Kdo vydělá na hazardu?

Sice až po otázkách státního dluhu, sociálních výdajů a korupce, přece jen ale byla jedním z předvolebních témat regulace hazardu. A to jen tak lehce nevyšumí ani po ustavení nové sněmovny, protože už letos na podzim republiku čekají volby komunální, ve kterých bude tato otázka rezonovat neméně silně. Vyznat se ve spleti protichůdných zájmů, spojených s provozováním herního průmyslu, ale není lehké.

Obce budou dostávat poplatky ze všech herních zařízení na svém území, říká čerstvá zpráva. Prezident Václav Klaus ve středu podepsal zákon o podpoře sportu, který obsahuje toto ustanovení. Do zákona ho jako takzvaný přílepek, tedy věcně nesouvisejí obsah, vložila horní komora parlamentu na návrh senátora za ODS a primátora Teplic Jaroslava Kubery:

"Teď je situace taková, že obce si vydaly vyhlášky k omezení hazardu, ty jsou ale bezzubé, protože se týkají jenom těch klasických herních automatů, netýkají se videoterminálů, které povoluje ministerstvo financí. A tento zákon jim dává aspoň možnost, aby měly stejné místní poplatky jak z normálních hracích automatů, tak z videoterminálů. A dokonce je tak chytrý, že předjímá i další technické prostředky. Vždycky se dá udělat další automat, který vypadá, že je jiný než byly ty předtím a není v zákoně, takže teď je to pokryto obecně tak, že jakékoliv ty nové hrací přístroje budou podléhat místním poplatkům."

Metoda přílepku, už několikrát odmítnuta ústavním soudem, vyvolávala obavy zastánců nové úpravy, že by prezident mohl zákon vetovat a vzhledem ke končícímu mandátu dosavadní sněmovny by ho tak smetl po stůl.

Kromě přece jen podepsané normy o podpoře sportu přitom má prezident na stole i nový loterijní zákon, který z podstaty věci upravuje otázky související s provozováním hazardu. Senátor Kubera ale svůj spěch při vkládání úpravy do jiné normy hájil tím, že loterijní zákon by se nestihl v Senátu opravit a projednat tak, aby ho do voleb stihla schválit stávající sněmovna. Obsahově si za svým postupem stojí:

"Ten zákon, velmi jednoduše a ne právně řečeno, není o ničem jiném, než že dává na roveň všechny druhy hracích přístrojů. Každý automat je zpoplatněn stejným způsobem podle zákona o místních poplatcích, což mimochodem ale není ani proti těm, kteří provozují ten průmysl hazardu, protože obcím to dává možnost se rozumně rozhodnout, nezakázat úplně všechno, zakázat třeba na určitých místech, v určitých částech, získat určité peníze, kterých obce mají nedostatek a umožnit tak další podporu sportu."

Podle Asociace provozovatelů kurzových sázek ale uvedený paragraf vůbec neřeší poplatky z videoterminálů, které řešit chtěl, ale dokonce omezuje i počty těch automatů, ze kterých se platí poplatky už nyní. A jediným důsledkem nové úpravy prý budou dohady, náročná jednání a zdlouhavé soudy.

Vraťme se ale k pojmu videoloterijních terminálů. Na rozdíl od klasických hracích automatů, tedy samostatných přístrojů, jsou videoterminály přes internet připojeny k centrálnímu serveru, a hráče mimo jiné lákají na možnost vyšší výhry.

Dosavadní stav vylučoval obce nejen z vybírání poplatků za videoterminály, ale i z procesu jejich povolování, které je v kompetenci ministerstva financí. To má právě změnit nový loterijní zákon, který týden před volbami schválil Senát a poslal k prezidentově podpisu.

Asociace provozovatelů kurzových sázek i tomuto zákonu oponuje ústy svého mluvčího Marka Hermana, který vidí řadu chyb:

"První je podle mého názoru příliš velké pravomoci obcí. To je vždycky tenký led. Druhá věc je, že naprosto absurdně se zužuje okruh příjemců – divadla, muzea, školy, nemocnice nemohou dostat peníze. A třetí, co nás mrzí nejvíce, je zkrácení doby platnosti licencí z deseti na tři roky, což hrozí negativními důsledky pro stát. My budeme uplatňovat arbitráže. My jsme spočítali ty škody ve výši 38 miliard korun a ty bohužel budeme uplatňovat, pokud ten zákon vstoupí v platnost."

Některé společnosti, zabývající se hazardem, včetně Sazky, dokonce kvůli loterijnímu zákonu pohrozily odchodem do zahraničí. Mluvčí asociace Marek Herman říká:

"Sídlo by bylo v některé jiné zemi a působilo by se tady. Podle mého názoru ten, kdo vyhrál, jsou nelegální provozovatelé. Za celé ty tři měsíce, které se jedná, jsem neslyšel jedinou zmínku, že by někomu vadili nelegální provozovatelé. Jejich trh odhadujeme na 4-5 miliard korun jenom v internetovém sázení. Takže oni neplatí žádné daně, žádné odvody, jenom se usmívají, stát na ně nemůže. Takže my minimálně zvažujeme to, že bychom přesunuli internetové sázení někam na Maltu. Budeme podnikat, budeme velmi úspěšně podnikat. Nebudeme platit žádné odvody, žádné daně, nepůjdou žádné peníze na sport."

Soňa Paukrtová

Šéfka senátního klubu TOP09 a starostů Soňa Paukrtová, přestože sama měla k zákonu výhrady, se ale takto formulovaných hrozeb nebojí: "Jednak náš právní výklad je, že k těm arbitrážím není v zásadě důvod. To je jedna věc. A druhá – já mám takový dojem, že podle stávajícího loterijního zákona jsou loterijní společnosti u nás jaksi velmi podporované, a to i daňově. Takže já mám pocit, že pokud chtějí opustit Českou republiku, tak stěží najdou jinou zemi, kde by byly takhle podporovány."

Nová úprava ale také nedovoluje kulturním a zdravotnickým příspěvkovým organizacím žádat o příspěvek ze sázení a hazardních her. Miliony korun by pak chtěly po státu. Například Národní divadlo v Praze by v případě prezidentova podpisu zákona přišlo od července až o sedm milionů korun, se kterými ředitel divadla Ondřej Černý v letošní sezoně už počítal:

"Novela loterijního zákona, která prošla poslaneckou sněmovnou, totiž vyjmula jako možné příjemce té podpory právě všechny příspěvkové organizace, což mimochodem jsou všechny národní kulturní organizace. Nejenom Národní divadlo. I Národní galerie. A výsledek je ten, že když se toto odehraje uprostřed rozpočtového roku, tak je to, v případě Národního divadla, zásah do rozpočtu je mínus sedm miliónů."

Ať už ale prezident loterijní zákon podepíše nebo nikoli, kolotoč různých zájmů a návrhů dalších novel bude před komunálními volbami bezpochyby pokračovat dál.