Kodaňský summit EU: šlo více o ideje nebo o eura?

Cyril Svoboda v Kodani, Foto: ČTK

Od Kodaně ke Kodani. Tak by se dala nazvat cesta zemí převážně bývalého sovětského bloku do Evropské unie. V hlavním městě Dánska před devíti lety členské země Unie rozhodly o jejím rozšíření a na sklonku minulého týdne nabyl tamtéž tento záměr praktické podoby. Česká delegace v závěrečné fázi vyjednávání získala největší část sumy, kterou Unie pro kandidátské země dodatečně uvolnila. Jde však jen o peníze?

Cyril Svoboda v Kodani,  Foto: ČTK
Závěrečná jednání o přístupové smlouvě k Evropské unii na kodaňském summitu vedli Češi do poslední chvíle tvrdě a dosáhli některých výrazných úspěchů: finanční kompenzace na léta 2004-2006 budou mít hodnotu 23,3 miliardy korun, zemědělské podpory začnou na 55 % evropské hladiny a budou se do roku 2006 ročně navyšovat o 5 % a ze strukturálních fondů dostane Česká republika přibližně 27 miliard korun na rozvoj infrastruktury. Podle přepočtu na obyvatele ale Češi dostanou ze všech kandidátů nejméně. Ministr zahraničí Cyril Svoboda k tomu dodává:

"Získali jsme tedy v absolutních číslech peněz, které jsou natvrdo, na prkno, nejvíce. Pokud jde o ovšem o poměr dopadu na hlavu, tak tam samozřejmě vede Slovinsko, ale to je dáno metodologií, také velikostí Slovinska a způsobem, jakým se rozdělují peníze v Evropské unii, to jsme nebyli schopni zvládnout."

Podle šéfa delegace Evropské komise v Praze Ramira Cibriána jsou čtyři důvody, proč Česká republika dostane v přepočtu na hlavu méně než ostatní kandidáti: Česko je relativně bohatší než ostatní vstupující země, velikost jeho zemědělského sektoru je ve srovnání s ostatními menší, nemá žádné takzvané vnější hranice a všechny české jaderné elektrárny odpovídají evropským normám. Ramiro Cibrián:

Protesty Rakušanů proti Temelínu,  Foto: ČTK
"To jsou ty čtyři důvody, proč jsou ve srovnání s ostatními členskými státy finanční výsledky poněkud menší. V každém případě je to pouze relativní, poměrné. Fakt je, že se Česká republika stane čistým příjemcem evropských fondů od prvního roku členství a to je podle mého názoru nejdůležitější a nejvýznamnější."

V posledních týdnech se zdálo, že finanční aspekty rozšíření Evropské unie zcela zastínily aspekty ostatní. Ideje byly načas nahrazeny eury. Co o tom soudí Jorgen Bojer, velvyslanec předsednické země Unie, Dánska, v České republice?

Závěr summitu v Kodani,  Foto: ČTK
"Myslím si, že je to přirozená věc, že v poslední fázi vyjednávání je pozornost upřena především na finanční detaily. Ale samozřejmě, že význam těchto dotací a finančních subvencí je marginální ve srovnání s obecným ekonomickým významem."

Ramiro Cibrián souhlasí s dánským velvyslancem, že nejde jen o dotace, subvence a kompenzace a přidává metaforický pohled:

"Finanční záležitosti jsou důležité, ale nejsou nejdůležitější. Podle mého názoru je skutečně nejdůležitější židle a mikrofon u stole evropských institucí. A to samozřejmě Česká republika získala a dostala úplně. Ta židle a ten mikrofon budou skutečně stejné jako židle a mikrofon starých a nových členských států. A to je nejdůležitějším výsledkem tohoto procesu."

Česká republika získá finanční kompenzace i onu židli a mikrofon pouze v případě, že se její občané vysloví v referendu v červnu 2003 pro vstup do Unie a její jednotlivé státy ratifikují kodaňské dohody. Česko tedy v následujících měsících čeká intenzivní přesvědčovací kampaň.