Jana Bobošíková - prezidentská kandidátka Suverenity

Jana Bobošíková, foto: Šárka Ševčíková / Český rozhlas

Dnes přinášíme poslední portrét z řady prezidentských kandidátů a kandidátek - portrét Jany Bobošíkové. Představíme její politické názory a její představy o smyslu prezidentské funkce a také dáme slovo politologovi.

Jana Bobošíková, foto: Šárka Ševčíková / Český rozhlas
Jana Bobošíková se o prezidentskou funkci uchází už podruhé. V roce 2008 ji na prezidentku navrhla Komunistická strana Čech a Moravy. Bobošíková ale v průběhu volby odstoupila kvůli své nedostatečné podpoře. Tentokrát kandiduje za svou stranu Suverenita. Při přepočítává hlasů ji ministertvo vnitra vyřadilo, protože údajně nepředložila dostatek platných hlasů na svoji podporu. Nejvyšší správní soud ji ale do kampaně vrátil jako platnou kandidátku, na rozdíl od druhých vyřazených - Tomia Okamury a Vladimíra Dlouhého. Bobošíkovou to přesto podle jejích slov poškodilo.

"Já se tou pauzou cítím být poškozena, ale nikterak nad tím nelomím rukama. Je pravda, že se mé jméno často zmiňovalo, ale zmiňovalo se v souvislosti jakéhosi outsidera, člověka, o kterém se neví, zda bude do těch voleb připuštěn. A to vás samozřejmě poškozuje jak před voliči, tak před případnými sponzory,"

uvedla ve vysílání Českého rozhlasu.

V povědomí dosud zůstává její šestitýdenní angažmá v čele zpravodajství veřejnoprávní televize, kam ji koncem prosince 2002 jmenoval tehdejší generální ředitel ČT Jiří Hodač. Bobošíková rázně vystoupila proti stávkujícím redaktorům a přišla s vlastním zpravodajstvím, nakonec ale ve funkci skončila po zvolení prozatímního ředitele televize Jiřího Balvína.

Do politiky Jana Bobošíková vstoupila v roce 2004, když se na kandidátce hnutí Nezávislí stala europoslankyní. Po skončení evropského mandátu se ucházela o přízeň voličů v řadě voleb, ale ani jednou neuspěla - ať už ve dalších volbách do Evropského parlamentu, ve volbách do Poslanecké sněmovny, v komunálních volbách v Praze nebo Senátu. Podle politologa Jana Bureše je Bobošíková populistická politička:

Evropský parlament, foto: Archiv ČRo 7 - Radia Praha
"Jana Bobošíková myslím je klasickým příkladem politika, kterého můžeme označit jako populistu. To znamená, že je to politička, která velmi citlivě naslouchá veřejnému mínění, vybírá si témata, která jsou pro veřejnost v české společnosti nějak atraktivní a zajímavá dlouhodobě. Ona nepřichází s ničím výrazně novým, přichází pouze s jakýmci remakem všeho toho, co nabízí na politické scéně pod hnutím Suverenita."

Bobošíková se netají tím, že její program má styčné body s programem KSČM:

"Mám tím na mysli odmítání Lisabonské smlouvy, mám tím na mysli obhajobu historické pravdy, a mám tím na mysli třeba jadernou energetiku."

Historická pravda pro Bobošíkovou znamená zejména trvání na prezidentských dekretech Edvarda Beneše. Vystupuje také ostře proti sudetským Němcům. Jana Bobošíková sympatizuje také s konzervativní Akcí DOST, s kterou se shoduje v kritice evropské integrace a odporu k multikulturalismu.

"Akci DOST jsem požádala o podporu a už jsem ji také dostala a velmi si toho vážím. A pokud jde o KSČM, tak tam jsem požádala o to, zda bych mohla přijít představit svůj program. A bude potom na KSČM, jaké udělá doporučení,"řekla Bobošíková v Českém rozhlase.

Jana Bobošíková je přesvědčena, že její snaha získat podporu na všech stranách politického spektra, odpovídá úloze prezidenta ve společnosti:

"Prezident by měl být prezidentem co největšího počtu občanů. A podle mého názoru by se měl člověk, který kandiduje na prezidenta, snažit hledat styčné body se všemi složkami našeho politického spektra. A o to já se teď pokouším."

Foto: Filip Jandourek / Český rozhlas
Jaký je vztah Jany Bobošíkové k národnostním menšinám? Shrnuje politolog Jan Bureš:

"Vztah k menšinám je u paní Bobošíkové poměrně komplikovaný. Ona třeba se označuje za odpůrkyni myšlenky multikulturalismu, čili už z toho vyplývá určitý despekt vůči menšinám. Mluví o tom, že ti, kteří jsou v menšině, se mají přizpůsobit většinové společnosti. To je třeba její recept na romskou otázku. A zase, tady je to klasický příklad toho populismu, protože takto smýšlí většina české společnosti."

Politolog jan Bureš poukazuje na to, že politická kariéra Bobošíkové začala televizní krizí a podle něj je její politická aktivita vedena snahou dosáhnout satisfakce za tehdejší neúspěch. Jako prezidentka by podle něj byla spíše konfliktní.

"Myslím, že by došlo k velkému konfliktu mezi prezidentkou Bobošíkovou a většinou české politické scény. Ona sama když mluví o tom, jak by fungovala jako prezidentka, tak říká, že by byla velmi aktivní, že by chodila na jednání vlády, že by vracela zákony, že by odmítala jmenovat ministry, kteří by jí nevyhovali. Čili já se domnívám, že pokud by se stala prezidentkou České republiky, tak by to její vystupování bylo spíše velmi konfliktní."

Jana Bobošíková se narodila v roce 1964 v Praze. Vystudovala Obchodní fakultu Vysoké školy ekonomické a pedagogickou nástavbu. Od roku 1989 působila v médiích jako redaktorka a moderátorka. Dnes vedle své politické činnosti také podniká v oblasti marketingu.