Krize v sociální demokracii má hlubší kořeny

Nedávné eurovolby prohrály v Evropě mnohé vládnoucí strany, ale jen v Česku způsobily pád vlády. Také v Česku byly volby do evropského parlamentu spíše vnitrostátním referendem a voliči v nich předložili účet především sociálním demokratům, jejichž strana je už dlouho vnitřně hluboce rozpolcená. Krizi ve straně se pokoušelo řešit sobotní jednání ústředního výboru, na němž předseda strany a premiér Vladimír Špidla rezignoval na obě funkce. Více už se dozvíte od Zdeňka Vališe.

Krize v sociální demokracii má hlubší kořeny

Vladimír Špidla (vlevo) a Stanislav Gross, foto: ČTK

Sociální demokracie prožívá dramatický propad preferencí, ještě výraznější, než jaký zažila Klausova ODS začátkem roku 1998 po tzv. Sarajevském atentátu. Podle mnohých sociálních demokratů vyvolala odliv voličů zrada volebního programu, spočívající v neustálých ústupcích pravici. Ostatně, rozkol ve straně nastal už před dvěma roky sporem o složení koaliční vlády. A nesmiřitelné postoje panují v tomto ohledu dodnes. Zejména Unie svobody je hodně sociálním demokratům trnem v oku. Další velké rozepře způsobily například diletantský postup strany při prezidentských volbách, nebo Špidlův souhlas s intervencí Spojených států v Iráku. Navenek pak může sociální demokracie působit jako neskutečně rozhádaná strana. A to jistě velkou část potenciálních voličů znechucuje. Nový úřadující předseda Stanislav Gross se tedy chce soustředit hlavně na sjednocení sociální demokracie. Podle něj k tomu udělalo sobotní zasedání ústředního výboru první krok.

"Myslím si, že první krok k tomu, aby sociální demokracie začala působit zase jednotným způsobem, udělal ústřední výkonný výbor dnes. Samozřejmě, když se takový krok dělá, může to být o silnějších výrazech, ale myslím, že pokud jde o vnitřní soudržnost, prošli jsme dnes tím pomyslným dnem a stoupáme vzhůru. Jsme schopni v tuto chvíli spolu více komunikovat, než do jednání tohoto ústředního výboru. Já jsem připravený komunikovat otevřeně s každou skupinou v sociální demokracii, protože bez obnovení této vnitřní jednoty a vnitřní síly nemáme právo vést tuto zemi."

Stanislav Gross měl bezesporu na sobotním sněmování sociálnědemokratických špiček úspěch. Jak řekl Radiu Praha předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Vladimír Laštůvka, také jeho Gross přesvědčil.

Stanislav Gross, foto: ČTK

"Vystoupení Stanislava Grosse bylo velmi dobré. Řekl bych, že v mnoha věcech šel na dřeň problému a myslím, že dokázal přesvědčit o tom, že má představu o východisku z této situace."

Skeptičtěji naopak hodnotil zasedání ústředního výboru Eduard Zeman, bývalý ministr školství ve vládě Miloše Zemana.

"Problém je v tom, že ústřední výkonný výbor nedal ničemu důvěru, respektive skoro všemu dal nedůvěru, a nedovedl se rozhodnout, co vlastně chce. Nechci hájit ani Vladimíra Špidlu, ani jako klasický Zemanovec nechci hájit Miloše Zemana a nechci hájit ani Stanislava Grosse. Mě jenom vadí, že tento ústřední výbor nenašel odvahu rozhodnout se pro jakékoliv řešení, i když alespoň na poslední chvíli jsme dopadli alespoň nějak."

Myslíte si, že krize v sociální demokracii je tímto způsobem zažehnaná?

"Já nemám ten pojem krize v sociální demokracii moc rád. Krize tím ale rozhodně není zažehnaná. Zasedání nezažehnalo žádnou krizi. Udělali jsme jen to nezbytně nutné. Zaplať pánbůh alespoň za to."

Nemáte dojem, že sociální demokracie ztratila své preference především kvůli tomu, že v očích veřejnosti vypadá spíše jako takový volný debatní klub než politická strana?

"Jste první, kdo položil tu otázku takovým způsobem. Ano, tady s vámi souhlasím. Problém není v tom, že bychom měli špatnou stranu. Problém je opravdu v tom, že vypadáme jako volný debatní klub, a není jasné, co vlastně chce sociální demokracie hrát, co hraje a za čím stojí."

Jaký máte vy osobně názor na současnou vládní koalici?

"Touto vládní koalicí jsem nikdy nebyl nadšen, ale respektují to, že Vladimír Špidla, jako legitimně zvolený představitel strany, zvolil tuto koncepci. Vzhledem k výsledkům minulých voleb to byla jedna z možných koncepcí. Mě se nelíbila, ale nemohu říci, že bych bojoval do krve proti ní. Mě se prostě nelíbila, protože si myslím, že Unie svobody není ten správný partner pro sociální demokracii. Jiná věc jsou lidovci, jakkoli nejsem jejich velký přívrženec. S nimi máme mnoho styčných bodů. Naproti tomu s Unií svobody prakticky žádné nemáme, pomineme-li fakt, že jsme chtěli vstoupit do Evropské unie a že chceme být členy NATO. Je to stejné, jako když řekneme, že s komunisty máme tyto dva rozpory, protože komunisté nechtěli EU a nechtějí NATO. Obě tyto strany se vůči nám vyhraňují příliš extrémně, a to, co s námi mají společné nebo rozporné, je naprosto nedostatečné k vytváření koalice. Unie svobody má s námi jenom ty dva společné body, komunisté mají s námi jenom tyto dva body rozporné. A teď bych nerad, aby to vyznělo tak, že preferuji spolupráci s komunisty. Chraň pánbůh ne!"

Je zřejmé, že jedno zasedání ústředního výboru krizi asi těžko vyřeší. Ta má podle řady pozorovatelů mnohem hlubší kořeny. Už na loňském sjezdu sociální demokracie mě senátor Richard Falbr vyjmenoval některé hlavní důvody této krize. Podle různých signálů, které sociální demokracie stále vysílá, jsou Falbrova slova nadále aktuální.

"Ta strana vyrostla hrozně rychle. Miloš Zeman tu stranu budoval v uvozovkách tak, že likvidoval spoustu existujících politických seskupení a potom díky své obratnosti a schopnosti vyhrál volby. Vůbec se ale nestaral o to, co se se stranou děje dál. Takže, jak já to vnímám, je to strana vlivových klanů, někdy i regionálních. Odpor proti Špidlovi vyvěrá podle mého přesvědčení hlavně z toho, že je to poctivý a slušný chlap a že chtěl učinit přítrž tomu existujícímu stylu, kterému se říká klientelismus. Někteří lidé proti němu vystupují proto, že už nejsou ministry, někteří proto, že si mysleli, že jimi budou a nejsou. Ideologického v tom skoro nic není. Kritika na adresu vlády je podle mě falešná, protože jiné rozumné řešení stejně neexistuje. Já tedy vidím hlavní příčinu krize v tom, že ta strana strašně rychle vznikla a pak ten čas, který měl být využit k jejímu budování, ten se prostě promarnil."