Ktož jsú boží bojovníci
Porazili husité u Domažlic mnohem početnější křižáky svým zpěvem? Moderní dějiny si v tomto bodě už nejsou tak jisté, ale pro Františka Palackého, Aloise Jiráska a další české historiky a spisovatele je to nad slunce jasnější. Jejich argument? Tak si ten chorál poslechněte!
Ktož jsú boží bojovníci…Bojová hymna husitů má uhrančivý rytmus. Není tak docela jednotvárný. Skládá se ze série silnějších a slabších úderů. Zarputilý zpěv tisícihlavého davu, temné dunění bubnů. Husitů se zmocňovalo posvátné odhodlání bojovat na smrt za svou pravdu, a nepřátele s křížem na pláštích jímala z toho všeho hrůza.
Tolik legenda, která proslavila nejslavnější vítězství husitů v bitvě Domažlic. Kdo tak rázný, přesvědčivý chorál, který zaháněl nepřátele na útěk, složil? Autorem určitě není Jan Žižka z Trocnova, jak tomu někteří vlastenci v devatenáctém století rádi věřili.
To je trošku úsměvné. Podle historických pramenů, především Jistebnického kancionálu, mohl být autorem chorálu Ktož jsú boží bojovníci táboritský kněz Jan Čapek. Proslul jako táborový řečník, zaujímal mezi husity významné místo, účastnil se válečných výprav.
Jan Čapek se věnoval nejen psaní a skládání písní, traktátů a chorálů, byl znám i jako překladatel. Právě jemu je přisuzováno autorství husitské hymny, protože chorál je stylem podobný jeho jiným skladbám, u kterých je autorství jisté.
Nejstarší verze je z počátku husitské doby, někdy kolem roku 1420. A právě z této doby pochází i Jistebnický kancionál se zápisem chorálu. Ale kancionál byl nalezen o mnoho později, až v roce 1872 na faře v Jistebnici.
Proto se dříve objevila druhá verze chorálu Ktož jsú boží bojovníci z takzvaného Mladoboleslavského tisku, a potom ještě jedna, třetí verze ta nejznámější, která pochází z rozhraní patnáctého a šestnáctého století. Když Bedřich Smetana komponoval Mou vlast, kde používá husitský chorál, tak použil nejmladší verzi, protože tu původní nemohl ještě znát.
Zdá se, že Smetanu ze všeho nejvíce na té písni zaujal její rytmus. Takové to uhrančivé tatatátátatatátá. Tento rytmus se objevuje v i dalších zpracováních slavného chorálu. Smetana s tím začal.
Boží bojovníky proslavil Smetana
Boží bojovníci se proslavili hlavně díky Smetanovi. V době, kdy Bedřich Smetana komponoval Mou vlast, nebo Libuši, husitský chorál už nebyl úplně neznámý. Přece jenom se veřejnost o jeho existenci dočetla díky vlasteneckým tiskům a prvním pokusům o jeho rekonstrukci.
Tato melodie vlastně inspirovala nejednoho skladatele k úplně novému zpracování. A to i nejen k tomu vlasteneckému, a nejen k tomu klasickému, vážnému, jako u Smetany, ale i v soudobé hudbě. Existuje celá řada příkladů, kde je husitský chorál takto použit. A snad ani nechce nevyvolávat dobu husitskou. Spíše je to taková alegorie. Ideálním příkladem může být kantáta skladatele Miloslava Kabeláče Neustupujte. Jsou tu díla i dalších autorů. Luboš Fišer, nádherně stylizoval husitský chorál do vícehlasé podoby.
Instrumentální verze chorálu božích bojovníků doprovází každé defilé bojových zástav české armády. Za první republiky se chorál Ktož jsú boží bojovníci hrál i při vztyčování a spouštění státní vlajky.
Cyklus Hity klasické hudby vznikl na základě projektu Lukáše Hurníka a Bohuslava Vítka Hit tisíciletí vysílaného v minulosti na stanici Českého rozhlasu Vltava. Audioverzi načetli Lubica Bergmanová a Jan Bumba.
