Jakou podobu bude mít Evropská unie?
K jaké podobě směřuje Evropská unie? Budou se Evropané schopni identifikovat se svým soustátím či státem? To jsou otázky, které v dnešním vydání rubriky Česko v komentáři rozebírá komentátor deníku Právo Petr Uhl. Telefonicky se s ním spojil Josef Kubeczka.
V souvislosti s přípravou dokumentu, který se zjednodušeně označuje jako evropská ústava, se naskýtá otázka, k jaké podobě by měla Evropská unie směřovat. Co by podle Vás mělo větši naději na úspěch - volné sdružení států, federace nebo jeden superstát?
"Já se domnívám, že tady je určité zmatení pojmů. My se pohybujeme v rámci možného a Evropská unie, tak jako tak, ať to chceme nebo ne, bude jakousi kombinací mezi mezivládní organizací, to znamená dobrovolným spojením nezávislých států, a mezi superstátem nebo federací, konfederací, kde suverénem je občan, který deleguje část svých pravomocí na obec, část na kraj, část na svůj stát a část na Evropskou unii. Já osobně jsem stoupencem toho, aby co nejvíce těch pravomocí bylo delegováno na obec, na kraj a také na Evropskou unii a co nejméně na ten národní stát. To jsou ale jenom věci akcentu, důrazu a postupně se to v Evropě bude měnit tak, jak se lidé budou zbavovat toho krunýře národních států. Pokud říkám národních, tak tím myslím samozřejmě politický národ. Takovými národními státy jsou Belgie, Švýcarsko, Velká Británie a jiné státy, které jsou složené, jejich obyvatele se hlásí k různým etnickým skupinám."
Příprava evropské ústavy, která mimo jiné zahrnuje funkci společného prezidenta a šéfa evropské diplomacie, spíše nasvědčuje snahám o vytvoření nějaké státní formy. Byli by podle Vás za této situace evropští občané schopni se identifikovat se svým novým státem?
"Ale ano. Já se domnívám, že ano, zejména mladá generace. Tam je to velmi silné. Určitou identifikaci vidíme i u lidí starších, ale já si myslím, že to je proces a za pět, za deset let budeme v situaci, kdy mnohem více lidí než dnes se bude více ztotožňovat s tím novým soustátím, s tou novou konfederací, federací... Je jedno, jak tomu budeme říkat. Prostě s naší společnou Evropou."
Lze vůbec sjednotit jednotlivé národy, etnická společenství, v jeden národ politický? Je to vůbec nutné pro vytvoření evropského soustátí či státu?
"Já si myslím, že ano, že politický národ by měl vznikat tak, jako vzniká, není to ještě dokončeno, ve Spojených státech amerických a vidíme to i v jiných státech, například v Indonésii, Indii, Jihoafrické republice. Všude ten proces integrace pokračuje. Pokračuje i v Evropě a není to nutné, ale je to dobré. Právě tou měrou, jak ten politický národ evropský, nebo ten evropský démos bude vznikat, tak tou měrou Evropská unie bude také tou konfederací nebo federací. To je samozřejmě otázka mnoha let, možná i generací. Bude to jiné, vždycky to zřejmě bude jiné než ve Spojených státech amerických, naše unie bude jiná než americká unie. Už proto, že cílem naši unie je právě zachovat a rozvíjet národní kultury, tedy etnické kultury jednotlivých dnešních národů. A to si myslím, že se nám podaří jenom v rámci Evropské unie. Kdybychom byli izolováni, tak Čechy pohltí Němci a Němce nakonec pohltí Američané."
V tuto chvíli těžko předvídat, jakou podobu Evropské unie budou prosazovat oficiální čeští představitelé, či zda k takovému rozhodování dostanou příležitost občané v referendu. Jaká forma sjednocené Evropy by ale podle Vás nejlépe vyhovovala českému naturelu?
"Český naturel není něco úplně konkrétního. Mladá generace má jiný než starší a lidé ve městech trochu jiný než lidé na venkově. Já si myslím, že k tomu jsou různé názory. Také není pravda, že bychom nevěděli, co česká delegace bude prosazovat. Tam je poměrně dost velký akcent na tu federální nebo konfederální orientaci Evropské unie a samozřejmě, vzhledem k určitým populistickým potřebám, se tam zdůrazňují takové národní zájmy a tím slovem národní se myslí české etnikum. Myslím si ale, že sociální demokracie a hlavně Unie svobody a také lidovci s tím nejsou tak svázáni jako třeba komunisté nebo Občanská demokratická strana, kteří mají takovou národoveckou přímo rétoriku."
Hostem rubriky Česko v komentáři byl tentokrát komentátor deníku Právo Petr Uhl.
