Kdo dotuje český knižní trh?

Je čas adventu a to je doba, kdy enormě rostou obraty v obchodech a rostou i v knihkupectvích. Podle statistik se před Vánoci odehraje na knižním trhu 70 procent obchodů z celého roku. Je ale u nás vše v tomto odvětví v pořádku? Jak vypadá český trh v souvislostech evropské unie? Kolega Vilém Faltýnek se sešel s Jaroslavem Císařem, tajemníkem Svazu knihkupců a nakladatelů. Tématem jejich rozhovoru byly problémy, které český trh s knihami nejvíc trápí.

"Hlavním a určujícím momentem, který rozhoduje o nabídce knižního trhu a její šíři, jsou knihkupci. Což je překvapivé, protože knihkupci jsou těmi, kdo si vybírá z nabídky distribučních firem nebo nakladatelství, že jejich produkce bude prodávána v síti knihkupectví. U nás jsou stále rozpory mezi zájmy knihkupců a zájmy nakladatelů, kam ještě vstupuje zájem distributora knížek. Souvisí to s tím, že tím, kdo dotuje celý knižní trh, jsou v zásadě nakladatelé, kteří jsou nuceni uhradit veškeré finance na výrobu knížky od autorských práv až po režii a překladatelské, redakční a grafické záležitosti, kdežto ten knihkupec - a tím se Česká republika nikterak neliší od zahraničí, kde zhruba polovička produkce se kupuje keš a druhá polovička se bere takzvaně do komise, to znamená že úhrada nakladatelům je až poté, když je ta knížka prodána, a když je neprodána, tak se po určité době vrací nakladatelům - ale to nikterak nezmenšuje těžkosti českých nakladatelů, kteří působí na skutečně malém, pouze desetimilionovém knižním trhu.

Navíc lhůta 90 dnů se většinou nedodržuje, tady je výjimkou Harry Potter, kterého nakladatel může prodávat keš, tím pádem platba nakladatelům za produkci, kterou dali do trhu, se prodražuje. To vede i k další anomálii, třeba ve srovnání se sousedním Německem, že na tak malé území je příliš velké množství distribučních firem. Kupříkladu v Německu na takhle velké teritorium a počet knihkupectví mají asi tři silné distribuční firmy, plus některé specializované na určitou produkci. U nás je ten počet zhruba kolem padesáti distributorů, kteří mnohdy pokrývají jen malé území, třeba dva nebo tři okresy a jejich titulová nabídka je velice úzká. V regionech se tak stává, že během týdne nebo i dne je knihkupectví nuceno jednat s desítkami distributorů, kteří se ve své nabídce dosti překrývají, což jsou ekonomické ztráty. A ztráty jsou to i na straně distributorů, protože všichni musejí mít určitou informatiku, logistiku, nakoupit auta, a provoz takových malých firem je tak velmi nerentabilní. Už několik let se hovoří o tom, že je to neúnosné a že se počet distributiorů v ČR zredukuje. Stále k tomu nedochází, a to zejména z toho důvodu, že řada nakladatelství chce sledovat tok peněz od okamžiku, kdy kniha přijde z tiskártny až do okamžiku, kdy se prodá, aby ty prostředky dostali zpátky, tak si zakládají vlastní distribuce i vlastní knihkupectví."

Což je vlastně uzavřený kruh, protože pokud oni, jak říkáte, dotují nedobrovolně ten knižní trh, tak samozřejmě chtějí mít kontrolu.

"Když v zahraničí zastupuji Českou republiku, naposledy loni v Anglii, to bylo jednání Development Information Investment, což je oragnizace, která se snaží zjistit, kde by mohli britští podnikatelé investovat, tak jsem jim i nabídl, že tohle je právě volné pole působnosti. Když přijde na český knižní trh jeden opravdu silný kvalitní distributor s logistikou a platební morálkou, tak si myslím, že by mohl tento trh nejen zkvalitnit, ale mohly by být všechny články řetězce spokojeny."

Vy říkáte, že knižní trh dotují nakladatelé. Nejsou to ale nakonec spíš autoři?

"Na čem se dá v současné době v ČR při výrobě knížek nejvíc ušetřit, je lidský faktor. Takže v tomhle směru máte pravdu. Ale nejen autoři, jsou to i redaktoři, všichni, komu ta knížka prochází rukama, než přijde do tiskárny. V tomhle směru máte stoprocentně pravdu. V tom, co jsem nadneseně říkal, nakladatel musí zaplatit všechny vstupy, u nás se neustále hovoří, že knížky jsou drahé, ale já bych řekl, ony jsou naopak velmi levné. Protože vstupy, ať už je to papír, tisk, barvy, lepidla... to už je v rámci globalizace tak propojeno, že těm výrobcům je jedno, jestli to prodají do Francie, do Austrálie nebo do České republiky, ale ten konečný produkt se tu musí prodávat za české peníze v rámci koupěschopnosti obyvatel. Z toho hlediska jsou podle mě knížky levné. A nakladatel všechno tohleto musí uhradit s nejistotou výsledku. kdežto knihkupec, pokud je trošku šikovný, tak si to nemusí vzít, vybírá až ten finální produkt, který je úspěšný, o kterém se mluví v médiích. nakladatel mnohdy ani neví, jestli soutisky barev dopadnou tak, jak by měly, může se splést v tématice, může dojít k jiným změnám, takže jeho role je v tomhle mnohem riskantnější, než role šikovného knihkupce."