Kabinet premiéra Miloše Zemana zasedal naposledy
Odstupující kabinet premiéra Miloše Zemana zasedal ve středu naposledy ve svém funkčním období. Ministři se sešli na zámku v Kolodějích u Prahy a pro většinu z nich to znamenalo loučení se svým resortem. Jeden z vládních zaměstnanců dokonce řekl, že "to vypadalo jako poslední večeře Páně". Přesto se ministři zabývali několika důležitými otázkami.
Analyzovali například informace, že protesty při pražském podzimním summitu NATO budou zřejmě silnější než akce radikálů při jednání Mezinárodního měnového fondu před dvěma lety. Po zásazích Spojených států v Afghánistánu se extrémistické skupiny více aktivizovaly a začínají se spojovat, varuje výroční zpráva o extrémismu, kterou projednala vláda. Pravidelná zasedání NATO, Evropské unie a světových finančních organizací, jak doplnil mluvčí kabinetu Libor Rouček, budou extrémisty stále přitahovat jako příležitost k nepokojům:
"Nelze vyloučit, že dojde k cíleným výpadům jak proti NATO jako organizaci, tak také samozřejmě proti příslušnosti České republiky k NATO. Velmi pravděpodobný je také posun těch dosavadních uvažovaných aktivit proti pražskému summitu NATO směrem k daleko radikálnějším projevům nesouhlasu a lze předpokládat rovněž podílení se zkušených zahraničních aktivistů jak na strategických přípravách těch případných násilných akcí, tak samozřejmě i příjezd zahraničních aktivistů na ty samotné akce."Zároveň však také vláda konstatovala, že kriminalita v Česku klesá a objasněnost trestných činů stoupá. Trvdí to zpráva o vývoji kriminality za loňský rok, kterou projednala vláda. Podle mluvčího kabinetu Libora Roučka počet ohlášených trestných činů klesl meziročně o osm procent, což je nejlepší situace od roku 1993:
"Ten vývoj kriminality zůstává podstatně ovlivněn kriminalizou na území hlavního města Prahy, na které dlouhodobě připadá 28 procent všech zjištěných trestných činů na území české republiky. To i přes tu skutečnost, že je zde evidován už druhým rokem nejvyšší, nejrapidnější pokles té zjištěné trestné činnosti v rámci všech krajů České republiky."
Ministři se rovněž zabývali ekonomickými otázkami. Do doby vstupu České republiky do Evropské unie by se mimo jiné měly co nejvíce rozšířit plochy vinic. Později už to nebude možné. Předpisy Evropské unie totiž členským státům rozšiřování počtu vinic neumožňují. Vláda proto rozhodla o finanční pomoci vinařům, kteří chtějí osadit vinnou révou další pozemky. Půjčky má zprostředkovat Vinařský fond, který dostane peníze od státu. Podpora je nastavena tak, že stejnou částku, kterou fond získá od producentů a pěstitelů vína, dostane také od státu. Roční objem odhaduje ministr zemědělství Jan Fencl na 100 milionů korun:"Čili bude-li vybráno sto milionů, každoročně k tomu připlyne sto milionů ze státního rozpočtu jako půjčka, která bude splácená nejpozději do dvaceti let tak, že za těch dvacet let se v podstatě ty peníze vrátí. Je to bezúročná půjčka, velmi výhodná půjčka, která zvyšuje o sto procent tu možnost zdrojů, které budou vygenerovány z podnikatelské sféry."
Vinařský fond, který byl ustaven na základě poslední novely zákona o vinohradnictví a vinařství, bude kromě toho finančně podporovat propagaci odbytu vín, například ve formě příspěvku na účast na výstavě či soutěži vín.