Kalendárium
Před dvaceti lety navštívil Československo šéf KSSS Michail Sergejevič Gorbačov - to je jedno z témat dnešního Kalendária. Připomene také spisovatele a pedagoga Eduarda Štorcha nebo technika Františka Antonína Gerstnera. Výročí vybírala Martina Lustigová.
"Já se domnívám, že ano, protože Husákovo a Jakešovo vedení KSČ vycházelo v podstatě z legitimity okupace Československa armádami Varšavské smlouvy v roce 1968, vycházelo z legitimity stranických čistek, atd. Zkrátka celý normalizační režim byl založen na těchto skutečnostech. A Gorbačovova perestrojka začala velice silně narušovat dosavadní mocenské a hospodářské systémy, především v Sovětském svazu, ale samozřejmě ta odezva byla i v satelitních zemích. Proto se Husákovo a Jakešovo vedení v podstatě obávalo oné návštěvy, protože zde bylo nebezpečí popření oné legitimity sovětského zásahu v roce 1968."
Gorbačov tehdy zklamal davy svých stoupenců, kteří s jeho návštěvou spojovali naději na prolomení normalizační atmosféry. K tomu nedošlo. Ale samotnému Gorbačovovi se tehdejší československé vedení také příliš nezamlouvalo.
"Návštěva Michaila Sergejeviče Gorbačova byla v československé veřejnosti spojována s velkými nadějemi. Podle mého soudu žádný sovětský státník nebyl v ulicích Prahy tak spontánně přijat jako Gorbačov. Ovšem ty naděje, které byly vloženy do této návštěvy, nebyly naplněny, Gorbačov se nedistancoval od normalizátorů a také veřejně se nedistancoval od zásahu Varšavské smlouvy v roce 1968. Samozřejmě to byl taktický manévr. Víme zcela bezpečně, že v diskrétních rozhovorech v nejvyšším etalonu sovětského vedení se o těchto věcech diskutovalo, hledala se řešení, ale na veřejnost nic z toho neproniklo, takže československá veřejnost byla silně, skutečně silně zklamána."
Gorbačov byl lidmi spontánně vítán. Byl u československé veřejnosti oblíbený?
"Já se domnívám, že ano. Jeho postavení bylo poněkud specifické, protože zatímco v zahraničí dosahovala vrcholu tzv. gorbymánie a zejména na západě, ale například i v Maďarsku nebo v Československu, byl Gorbačov velmi populární a principy perestrojky byly přijímány československou veřejností s dosti značným nadšením, tak v Sovětském svazu jeho popularita nebyla tak silná, proti němu byl silný konzervativní odpor. Lidé měli pocit, že Gorbačov jim bere ony poslední jistoty, které jim poskytoval sovětský režim, a to nejen ideologické, ale i materiální. Takže já se domnívám, že Gorbačov rád využíval těchto zahraničních cest k upevnění svého vlastního sebevědomí, protože v zahraničí byl skutečně přijímán jako představitel nového kurzu v Sovětském svazu, což tedy samozřejmě neodpovídalo jeho pozici na domácí půdě."
Před 167 lety ve Filadelfii při nehodě zahynul český technik František Antonín Gerstner. Bylo mu pouhých 45 let. Pod Gerstnerových vedením se v roce 1825 začala budovat první koněspřežní železnice v kontinentální Evropě, trať vedla z Českých Budějovic do Lince.
129 let uplynulo od narození Eduarda Štorcha, autora dobrodružných knih pro mládež, ale také pedagoga a autora odborných publikací. Vedle práce v četných pedagogických, historických, kulturních a turistických spolcích se věnoval také amatérskému archeologickému výzkumu. Své poznatky pak zveřejnil v četných knihách, jmenujme tituly Praha v pravěku nebo První lidé v Čechách. Nejstarší období dějin pak poutavě přiblížil v mnoha beletristických knihách, mezi nejznámější patří Lovci mamutů, Osada havranů, Volání rodu nebo Bronzový poklad. Eduard Štorch zemřel v roce 1956.
14. dubna 1237 povýšil papež Řehoř IX. špitální bratrstvo, které v roce 1233 založila Anežka Přemyslovna, na řád s řeholními pravidly - řeholi sv. Augustina, křižovníky s červenou hvězdou. Řád křižovníků s červenou hvězdou byl jediným řádem, který vznikl v Čechách. Řád se usídlil na Starém Městě pražském poblíž Juditina mostu.
