Každá píseň je životní příběh, říká Tereza Černochová o desce Škrábnutí

Tereza Černochová se stala známou díky svému účinkování ve skupině Black Milk, kde vystupovala s Terezou Kerndlovou, a Helenou Zeťovou. Už v dobách Black Milk bylo patrné, že má jiné hudební choutky. Letos na jaře jí vyšla nová deska. Po osmi letech. Jmenuje se Škrábnutí a vepsala do ní životní zvraty, které ji poslední dobou potkaly, od smrti otce Karla Černocha, přes zklamání v lásce až po narození dcery Laury. Jak říká, to jí změnilo život k lepšímu, i když je na ni sama.

Proč se deska jmenuje Škrábnutí?

"Vzniklo to kvůli písni, kterou mám moc ráda a nahrál ji můj táta před x lety. Text mu napsal Zdeněk Borovec. My jsme ji vydali teprve před rokem a půl k jeho nedožitým sedmdesátinám. Protože ten text je výjimečný a zachycoval to, co jsem prožívala já v období od desky do desky, tak jsme se rozhodli, že si tu písničku půjčíme, uděláme novou muziku, použijeme text a celá ta deska dostane název Škrábnutí, protože je i tátovi věnovaná."

Tereza Černochová není pověrčivá, protože deska vyšla v pátek třináctého. Sama se 13. července narodila, takže třináctka je pro ni symbol dobrého čísla. Navíc jiné datum pro vydání desky ve vydavatelství nenašli. Tereza se jako spoluautorka podepsala pod několik písní, třeba pod Polibky snílků. Jedna z písní na desce vznikla jako ukolébavka pro ještě nenarozenou dceru Lauru.

Tereza Černochová, foto: David Sedlecký CC BY-SA 3.0

"Byla to jedna z posledních písní, která měla uzavírat nějakou kapitolu. Ta píseň se jmenuje "Až nastane září" a ona na to dobře reaguje, protože se mnou dotáčela podstatnou část téhle desky v břiše. Když začnu zpívat, tak se začne usmívat, vnímá výkyvy hlasu. Od nejvyšších do nejnižších poloh se to snaží zkoušet. Občas skřehotáme spolu, je to velká sranda."

Během své kariéry Tereza Černochová dlouho zpívala převzaté písničky, hostovala u různých kapel s různými interprety, ale na její vlastní hudbu nebyl čas. Až nyní má pocit, že se na pomyslné přímce nachází u bodu X. Jak uvedla v rozhlasovém rozhovoru s Lucií Výbornou, často vzpomíná, jak si nejen o hudbě s tátou vyprávěla. A prozradila i svoji vystudovanou profesi.

"My jsme s tátou debatovali někdy velmi vážně, někdy ve vášních. Byl zkušený člověk, který dělal spoustu žánrů. Vždycky ho nějaký žánr chytil, a tomu se pak věnoval. Nejdřív začínal jako "bigbíťák", pak přešel na zpívání s velkou kapelou, pak měl "zaracha", takže hrál na kytaru. Potom ho chytil country beat, vzal to přes muzikál a různé patetické písně. Mně se u něj nejvíc líbila swingová muzika. Pro Český rozhlas natočil spoustu písní. Já bych byla ráda, kdybych s ním teď mohla občas něco probrat. To člověk zjistí později, že mu ten rádce a člověk, který mu kryje záda, chybí. On se mnou prožíval, když jsem zpívala v Black Milk. Prožíval vznik, kdy to byla obrovská radost, prožíval i ten zánik, který se neobešel občas bez bolestných chvílí. Já jsem nevěděla, jestli je správné končit, co budu dělat, jestli budu zpívat."

Black Milk byl hodně dobrý komerční produkt.

Karel Černoch, foto: Česká Televize

"Samozřejmě, ale já pravděpodobně nejsem moc komerční produkt. V budoucnu nevím, ale myslím si, že to v sobě nemám. Táta byl i rád, že jsem se přihlásila na vysokou školu, která byla úplně odjinud. Byla to "zemědělka". My jsme debatovali o spoustě věcí, většinou v dopoledních hodinách před snídaní."

Vystudovala jste něco jiného, než muziku, byť jste se klasický zpěv učila. Máte za sebou magisterský obor reprodukční biotechnologie na České zemědělské univerzitě. To znamená, že jste inženýrka. Řekněte mi, které plemeno krav máte nejraději?

"Já mám nejradši asi českou strakatou, když už jsme v Čechách, ale vzhledově se mi moc líbí holštýnky. To jsou kravičky, které mají bílé a černé flíčky, kdyby jste to přátelé nevěděli."