Každý pátý učitel se setkal s kybernetickou agresí. Někdy se do ní zapojí i rodiče

Každý pátý učitel se setkal s kybernetickou agresí: to je jeden z výsledků výzkumu, který se tomuto jevu věnoval. Jak je kyberšikana rozšířená a jaké jsou její dopady, na to v rubrice Panorama odpoví vedoucí výzkumného týmu Kamil Kopecký z Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

Ilustrační foto: Filip Jandourek, ČRo

"Kyberšikanu učitele si můžeme představit tak, že přímo žáci ze třídy, ve které učitel vyučuje, např.natočí učitele v hodině v nějaké situaci, kterou třeba emočně nezvládl. Záznam, který vznikne, to video natočené mobilním telefonem, putuje do prostředí sociálních sítí. Tam to začnou komentovat ostatní uživatelé, začnou k tomu videu vkládat různé hanlivé komentáře a šířit jej. Postupně pak mohou další uživatelé vytvořit nějaký falešný profil toho učitele, nějakou anonymní diskusní skupinu a jednoduše toho učitele v kyberprostoru dlouhodobě urážejí."

Nakolik je tento způsob rozšířený?

"Co se České republiky týče, je potřeba od sebe oddělit dvě čísla. Čísla týkající se kybernetické agrese zaměřená na učitele a kyberšikana učitele. Co se týče kybernetické agrese, to znamená jednorázových útoků, tak můžeme říci, že každý pátý učitel, tedy asi 22%, zažil kybernetickou agresi, která byla na něj zaměřena. To znamená, že zažili i jednorázový útok. Jednou se něco stalo, ten útok pak zmizel, rychle byl ten škodlivý materiál z internetu odstraněn apod. Aby se věc dala hodnotit jako kyberšikana, musí útok splňovat několik kritérií: musí být intenzivní, učitel cítí, že jej skutečně ten útok poškozuje a tento stav také probíhá delší dobu. Nejde tedy jen o jednorázový útok, ale probíhá to týdny, v některých situacích dokonce měsíce či roky. Tady je to číslo podstatně nižší, můžeme říci, že v průběhu posledních 12 měsíců zažilo kyberšikanu přibližně 3,5% českých učitelů."

Jak učitelé na takové útoky reagují?

Ilustrační foto: nenetus / freedigitalphotos

"Reakce jsou různé. Ta první bývá emoční, vztek nebo smutek. U těch dlouhodobých případů kyberšikany se ten dopad může znásobit. Kyberšikana má bohužel dopad i na tu fyziologickou a behaviorální. Učitelé začnou třeba trpět poruchami spánku, bolestmi hlavy nebo mají další obtíže. Kyberšikana ovlivňuje samozřejmě i chování učitelů k ostatním. Objevují se konflikty s kolegy, v rodině apod. Dopad kyberšikany skutečně existuje a může být velice vážný."

Mají učitelé zastání u kolegů nebo vedení? Ze svých zkušeností vím, že se učitelé velmi neradi svěřují s problémy v hodinách.

"Přesně tak. V poměrně málo případech se učitel skutečně svěří vedení, respektive se vedení dozví, že kyberšikana učitele probíhá. Z našeho šetření vychází, že pouze v 15% všech případů se o šikaně dozvědělo vedení školy a to pak mohlo nějakým způsobem reagovat. Učitelé to, že kyberšikana probíhá a oni ji zažívají, nejčastěji sdělují svým kolegům. Je tady velmi vysoká latence. V případě, že se vedení dozví o kyberšikaně učitele, tak může zareagovat. Může padnout trest, může být situace nějak řešena. Často se ale učitelé snaží řešit situaci mimo vedení s použitím vlastních prostředků. Obracejí se na nějaké externí organizace, obrátí se o pomoc na IT pracovníky ve škole i mimo ni a v extrémních případech kontaktují i policii."

Hovořili jsme o tom, jak učitelé reagují. Reagují správně nebo by měli postupovat jinak?

Ilustrační foto: Valeer Vandenbosch / freeimages

"Většinou reagují správně. Ta nejčastější reakce je vymazání závadného obsahu, který vznikl a potom archivace veškerých materiálů k němu. Tzn. před smazáním si učitel vytvoří třeba záznam z komunikace, záznam toho videa případně záznam internetové stránky, na které byl obsah umístěn. Může samozřejmě pátrat po tom, kdo je pachatelem. Bohužel, protože se jedná o kybernetický útok, tak se zhruba ve čtvrtině případů toho pachatele nepodaří zjistit. Ti pachatelé jsou často anonymní a učitel neví, kdo to udělal. Nicméně na základě našeho průzkumu je patrné, že většinu pachatelů tvoří skutečně studenti, žáci, se kterými je ten učitel v kontaktu. Ti tvoří 40% všech pachatelů. Zajímavé je i zjištění, že v 8% případů se do kybernetické šikany nebo agrese zapojí i rodiče. Zpravidla jsou to rodiče žáků, kteří byli nějak potrestáni, ten rodič není spokojený s trestem a snaží se nějak učiteli to skutečné nebo domnělé příkoří oplatit."