Kdo zaplatí férovější důchody?

Nekončící debata o reformě důchodového systému dostala další silný podnět: ústavní soud minulý týden rozhodl, že stávající systém je kvůli přílišnému rovnostářství neústavní a platit bude už jen do konce léta příštího roku. Nová sněmovna tak bude mít 15 měsíců na to, aby rozlouskla právní oříšek, jak sladit principy solidarity a zásluhovosti. Příští vláda zase bude muset vyřešit ekonomický oříšek, jak uhradit zvýšené náklady.

Účet sociálního pojištění, ze kterého se vyplácejí důchody a nemocenská, se ocitl v minusu. Česká správa sociálního zabezpečení vybrala za první dva měsíce letošního roku na pojistném na důchodové a nemocenské pojištění o téměř 3,5 miliardy korun méně, než kolik peněz ve stejné době vyplatila. Předloni byl přitom ve stejné době účet v plusu, blížícímu se ke třem miliardám, loňská bilance ještě byla také pozitivní, příjmy byly téměř o miliardu korun vyšší, než výdaje.

Vysvětlení je prosté: všechny odvody se vypočítávají z výše příjmů. Při rostoucí nezaměstnanosti ale klesá počet plátců a mnozí z těch, kdo práci mají, jsou chudší o bonusy a prémie. Připusťme, že krize dozní a odvody opět porostou. V uplynulých letech ale například výdaje na důchody prakticky nerostly, v blízké budoucnosti se však stárnutím populace tato rovnováha naruší, zřejmě i přes zvýšení věkové hranice pro odchod do důchodu.

A do této již tak složité, zatím nevyřešené situace, minulý týden rázně vstoupil ústavní soud. V podstatě dal zapravdu důchodci, který si stěžoval, že ve srovnání s předešlými příjmy má příliš malou invalidní penzi.

Tomáš Langášek

"Podstatou toho sporu jsou takzvané redukční hranice pro výpočet osobního vyměřovacího základu, pro výpočet procentní výměry důchodu. V tom konkrétním případě ten stěžovatel před Krajským soudem v Ostravě dosáhl průměrného výdělku ve výši zhruba 68 tisíc korun a v důsledku těch redukcí měl důchod 13 tisíc korun," vysvětlil generální sekretář ústavního soudu Tomáš Langášek.

Soud s platností od 30. září 2011 zrušil stávající výpočet důchodů, protože podle soudců systém nebere dostatečně ohled na to, kolik lidé v životě vydělávali, a tím pádem i odváděli státu do penzijního systému. Výpočet procentní výměry důchodu je podle nich protiústavní, protože staví solidaritu nad zásluhovost, byť by oba principy měly být v rovnováze. Stěžovatel se cítil v nerovném postavení oproti ostatním příjemcům důchodů, kteří v průměru pobírají 44 procent hrubého průměrného příjmu, zatímco jeho penze činí pouze 19 procent.

Jak to udělat správně, to už soud politikům poradit nemohl, vysvětluje Langášek: "Všechno teď záleží na tom, jak vláda, parlament, pravděpodobně ten budoucí, vzešlý po volbách, připraví tu změnu důchodového systému tak, aby po tom 30. září 2011 nezela v tom zákoně o důchodovém pojištění díra. Zda tak učiní změnou parametrů toho systému, nebo jinou konstrukcí toho důchodového systému nebo zcela jiným důchodovým systémem, to ústavní soud nemůže předjímat."

jiří Paroubek (vlevo) a Lubomír Zaorálek, foto: ČTK

Před politiky tak stojí úkol těžší o to víc, že někteří se s rozhodnutím strážců ústavnosti nemohou ztotožnit. "To je rozhodnutí, které sociální demokracie zcela nepochybně nevítá. A myslím, že takového aktivistické pojetí činnosti ústavního soudu prostě odporuje nejen liteře ústavy, ale také duchu ústavy," prohlásil předseda ČSSD Jiří Paroubek. Podle něj totiž soudci ovlivnili výši rozpočtového schodku bez toho, že by nesli politickou odpovědnost.

Petr Nečas

Zatímco ale pro levici je důraz na solidaritu příznačný, obavy z růstu schodku jsou i v pozadí vyjádření politiků pravicových. Lídr ODS Petr Nečas tedy považuje za samozřejmost, že se posílí princip zásluhovosti. A na řešení ekonomických dopadů méně rovnostářské úpravy důchodů nabízí tento recept: "Nutnost provést reformu tak, aby se nezvýšily výdaje na důchody. S tím, že zvyšovat odvody na důchodové pojištění bych považoval za smrtící krok, protože by to zvýšilo především vedlejší náklady práce a vedlo by to opravdu k zanikání pracovních příležitostí a ke snížení konkurenceschopnosti české ekonomiky."

Jenže prosadit se dosud povedlo pouze zvýšení věku odchodu do důchodu, jinak na české politické scéně chybí elementární shoda na tom, co zásadnějšího s důchodovým systémem udělat. Otázka má přitom dvě roviny. Filosofickou, která uvažuje o poměru principů solidarity a zásluhovosti, a ekonomickou, která uvažuje o tom, že by se měly zvýšit výdaje na důchody za situace, kdy rekordně rostou státní dluhy.

Eduard Janota (vlevo) a Gustáv Slamečka, foto: ČTK

"Naše ekonomika nemá na to, aby prostě důchody byly vypláceny v té podobě, jak si třeba představuje v dané chvíli ten stěžovatel před ústavním soudem, respektive jak by si představovali mnozí, kterým by toto vyhovovalo, kteří by měli vyšší důchody," lakonicky konstatoval - bez ohledu na ideologie - ministr financí Eduard Janota a upřesnil možné dopady: "Ty důchody by byly v řádu desítek, možná i stovek miliard vyšší, a to je dost vážný problém. Víte, že dneska vyplácíme na důchody někde okolo 340 miliard, takže určitě desítky miliard by to byly, a to si nedovedu představit, že by to mohlo být v té době, ve které se pohybujeme, v té strategii úspor, která je před námi, že by to mohlo být realizovatelné."

Je ale zřejmé, že současná sněmovna a tím pádem i současná vláda pár týdnů před volbami do řešení už nijak nevstoupí. Ta příští by ale podle Janoty neměla otálet: "Myslím si, že by to měl být jeden z prvních úkolů nové vlády. Protože ten problém má termín 30. září příštího roku a do té doby musí být jasno. A to znamená jasno nejen jaksi z návrhů řešení, ale i legislativně. A takováto materie bude projednávaná ve sněmovně minimálně půl roku. Já si nedělám iluze, že to bude jednoduché."

Prezident Asociace penzijních fondů a člen vládní komise pro přípravu důchodové reformy Jiří Rusnok nad rozhodnutím ústavního soudu neskrývá rozpaky.Kromě neoddiskutovatelného finančního dopadu totiž soudem požadovaná změna narušuje relevanci dosavadních závěrů komise.Při nastolení náhlé změny od určitého data by podle něj navíc mohla vzniknout sociálně, právně i ekonomicky neobhajitelná bariéra mezi starodůchodci a novodůchodci.

Příští sněmovna tak má zřejmě předepsanou agendu na několik měsíců a o případném výsledku zatím nikdo nemá ani zdání. Bude to zkrátka oříšek.