Kabinet může klidně spát

peníze

Mimořádně tvrdým střetem bude letos schvalování rozpočtu na příští rok. Vláda už před odchodem na dovolenou schválila jeho rámec i s deficitem ve výši téměř 54 miliard korun. Minulý týden nicméně dodaly resorty na ministerstvo financí své další finanční požadavky. Všechny opoziční strany mezitím samozřejmě vyhlásily, že vládní představu nepodpoří. To je sice obvyklý každoroční rituál, ale tentokrát se bude hrát o něco vyššího. V příštím roce budou přece volby. Paradoxně právě tato skutečnost, jak uvádí Zdeněk Vališ, nyní vlastně nahrává vládě Miloše Zemana.

peníze
Vláda jde do bitvy o rozpočet ve zdánlivě ztíženější situaci. Poprvé v historii České republiky nepřijala sněmovna státní závěrečný účet za loňský rok, protože poslanci schválený rozpočtový schodek byl překročen skoro o 30 procent. A letošní schodek bude zřejmě ještě mnohem vyšší. Ponechme stranou, jakou vinu má na tomto stavu příliš rozhazovačná politika vlády a nakolik jiné okolnosti, například parametry povinných výdajů nastavené předchozími vládami. Jisté je pouze to, že s pravidelně se opakujícími deficity nemůže žít země do nekonečna. Ale to ví jak vláda, tak opozice. Učebnicová poučka sice praví, že právě socialistické vlády se vyžívají ve výdajích a rozmařile nakládají s veřejnými prostředky, jenže příklady z blízké i vzdálenější minulosti všude ve světě tuto poučku silně relativizují.

Každoroční boj o rozpočet je většinou o něčem jiném, v předvolebním období pak téměř vždy tahanicí o voliče. Také v Česku budou tentokrát spojovány s rozpočtem na příští rok volební programy jednotlivých stran. Před volbami se musí strany vyprofilovat a k tomu jsou rozhodující výdaje, které stát podpoří či zamítne. A za této situace nyní hraje skoro vše do not sociálním demokratům. Všichni ostatní mohou jen vztekle prskat. Pokud sněmovna rozpočet neschválí, na dalším osudu Zemanova kabinetu se nic nezmění. Demise jí nehrozí, protože všechny rozhodující parlamentní strany už víceméně naznačily, že by nebylo vhodné vyvolávat pár měsíců před volbami vládní krizi.

Ve hře je tedy i možnost, že země bude do voleb hospodařit podle rozpočtového provizória. To by samozřejmě neprospělo nikomu, určitě ne ekonomice, nemluvě o nepříznivém signálu vyslaném do zahraničí v době, kdy jednání o vstupu do Evropské unie vstoupila do rozhodující fáze. Ale i existence provizória by sociálním demokratům při vhodně vedené předvolební kampani mohla získat kladné body. Pokud nedojde do června příštího roku k nějakému nepříznivému ekonomickému vývoji - a to nelze zcela vyloučit, už teď může připravovat zlatý podnos, na kterém voličům přinese skutečné i domnělé úspěchy své vlády, především ekonomický růst. Zároveň také mohou sociální demokraté významně naznačovat, že nejbližší zítřky by mohly být ještě zářnější, pokud by jí ostatní neházeli klacky pod nohy, třeba neschválením rozpočtu.

Pravicové strany budou v tomto ohledu v méně příznivé pozici. Nelze si dělat příliš velké iluze o tom, že 12 let po pádu komunistického režimu budou voliči nakloněni volání po nutnosti utáhnout si opasky, jakkoli bude zabaleno do kulantnějších slov. Každopádně Zemanův kabinet může mít při letošním projednávání státního rozpočtu klidnější spaní než v minulých letech. Ovšem pouze za předpokladu, že sociální demokracie nepočítá s tím, že by volby vyhrála, protože příští vláda zdědí to, nač bude letos na podzim zaděláno.