s příliš pozitivní odezvou na jeho slova o nekompromisnosti, připomínající podle něj studenou občanskou válku: "Nekompromisní soupeření o vize, ideje a programy - zejména před volbami - je pro demokracii nezbytné, ale nesmí přerůst ve ´studenou občanskou válku´, kterou situace u nás do jisté míry připomíná. Starosti se svou vnitřní jednotou míval český stát opakovaně a mnohokrát na to doplatil. Nesložíme-li dnes - v přeneseném slova smyslu - zbraně hromadného ničení národní pospolitosti, nedosáhneme ničeho."

Zatímco některým politikům se tato slova zdála příliš silná, politoložka Vladimíra Dvořáková považuje výrok za výstižný:

"Může to také vyznít jako varování, že možná už bylo předvedeno až příliš ze strany politiků a že by si měli uvědomit, co vlastně to se společností dělá. Tak tady bych se k tomu varování docela připojila. V této společnosti se posunula jedna velice podstatná věc: běžné je, že se člověk dívá na někoho, kdo má jiné politické názory, jako na soupeře, politického soupeřek, ale nikoliv na nepřítele. Ale ten rozměr toho nepřátelství u nás je velice silný. Přitom my musíme rozlišovat tu situaci při těch volebních kampaních a situacích po volbách. Co ale je běžné v těch vyspělých demokraciích, že poté po těch volbách se to zastaví a začne se naprosto racionálně jednat. Já uznávám, že to asi není jednoduché po tolika těch emocích, ale když si vezmete třeba kampaň v 98. roce, kdy Zeman hovořil o ´spálené zemi´ a Klaus vyzýval k ´mobilisaci´ a poté ti dva politici byli schopni nějakým způsobem se dohodnout, i když opoziční smlouvu nepovažuji za zrovna ideální model, ale jaksi to nepřátelství opustit, tak tohle teď u nás nenastalo a ve podstatě jakoby pořád zní ty představy zničit ´nepřítele´ a to v demokraciích není běžné."

Foto: ČTK

Profesorku Vysoké školy ekonomické Vladimíru Dvořákovou trochu překvapil prostor, který prezident Klaus věnoval problematice Evropské unie: "Ta nám sice nabízí nové příležitosti a odstraňuje mnohé zbytečné bariéry mezi zeměmi -a tím i lidmi, ale zároveň omezuje naše vlastní rozhodování, přináší nemalou byrokratickou zátěž a dává prostor k aktivitám institucí, které nic skutečně pozitivního nepřinášejí. Především nás organizují, regulují a kontrolují."

Podle Dvořákové jsou tyto postoje hlavy státu očekávané a fakt, že se objevují v novoročním projevu, nehodnotí nijak negativně, i když názory Václava Klause nesdílí. Za problematické by se podle ní daly označovat jen výroky prezidenta na mezinárodní půdě, pokud odporují politice vlády. Šéf Strany zelených Martin Bursík ale například Klausovo varování před snahami německého předsednictví znovu otevřít diskusi o tzv. evropské ústavě označil za xenofobní. Méně ostře, ale také kriticky tuto pasáž vidí i lídr sociální demokracie Jiří Paroubek.

Shoda politiků s prezidentem naproti tomu panovala v pasáži, věnované mezilidským vztahům: "Moc bych si přál, abychom více mysleli na ty, kteří potřebují naši pomoc. Máme-li díky moderním technikám blíže k celému světu, neměli bychom mít daleko jeden k druhému. Nesmí nám být lhostejné oslabování rodiny a jeho dopad na výchovu dětí, podmínky života seniorů, ale i způsob, jakým se k sobě chováme navzájem. Porozumění druhým je třeba usilovně a citlivě pěstovat, nic cennějšího není."

Jiří Čunek, foto: ČTK

Tato slova mimořádně oslovila předsedu KDU-ČSL Jiřího Čunka. Politoložka Vladimíra Dvořáková tuto pasáž sice ocenila, přesto míní, že prezident se ještě předtím sám nevyhnul kategorizování občanů, když řekl, že jedna polovina si zásadnější a hlubší změny přeje, zatímco druhá se jich obává: "Já bych to možná vnímala právě v kontextu té ´studené občanské války´, jak naznačil, že v jistých směrech teda to připomíná. To znamená, že to bylo jaksi poselství spíše k tomu, aby lidé spolu komunikovali, aby se nevnímali vzájemně jako nepřátelé. Myslím, že to spíš odráželo tu bezprostřední situaci. Tam se ještě v tom projevu ale myslím projevila stranickost pana prezidenta, že on vlastně tu společnost rozdělil na lidi, kteří chtějí reformy a kteří nechtějí reformy. Já si myslím, že třeba ta společnost není rozdělena ani tak v otázce jestli reformy ano nebo reformy ne, ale spíše v otázce reformy jak."

Jednoznačně pozitivně prezidentův projev hodnotí premiér a předseda ODS Mirek Topolánek. Podle jeho slov byl projev státnický a měl jasné hodnotové poselství.