Jedovaté potraviny v České republice
Potraviny, které se v České republice vyrábějí, obsahují až třikrát více jedovatých dioxinů, než doporučuje Světová zdravotnická organizace. Tento závěr Státního zdravotního ústavu potvrdila vědecká analýza, kterou vypracovalo občanské sdružení Arnika. O podrobnosti se zajímal Mikuláš Kroupa.
Vědecká laboratoř se zaměřila na analýzu toxických látek v těle sladkovodní ryby a to pstruha, který byl chycen v liberecké řece Nise.
Celý rok trvala měření, která sledovala koncentraci dioxinů a polychlorovaných bifenylů. Výsledky jsou přinejmenším znepokojující. Ukázalo se, že kdybychom si dali tohoto pstruha například k obědu, převýšili bychom o 200 % limit týdenní spotřeby dioxinových látek, který doporučuje Evropská komise. Znamená to, že kdybychom snědli jednoho takového pstruha a nechtěli bychom převýšit doporučený limit, nesmíme celých čtrnáct dní jíst. Totiž všechny potraviny, které obsahují především tuky, jsou přísunem dalších dioxinů, tvrdí přírodovědec Jindřich Petrlík ze sdružení Arnika, kterého jsem se zeptal, jak dioxiny působí na lidský organizmus.
"Dioxiny ovlivňují hormonální rovnováhu člověka. Snižují mužskou potenci. Některé druhy jsou i rakovinotvorné. Samozřejmě záleží na jejich koncentraci, proto jsou naše zjištění tak šokující a varovná."
Jak se tyto jedovaté látky objevily v životním prostředí a jak se dostávají do potravin? Polychlorované bifenyly se začaly vyrábět v roce 1930, používaly se do transformátorových olejů, barev či inkoustů. Kvůli jejich negativnímu vlivu na zdraví platí zákaz jejich výroby v Česku od roku 1984. Stále jsou však v životním prostředí a jejich likvidací ve spalovnách vznikají dioxiny.
I když je zachytí filtry, přesto se popílek s dioxiny ukládá na skládky pro normální odpady. Odtud se dostávají s vodou do čističek vod, a kaly z čističek se používají na hnojení.
Nejvyšší koncentrace těchto jedů se vyskytuje v živočišném tuku. Proto se konzumaci dioxinů nevyhnou ani vegetariáni, kteří konzumují mléčné výrobky.
Jedinou cestou, jak se těchto nebezpečných a těžko odbouratelných látek zbavit, je pečlivé monitorování a zacházení s odpady," doporučuje ekologické sdružení Arnika.
Jak si stojí Česká republika ve srovnání s ostatními zeměmi, co se týče výskytu a koncentrace dioxinových látek? Opět Jindřich Petrlík.
"Česká republika je na tom ve srovnání se zeměmi Evropské unie velmi špatně. Musíme být šetrní v přístupu k odpadům. Na obhajobu ČR zase dodávám, že ve výskytu škodlivých pesticidů je to o poznání lepší."
