Jde o miliardy

r_2100x1400_radio_praha.png

Páteční projev premiéra Miloše Zemana ve sněmovně odměnila převážná většina poslanců bouřlivým potleskem. Ale jak uvádí Zdeněk Vališ, někteří pozorovatelé soudí, že jádro pudla v televizní kauze definoval nejlépe ministr kultury Pavel Dostál.

Komentátoři deníků Lidové noviny a Mladá fronta Dnes označili tentokrát ve vzácné shodě Zemana za politika v tom dobrém slova smyslu. Premiér má prý jistě hodně špatných vlastností, ale v pátek si zasloužil nejlepší možnou známku. Šel nad všední bitku politiků a myslel na stát.

Rovněž šéf sněmovny a ODS Václav Klaus ale v zásadě se Zemanovým vystoupením souhlasil. V sobotním vydání deníku Právo řekl, že v řadě pohledů má podobný názor, jen v důrazu na některé věci se liší. Vrcholně rozčílen ovšem musel být Klaus během vystoupení ministra kultury Pavla Dostála. To, když Dostál podrobně popisoval, kdo všechno by na privatizaci či postupné likvidaci veřejnoprávní České televize mohl mít zájem.

Nikdo samozřejmě Klause nepodezírá, že on sám by se chtěl nějak na úkor České televize obohatit, i když v Dostálově výčtu firem ovládajících soukromé celoplošné televize je také jedna, která zaměstnává jeho ženu. Takové nařčení by se neodvážil vznést ani ten největší Klausův nepřítel. Jedna věc je ale zřejmá. Právě Klaus v uplynulých dnech přišel s nápadem zlikvidovat, jak říká, ten nesmyslný hybrid, kterým je veřejnoprávní televize. S takovým nápadem přichází předseda ODS v této tak citlivé době pro zemi, která chce vstoupit do mediálně tradičně veřejnoprávní Evropské unie.

Privatizovat všechno za každou cenu je prostě Klausova posedlost, srovnatelná snad jen s posedlostí komunistů všechno znárodnit. Proto mu také muselo být tak nepříjemné Dostálovo odhalení, jaké nepříliš čisté praktiky jsou souběžně s jeho ryze čistým úmyslem ve hře. Nejde ale jen o desítky až stovky miliónů, které pozvolna a velmi nenápadně přetečou do pokladny soukromých televizí dnes a v příštích týdnech, jak upozorňoval Dostál. Současný boj o Českou televizi v sobě totiž skrývá rovněž snahu uchvátit pohádkové miliardy ve vzdálenější budoucnosti.

Někteří pozorovatelé si třeba všímají někdy poněkud zvláštní horlivosti Českých radiokomunikací při vypínání televizního signálu pro pozemní vysílače. Také Česko čekají velké změny v důsledku přechodu na digitální televizi. Evropská unie vydala směrnici požadující přijetí odpovídajících standardů. Už za dva roky by se měly na mezinárodní úrovni koordinovat a rozdělovat kmitočty a k tomuto datu musí být připravena i Česká republika. Proto proběhl před časem tendr na šíření digitálního signálu České televize. České radiokomunikace ale obsadily až druhé místo za Telecomem. Připravenou smlouvu s Telecomem už bývalý ředitel České televize Chmelíček nestačil podepsat, protože byl před Vánocemi ze dne na den odvolán.

Pro České radiokomunikace se tak otevírá nová naděje. Zrušit tendr a vypsat nový, není přece v Česku nic nezvyklého. A nově jmenovaný ředitel České televize by tomu mohl napomoci. Získat právo šířit digitální veřejnoprávní televize prý bude totéž, co pro občana, hlavní výhra v loterii. Nastane totiž exploze soukromých televizních stanic, příjmy z reklamy se tak rozdrobí a dramaticky klesnou. Trvalé finanční zabezpečení pak bude skýtat pouze veřejnoprávní televize s koncesionářskými poplatky. Tady je podle pozorovatelů nejspíš i klíč k horlivosti, se kterou stojí za veřejnoprávním ředitelem Hodačem české mediální impérium Vladimíra Železného s televizí Nova v čele. Má to svou logiku. Až vypukne v Česku digitální televizní věk, bude mít divácky úspěšná Nova nesrovnatelně těžší pozici. Leda, že by se podařilo do té doby nějak ovládnout i zlatou slepičku zvanou Česká televize.