Krásová: Význam značky evropské město kultury se u nás nedoceňuje
Adriana Krásová působila několik let jako ředitelka Českého centra v Madridu. Od letošního roku je nazpět v České republice a jako manažerka mezinárodních vztahů spolupracuje na projektu Plzeň - Evropské hlavní město kultury 2015. Před dvěma se o tento titul utkala Ostrava s Plzní a Plzeň zvítězila. O tom jaká je současná situace projektu - zhruba uprostřed čtyřletého přípravného období - hovoří v rubrice Z kultury právě Adriana Krásová.
Říkáte, že je to mimořádná příležitost, ale je tu už zkušenost s Prahou...
"Je zkušenost s Prahou v roce 2000, ale on se ten koncept trochu měnil. Když byla Praha Evropským hlavním městem kultury, tak to bylo hodně zaměřerné na kulturní část, i na tu investiční, bylo to na podporu evropanství a vstupu do Evropské unie. Potom se ten koncept změnil a každý rok jsou města dvě - vždycky kandiduje jedna takzvaná stará evropskounijní země a jedna nová evropskounijní země. A tam potom se vybírají ta dvě města. Letos je to konkrétně Maribor ze Slovinska a Guimaräis z Portugalska. Příští rok Košice - Marseilles, takže vidíte, že velikost města nehraje roli. V našem případě v roce 2015 partnerem bude belgický Mons. Takže to je nový přístup k celému projektu."
Pokud je tu zkušenost s Prahou, tak Praha možná není ideálním příkladem, protože Praha už rozvinutou kulturní infrastrukturu má. Takže jsme si tenkrát možná neuvědomovali, co všechno to může přinést, a teď v případě Plzně to poprvé bude víc vidět.
A o co tam tedy jde? Dá se to v krátkosti říct?
"V celém projektu jsou dvě linie: jedna se jmenuje Evropská dimenze a druhá Město a občan. Je evidentní, že Evropská dimenze je zaměřená na spolupráci v rámci Evropy, na výměny a rezidence, koprodukce, společné projekty. Ale i na pouhé setkávání umělců, dílny, co všechno si člověk může představit. Druhá polovina Město a občan je zaměřena na participační aktivity, rozvoj občanské společnosti, na pomoc neziskovým organizacím, na profesionalizaci místních organizací - a to je myslím největší práce v českém prostředí. Je tam příležitost občany a město někam posouvat prostřednictvím kulturních aktivit."
Váš tým odevzdává v těchto dnech průběžnou zprávu o stavu naplňování projektu. Můžete v krátkosti říct, co obsahuje?
"Po určité době se odevzdává neformální monitorovací zpráva, jakým způsobem se daří připravovat projekt. Po další době se odevzdává první oficiální zpráva, a to je ta, kterou jsme odevzdali teď. A v listopadu jedeme do Bruselu, abychom tu zprávu obhájili a případně abychom byli dotázáni na další podrobnosti. Podle výsledku se rozhodne, zda město získá cenu Eliny Mercury. To je první evropský fond, který město může získat. Tady mají možná lidé představu, že z bruselu přijdou ohromné peníze a za ty se vypracovává projekt. trak takhle to není. S námi tam jede Mons, to druhé město, takže se bude v listopadu provádět screening celého projektu. Je to poměrně zásadní záležitost a ty otázky jsou přesně směřované, tak jsme docela rádi, že už to máme odeslané..."
"Neříkám, že ta zpráva je tajná, ale zatím ještě nebyla zveřejněna. Obecně můžu jen říct, že hlavní problém jsou finance. Finanční stránka projektu. To souvisí se situací naší země, se situací všude. Potýká se s tím většina měst. Musíme hledat nějaké jiné způsoby, jak získat zdroje hlavně pro program. Různé granty a fondy, což je dost pracné. Musíme hledat méně náročné způsoby spoluprací, ale samozřejmě nedostatek financí je problém číslo jedna, což jsme také v té monitorovací zprávě řekli. Problém je také v tom, že v České republice nemá evropské město kultury tu marketingovou hodnotu, aby se hlásili sponzoři a chtěli s námi spolupracovat. Tady je myslím velký dluh možná i ze strany Evropské komise, i ze strany českého státu, pozvednout význam evropského města kultury natolik, aby to bylo přitažlivé i pro případné sponzory. Což se v některých jiných městech a zemích děje."
"Teď vrcholí rezidenční pobyt v Nečtinech, kde máme dvě umělkyně z Německa, jednu z Ruska a jednu Číňanku - Američanku, které tvoří v různých oblastech. Pracujeme na moc zajímavém projektu s městem Mons pro rok 2015, který je založen na nových médiích a kybernetice. Jsme součástí i několika mezinárodních projektů. Pro mě je teď velmi zajímavý projekt se Švýcarskem, kam odjíždíme na studijní cestu. Jednou z významných investičních částí plzeňského projektu je totiž rekonverze starého pivovaru Světovar na kulturní projekt. A my jsme získali grant, abychom se podívali po světě a konkrétně ve Švýcarsku, jak takové kulturní rekonverze fungují. A až se vrátíme, přijedou švýcarští odborníci do Plzně, proběhnou semináře, mezinárodní konference, výstava, abychom zjistili, jak v tom postupovat, jakou to má udržitelnost, jakým způsobem se takové objekty financují a řídí... To jsou věci celkem unikátní a na tom budu konkrétně já v nejbližší budoucnosti pracovat. Ale co se týče mezinárodních výměn, já jsem zmiňovala spíš menší počiny, protože tyto věci se teprve připravují, nabírají na tempu a budou vrcholit a posilovat až směrem k tomu roku 2015."
