Kalendárium

Kalendárium se tentokrát připomene dvě velmi významná výročí - začátek I. světové války a První pražskou defenestraci. Nezapomeneme ani na výročí sice méně významná, ale zajímavá – otevření Koněpruských jeskyní nebo úmrtí Václava Babinského.

"Bylo mým nejvroucnějším přáním, aby léta, která z Boží milosti jsou mi ještě dopřána, mohl jsem zasvětit dílům míru a uchrániti svoje národy před těžkými obětmi a břemeny války. V radě prozřetelnosti bylo jinak rozhodnuto," píše císař František Josef I. ve známém dokumentu adresovaném "Mým národům" datovaném 28. července 1914. Vyhlášením války Srbsku ze strany Rakousko-Uherska tak vypukl konflikt dosud nebývalých rozměrů, který vešel do dějin jako I. světová válka.

---

Rekonstrukce První pražské defenestrace, foto: ČTK

Před 590 lety dorazil dav vedený kazatelem Janem Želivským před pražskou Novoměstskou radnici a žádal propuštění uvězněných stoupenců kalicha. Po zprvu „slovní výměně názorů“ a když konšelé odmítli zadržené pustit, zaútočil dav na radnici a konšely včetně purkmistra vyházel z oken. Právě tato událost, známá jako „První pražská defenestrace“, bývá považována za začátek vleklých husitských válek.

---

Koněpruské jeskyně, foto: Michal Pilař, CC BY-SA 3.0 Unported

Koněpruské jeskyně na Berounsku byly objeveny v padesátých letech, nicméně nejde to tak jednoznačně tvrdit. Cestu do minimálně jedné z nich si v 15. století našli penězokazové a zřídili si zde dílnu na padělání mincí. Do jeskyní se v roce 1957 vypravil redaktor Československého rozhlasu, mezi jeho průvodci byl také Vladimír Stárka, který se výzkumem Koněpruských jeskyní dlouhodobě zabýval. Prostřednictvím rozhlasu posluchačům popsal, co ještě tehdy vidět nemohli:

"Tak tomuto místu se říká Varhany, protože naproti vidíme takovou mohutnou krápníkovou záclonu, která má tak trošku podobu varhan. Ovšem Varhany jim říkáme také proto, že skutečně ty krápníky vydávají různé zvuky, nejsou to ovšem takové zvuky jako píšťaly varhan, ale spíše zvuky jako struny harfy. Některé z těch krápníků jsou velké a ty vydávají hlubší tóny, ty menší vydávají vyšší tóny, některé z těch krápníků mají dokonce i více hlasů, tady máme takové zvláštní, které zvučí dvojhlasně. Je to úplně taková zvonková hra jako v Loretě."

"Ale teď mě napadá taková otázka. Jestlipak děti, které nás poslouchaly, si budou moci tyto všechny krásy a ty krápníky prohlédnout. Bude tato jeskyně přístupna veřejnosti?"

V roce 1957 jeskyňáři odpověď na redaktorovu otázku ještě neznali, nicméně doufali, že krásy podzemí budou lidem zpřístupněny co nejdříve. Jejich přání se poměrně brzy vyplnilo. Veřejnosti byly Koněpruské jeskyně otevřeny o dva roky později - 2. srpna 1959.

---

Václav Babinský

Písnička o tom, že na kopečku v Africe stojí stará věznice, kde se mezi vězni tetelí i Babinskej, spolehlivě pobaví děti do deseti let. Když hrdina známé odrhovačky a synonymum českého loupežníka Václav Babinský v srpnu roku 1879 zemřel měl za sebou bohatou kriminální minulost, vězení i mimo jiné na obávaném brněnském Špilberku a nakonec práci zahradníka v klášteře v Řepích u Prahy. Jeho dobrodružný život inspiroval nejen už neznámé autory známého popěvku, ale také Michala Tučného, Zdeňka Rytíře a Tučňáky, kteří jsou podepsaní pod albem Jak to doopravdy bylo s Babinským.