Knihou roku je novela Michala Ajvaze Lucemburská zahrada

Michal Ajvaz, foto: ČTK

V Praze se ve středu udílely už pojedenácté literární ceny Magnesia Litera. Jsou považovány za přední české literární ocenění. Cenu a titul Kniha roku si odnesla novela Michala Ajvaze s názvem Lucemburská zahrada. Do letošního ročníku soutěže se přitom přihlásilo rekordních 325 knih.

Novela Lucemburská zahrada líčí příběh pařížského učitele Paula. Porota ocenila fantaskní povahu příběhu. Ten odstartuje učitel sám tím, že v počítači zadá do vyhledávače omylem jiné slovo, než chtěl. Dostane se do fantastického světa, ve kterém se mluví neznámým jazykem, a prožije neobyčejné dobrodružství. Děj knihy se odehrává ve Francii, v New Yorku, v Moskvě či na karibském ostrově Saint Lucia. Sám Michal Ajvaz o svém příběhu říká:

"Je to knížka o tom, jak se malé příčiny stávají velkými následky. Konkrétně o tom, jak člověk napíše špatně několik písmen na počítači a z toho se přemění celý jeho život. Zažije vlastně to nejlepší a to nejhorší v životě, co ho kdy potkalo."

Vítězství Michala Ajvaze okomentoval v České televizi literární kritik Josef Chuchma. Ten připomněl, že Ajvaz je hojně překládaný i v zahraničí.

"Už získal jiné literární ceny v ČR a je také překládán, což je potřeba říci, například ve Francii. Je to jeden z mála prozaiků, který jsou v nějakém evropském kontextu, právě i díky překladům. Myslím si ale, že byl oceněn až ex post."

V kategorii próza získal cenu Marek Šindelka za soubor povídek Zůstaňte s námi. Držitel Ceny Jiřího Ortena si pro titulní povídku vypůjčil oblíbený slogan z televizního zpravodajství. V knize se zabývá odvrácenou stranou mezilidských vztahů a také mezními situacemi:

"Obecně mne zajímá, jakým způsobem nás deformuje čím dál tím civilizovanější prostředí, ve kterém žijeme. Jakým způsobem na nás tlačí kultura, společnost a civilizace, jak křiví nebo deformuje naše přirozené věci, jak se mění jazyk, jak se mění vztahy. Jakým tlakům podléhají a co to způsobuje v konkrétních lidských životech."

Mezi letošními hosty ceremoniálu byla i nositelka Nobelovy ceny, německá spisovatelka Herta Müllerová. Do češtiny byly přeloženy její romány Rozhoupaný dech či Cestovní pas. Podle jejích slov ji nejvíce z českých spisovatelů ovlivnil Bohumil Hrabal. Fascinuje ji způsob, jakým popisuje. Je v něm také humor - český humor, řekla Hertha Müllerová na udílení cen. Literu za poezii dostal Radek Fridrich za sbírku Krooa krooa. Věnuje se v ní krajině severočeských Sudet, jejich historii i lidským osudům. Historické knihy vládly i dalším kategoriím. Objevem roku je například Štěpán Hulík s knihou Kinematografie zapomnění. Zachycuje změny nastalé po srpnu 1968 v československém filmu na proměnách jediného místa - Filmového studia Barrandov. Hulík je také scenáristou snímku o Janu Palachovi, který natáčí polská režisérka Agnieszka Hollandová. Josef Chuchma o tendenci k historickým tématům dodává:

"Inklinace pro memoáry, dokumenty a paměti, pro nějaké historické syntézy, je u těch autorů ,ale i u publika dána určitou potřebou zakotvení. Ta přítomnost je tak tekutá, že alespoň minulost se nějakým způsobem se daří v těch knížkách systematicky uchopit."

Letošní cenu čtenářů dostaly Nové povídky scénáristy a spisovatele Zdeňka Svěráka.

Autor: Jan Charvát
klíčové slovo:
spustit audio