V Praze se ve středu udílely už pojedenácté literární ceny Magnesia Litera. Jsou považovány za přední české literární ocenění. Cenu a titul Kniha roku si odnesla novela Michala Ajvaze s názvem Lucemburská zahrada. Do letošního ročníku soutěže se přitom přihlásilo rekordních 325 knih.
Michal Ajvaz, foto: ČTK
Novela Lucemburská zahrada líčí příběh pařížského učitele Paula. Porota ocenila fantaskní povahu příběhu. Ten odstartuje učitel sám tím, že v počítači zadá do vyhledávače omylem jiné slovo, než chtěl. Dostane se do fantastického světa, ve kterém se mluví neznámým jazykem, a prožije neobyčejné dobrodružství. Děj knihy se odehrává ve Francii, v New Yorku, v Moskvě či na karibském ostrově Saint Lucia. Sám Michal Ajvaz o svém příběhu říká:
"Je to knížka o tom, jak se malé příčiny stávají velkými následky. Konkrétně o tom, jak člověk napíše špatně několik písmen na počítači a z toho se přemění celý jeho život. Zažije vlastně to nejlepší a to nejhorší v životě, co ho kdy potkalo."
Vítězství Michala Ajvaze okomentoval v České televizi literární kritik Josef Chuchma. Ten připomněl, že Ajvaz je hojně překládaný i v zahraničí.
"Už získal jiné literární ceny v ČR a je také překládán, což je potřeba říci, například ve Francii. Je to jeden z mála prozaiků, který jsou v nějakém evropském kontextu, právě i díky překladům. Myslím si ale, že byl oceněn až ex post."
Marek Šindelka, foto: ČTK
V kategorii próza získal cenu Marek Šindelka za soubor povídek Zůstaňte s námi. Držitel Ceny Jiřího Ortena si pro titulní povídku vypůjčil oblíbený slogan z televizního zpravodajství. V knize se zabývá odvrácenou stranou mezilidských vztahů a také mezními situacemi:
"Obecně mne zajímá, jakým způsobem nás deformuje čím dál tím civilizovanější prostředí, ve kterém žijeme. Jakým způsobem na nás tlačí kultura, společnost a civilizace, jak křiví nebo deformuje naše přirozené věci, jak se mění jazyk, jak se mění vztahy. Jakým tlakům podléhají a co to způsobuje v konkrétních lidských životech."
Herta Müllerová, foto: ČTK
Mezi letošními hosty ceremoniálu byla i nositelka Nobelovy ceny, německá spisovatelka Herta Müllerová. Do češtiny byly přeloženy její romány Rozhoupaný dech či Cestovní pas. Podle jejích slov ji nejvíce z českých spisovatelů ovlivnil Bohumil Hrabal. Fascinuje ji způsob, jakým popisuje. Je v něm také humor - český humor, řekla Hertha Müllerová na udílení cen. Literu za poezii dostal Radek Fridrich za sbírku Krooa krooa. Věnuje se v ní krajině severočeských Sudet, jejich historii i lidským osudům. Historické knihy vládly i dalším kategoriím. Objevem roku je například Štěpán Hulík s knihou Kinematografie zapomnění. Zachycuje změny nastalé po srpnu 1968 v československém filmu na proměnách jediného místa - Filmového studia Barrandov. Hulík je také scenáristou snímku o Janu Palachovi, který natáčí polská režisérka Agnieszka Hollandová. Josef Chuchma o tendenci k historickým tématům dodává:
"Inklinace pro memoáry, dokumenty a paměti, pro nějaké historické syntézy, je u těch autorů ,ale i u publika dána určitou potřebou zakotvení. Ta přítomnost je tak tekutá, že alespoň minulost se nějakým způsobem se daří v těch knížkách systematicky uchopit."
Letošní cenu čtenářů dostaly Nové povídky scénáristy a spisovatele Zdeňka Svěráka.
