Jeho reformy byly pro někoho radikální, pro jiné příliš mírné. Zemřel sovětský exprezident Michail Gorbačov. Umožnil kolaps komunistické moci

Gustáv Husák při setkání s Michailem Gorbačovem v Praze (1987)

Jako velkou osobnost 20. století, která přispěla k pádu komunismu, oceňují čeští politici někdejšího sovětského prezidenta Michaila Gorbačova. Ten zemřel v noci na dnešek v Moskvě ve věku 91 let.

Podle ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) inspirovalo Gorbačova Pražské jaro. Obyvatelům SSSR dal naději na svobodu, uvedl šéf české diplomacie. Premiér Petr Fiala (ODS) připomněl, že Gorbačova politika napomohla rozpadu Sovětského svazu.

Podle ministryně obrany Jan Černochové (ODS) byl Gorbačov symbolem konce studené války, ale také jeho aktivním spolutvůrcem. "Jeho reformy byly pro některé radikální, pro jiné příliš mírné. I proto jeho politická dráha nebyla dlouhá," napsala Černochová. Přesto podle ní Gorbačov dosáhl nemožného a navždy zůstane velkou osobností 20. století.

Historik Bílý: Očekávání Gorbačovovy návštěvy v roce 1987 byla příliš přehnaná

Michail Gorbačov navštívil Československo v roce 1987. Když projížděl centrem Prahy, lemovaly cestu tisíce lidí. Jaká byla jejich očekávání a naplnila se? Více historik Matěj Bílý z Ústavu pro studium totalitních režimů.

Michail Gorbačov | Foto: Vladimir Vyatkin/RIAN,  CC BY-SA 3.0

"Ukázalo se, že očekávání, která byla do Gorbačovovy návštěvy vkládána, byla příliš přehnaná. V zásadě se očekávalo, že Gorbačov nějakým způsobem podpoří větší otevření politického systému, podpoří realizaci reforem, které probíhaly v Sovětském svazu i v Československu. V krajním případě se čekalo, že odsoudí vpád vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968. Nic z toho se nestalo. Ten hlavní důvod spočíval v tom, že Gorbačov k zemím sovětské sféry prosazoval politiku jejich emancipace, a nehodlal zasahovat do jejich vývoje, a to ani ve smyslu řízené liberalizace tamních systémů. To dodržel i při návštěvě Československa. V roce 1990 po pádu komunistických diktatur, došlo v sovětském vedení ke zpětnému hodnocení politiky Moskvy vůči těmto zemím. Dokonce zaznělo, že bylo chybou, že Gorbačov v roce 1987 mlčel k událostem v roce 1968. Ale jednalo se o hodnocení zpětné, které už odráželo vývoj v tomto regionu, který šel odlišným směrem, než Gorbačov v roce 1987 očekával."

Michail Gorbačov se stal oblíbencem Západu. Jaký vztah k němu mají Češi?

"Otázka má dvě roviny. Odlišné bude hodnocení před a po roce 1989. To je mezník. Už před listopadem 1989 část české a slovenské společnosti, která byla nespokojená s vývojem v Československu, nebo odmítala monopol komunistické strany, hleděla ke Gorbačovovi s nadějemi a podporovala jeho reformní snahy. Neměla ale jasnou představu, kam Gorbačov svůj projekt dovede. Po roce 1989 se pak z Gorbačova stala jakási glorifikovaná politická postava, kdy byl oslavován právě za reformní úsilí, které nakonec umožnilo kolaps komunistické moci. Myslím, že to je hlavní faktor, který je v současné ČR v souvislosti s Gorbačovem připomínám. Liší se to od situace v západních zemích, kdy je Gorbačov vyzdvihován jako státník, jehož politika, smířlivost a ochota činit ústupky umožnily ukončení studené války."

Autoři: Zdeňka Kuchyňová , Olga Vasinkevič
klíčové slovo:
spustit audio