Kalendárium

Eliška Přemyslovna
0:00
/
0:00

Kalendárium nás tentokrát přenese do středověku. Zavítáme na královskou svatbu, ke břehům Baltského moře a středověku se dotkne ve svém vyprávění také Oldřich Daněk.

Jan Lucemburský
V roce 1310 se ve Špýru odehrála svatba, která měla českým zemím přinést po letech nestability naději. Přemyslovská princezna Eliška si vzala Jana Lucemburského, syna římského krále. Jejich sňatek nakonec skutečně splnil to, co si od něj Češi slibovali, i když poněkud jinak, než se předpokládalo. Tolik vytoužený mír a rozkvět přinesl zemi až syn zmiňovaného páru Václav, pro kterého mají Češi dodnes jen samá superlativa, ačkoli jej znají spíše pod jménem Karel IV.


Oldřich Daněk: Král utíká z boje
Jan Lucemburský je v české historii znám jako král, který z boje neutíkal. Úplně opačně nazval svou knihu prvním Lucemburkovi na českém trůnu Oldřich Daněk. Román Král utíká z boje je jedním z mnoha Daňkových děl. Sám se ale za spisovatele až tak docela nepovažoval, jak uvedl i v rozhlasovém pořadu z roku 1991. Zmínil se také o tom, jaký je rozdíl mezi autorem divadelních her a knih.

"A zároveň jsem taky psal knížky a to nejste u té chvíle, kdy někdo tou vaší knížkou praští a řekne: ´Tohle je úplná pitomost, tohle já do konce nedočtu! Já jsem vždycky byl tím v zákulisí, tím vzadu, dejme tomu, abych to nazval tím nejhrdějším titulem, který jsem s to si pro to vymyslet, tou šedou eminencí té inscenace filmu a do jisté míry i té knížky. Možná, že je to tím, že jsem se nikdy v tom pravém slova smyslu spisovatelem necítil. Já se cítím režisérem, píšícím režisérem. Už od mládí byl pro mě spisovatel někdo, kdo vytváří nové, jiné světy, do nichž já vstupuji. A já jsem svým psaním nikdy nové světy nevytvářel, já jsem psal o tom, co mě zajímalo, co jsem zachytil z života nebo z dějin a co mě určitým způsobem zaujalo. Samozřejmě, že se člověk zároveň pokouší vytvořit jakýsi svět dejme tomu 13. století. Pro mě spisovatelé byli Seifert a...Volker Braun říká, že literatura je jenom to, co nejde zařadit, co není zařaditelné estetickými a literárně vědnými hledisky. Všechno ostatní je makulatura. Já si myslím, že má svým způsobem pravdu, ale zároveň jsem si vědom, že existuje něco, čemu se říká spotřební umění. Nemělo by být bez mozku, nemělo by být nesmyslné, ale mělo by být průběžným chlebem našeho běžného života."

Oldřich Daněk
Oldřich Daněk, který zemřel před deseti lety, je podepsán pod mnoha divadelními hrami např. Dva na koni, jeden na oslu nebo Vévodkyně valdštejnských vojsk. A rozhodně nejde opomenout také jeho scénáristickou činnost, je autorem scénářů k filmům jako Ošklivá slečna, Konec agenta W4C prostřednictvím psa pana Foustky nebo seriálu Byl jednou jeden dům.


Braniborská brána v Královci,  foto: Jan Pešula,  www.wikimedia.org
A ještě jednou se podíváme do středověku, ale v českých zemích tentokrát nezůstaneme. Spolu s dalším panovníkem zvučného přízviska - Přemyslem Otakarem II. se vydáme na břeh Baltského moře, kde král železný a zlatý v roce 1255 založil Královec. Dnes nese toto město jméno Kaliningrad.