Dojde na varovná slova?

Zleva Tomio Okamura, Jana Bobošíká a Vladimír Dlouhý, foto: ČTK
0:00
/
0:00

Ministerstvo vnitra do přímé volby prezidenta nepustilo šéfku Suverenity Janu Bobošíkovou, ekonoma Vladimíra Dlouhého a podnikatele a senátora Tomia Okamuru. Ti sice předali petici s více než 50 tisíci podpisy, měli v ní ale příliš mnoho chybných údajů. V boji o Hrad tak zůstává osm kandidátů. Objevují se však hlasy varující, že by Česko mohlo zůstat kvůli nejasnostem kolem pravidel přímé volby a možným sporům nějaký čas bez prezidenta.

Zleva Tomio Okamura, Jana Bobošíká a Vladimír Dlouhý, foto: ČTK
Ministerstvo vnitra vybralo z každé kandidátské petice dva vorky hlasů a zkontrolovalo je. Procenta nesprávných podpisů pak sečetlo a tolik procent hlasů od jejich celkového počtu odečetlo. Tak došlo k vyřazení tří prezidentských kandidátů. Odpůrci tohoto postupu namítají, že úředníci měli zjištěná procenta nesprávných podpisů z obou vzorků zprůměrovat, a teprve takto zniklé procento odečíst od celkového počtu hlasů pod peticemi. I odborníci pak uvádějí paradoxní příklad, kdy by některý z kandidátů měl ve vzorcích polovinu neplatných podpisů, úřad by mu nakonec odebral všechny. Podle předsedy ústavně právního výboru Sněmovny Marka Bendy z ODS ministerstvo vnitra při přezkumu podpisových archů prezidentských kandidátů udělalo chybu, která by však neměla ovlivnit přímou volbu hlavy státu:

"Nevidím v tom tak úplně nějaký fatální zmatek. Prostě je možnost se odvolat k Nejvyššímu správnímu soudu, který podle mého názoru v rychlém čase rozhodne. Já jsem přesvědčen, že rozhodnutí ministerstva vnitra o tom sčítání procent, které je opravdu pochybené, zruší. Pak se někteří kandidáti vrátí do hry, někteří se do ní nevrátí, a můžeme pokračovat ve volbě."

Eliška Wagnerová, foto: ČT
Zdá se však, že až tak jednoduché to zřejmě nebude. Například senátorka Eliška Wagnerová v České televizi vyjádřila přesvědčení, že zákon o přímé volbě prezidenta je nelogický, norma podle ní není napsaná dobře a vede k absurdním výsledkům. Různý výklad zákona tak podle ní některé kandidáty poškozuje:

"Tento kandidát se bude soudit. Dobře, Nejvyšší správní soud má lhůtu, ale nemá ji Ústavní soud. Já si neumím představit, když by dokonce podal kandidát ústavní stížnost, ba s ní spojil třeba i návrh na zrušení konkrétně tohoto ustanovení zákona, že by bylo možno legitimně pokračovat v již vyhlášené volbě."

Naopak vicepremiérka a šéfka strany LIDEM Karolína Peake je přesvědčena, že prováděcí předpis k zákonu o přímé volbě prezidenta je v pořádku:

Karolína Peake, foto: ČTK
"Ministerstvo vnitra tento zákon předkládalo do vlády ve dvou variantách, kdy navrhovalo možnost kontroly úplně všech podpisů, to byla jedna varianta, a druhá varianta byla kontrola pouze vzorku. Jak vládou, tak Poslaneckou sněmovnou a Senátem prošla ona druhá varianta, takže si myslím, že ministerstvo vnitra je v tomto případě celkem z obliga."

Všichni tři vyřazení kandidáti na prezidenta se tedy mohou odvolat k Nejvyššímu správnímu soudu. Ministerstvo vnitra bude podle ředitele Odboru všeobecné správy Václava Henycha rozhodnutí soudu respektovat:

"Podle toho, jak soud rozhodne, jsme připraveni buď na variantu, že budou dále postupovat jenom ti, které jsme zaregistrovali my, nebo nám může vrátit řadu dalších, tak to bude i s těmi dalšími."

První kolo voleb se má konat 11. a 12. ledna 2013, druhé pak případně o dva týdny později. Nejvyšší správní soud o případných stížnostech vyřazených kandidátů rozhodne do 13. prosince. Na podání stížnosti k Ústavnímu soudu je 60 dní, tedy čas do poloviny února. Ústavní soudci však nemají lhůtu, do níž musí rozhodnout.

Foto: Filip Jandourek / Český rozhlas
Nejasnosti kolem vyřazení kandidátů na prezidenta ale nahrávají odpůrcům přímé volby. Patří mezi ně i poslanec ODS Boris Šťastný:

"Kladu velkou otázku, jestli by nebylo rozumné zamyslet se nad tím, jestli se nevrátit k původní nepřímé volbě parlamentem."

Na druhé straně například vicepremiérka Karolína Peake je i přes některé nejasnosti ohledně registrace prezidentských kandidátů zastánkyní přímé volby:

"Jsem zastáncem přímé volby prezidenta. Ten prováděcí zákon byl připravován celkem rychle, to je pravda, protože novela ústavy prošla na poslední chvíli, nicméně na něm pracovali jak odborníci ministerstva vnitra, tak legislativci Úřadu vlády. A je pravda, že pokud tam dojde k nějakým otazníkům, tak je bude muset vyřešit soud."

Šéf ústavně právního výboru Sněmovny Marek Benda navíc tvrdí, že odklad přímého výběru hlavy státu není možný:

"Zaprvé s tím všichni počítají. Občané chtějí volit a představa toho, že dokážeme v krátkém čase změnit ústavu, najít třípětinovou většinu v obou komorách, najít tam nějakou shodu se sociální demokracií a vrátit se k nepřímé volbě, mi připadá zcela iluzorní. Pokud by se nám zdálo, že nesplnila přímá volba očekávání, pak se můžeme o příštích volbách bavit, jestli budou přímé, nebo nepřímé, ale tato volba musí proběhnout jako přímá."

Prezident Václav Klaus opustí Hrad 7. března 2013.