Kubiceho odchod vyvolal diskusi
Ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Jan Kubice a jeho tři náměstci chtějí opustit policii. Do konce roku požádají o propuštění ze služebního poměru. O možném Kubiceho odchodu se hovoří od konce loňského května, kdy čtyři dny před volbami do Poslanecké sněmovny předložil na zasedání sněmovního branného výboru zprávu o propojení politiky a organizovaného zločinu. Pro ni se později vžil název Kubiceho zpráva.
"Oznámil všem přítomným, že on i jeho tři náměstci do konce roku požádají o propuštění ze služebního poměru. Důvody Policejní prezídium zná, nicméně Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu to považuje za interní záležitost a nebude se k tomu vyjadřovat."
Spekuluje se, že za odchody stojí především rozpory v představách o fungování elitní policejní složky, ale i mezilidské vztahy. Někteří komentátoři považují za příznačné, že Kubice odchází po 13 letech právě nyní za éry ministra vnitra Ivana Langra, kterému podle sociálních demokratů dopomohl k moci. Kubiceho zpráva o prorůstání organizovaného zločinu do politiky podle nich ovlivnila výsledek voleb. Šéf ČSSD Jiří Paroubek si proto myslí, že je Kubiceho odchod vynucený:
"Já si myslím, že pan Kubice byl nevítaným člověkem, protože to je tak: Mouřenín vykonal svoji práci, ovlivnil volby, a mouřenín může odejít! Takže já myslím, že pan ministr nemá k němu žádné slitování, to je zřejmé."
Lidovecký poslanec Pavel Severa si však myslí, že taková personální obměna by mohla do budoucna Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu i prospět:
"Tento útvar byl hodnocen v mnoha směrech kladně, protože šlápl na kuří oko mnoha organizovaným zločincům a byl pod tlakem těchto mafiánských skupin. A to není pro klidné spaní těch lidí jednoduchá záležitost. Na druhé straně jsou tady souvislosti s předvolební atmosférou, a na to také není možné zapomenout. Pokud toto člověk uváží, tak si myslím, že to může prospět úřadu jako takovému, může to prospět i osobám, které se mohou zase uplatnit jinde a mohou pracovat nadále dobře pro státní správu."
Je však otázkou, zda pro ni budou skutečně pracovat. To nakonec vyvolalo diskuse, jak by měl stát zamezit elitním detektivům nebo zpravodajským důstojníkům odcházet k soukromým firmám nebo jinak ohrozit informace, které během služby získali. Předseda sněmovního výboru pro zpravodajskou činnost Jeroným Tejc chce prosadit změnu zákona, která by podobná rizika eliminovala:
"Ve všech vyspělých demokraciích je běžné, že lidé, kteří odcházejí z vysokých postů ve zpravodajských službách, nacházejí místo ve státní správě nebo ve společnostech vlastněných státem tak, aby nemohli zneužít informací, které získali. Velí jim tak politická kultura. U nás budeme muset v tomto smyslu změnit zákon, aby ti lidé, kteří nastupují, museli podepsat, že nebudou pracovat pro jinou společnost, než kterou určí stát."
Podle Jeronýma Tejce by tato lhůta mohla být až pětiletá a měla by se týkat i ředitelů důležitých odborů - ať už v rámci policie nebo tajných služeb - které shromažďují ekonomické a další pro stát podobně citlivé informace.
