Kudy do Kocourkova nebo Tramtárie?

Říkáte si, že cestování po Čechách není nic pro vás, protože to už všude znáte? A říkají vám něco místa jako Kotěhůlky, Tramtárie, Kocourkov, Nemanice či Hovězí Lhota?

"Zapadákov" | Foto: Derks24,  Pixabay,  Pixabay License

Na mapě je najdete jen těžko. Jedná se totiž o geografické názvy, které jsou převážně používány jako obecná jména a v přeneseném významu. Používáme je zejména v případech, kdy se snažíme vystihnout určitou situaci. Pojďme se na některé tyto názvy geografických míst, tedy toponyma, podívat podrobněji.

Kdybyste hledali nějaké trefné označení pro malou odlehlou obec, kde dávají lišky dobrou noc, mohli byste použít výraz jako Kotěhůlky, Horní Dolní či Zapadákov. Ve skutečnosti se ovšem na žádné místo s těmito názvy nepodíváte, jedná se totiž o ryze fiktivní označení obcí.

Pro vzdálené a nepovědomé místo se v češtině ujalo také pojmenování Tramtárie. Ani tato oblast ve skutečnosti neexistuje. Pravděpodobně vznikla zkomolením slova Tatárie či Tartárie, což znamenalo „země Tatarů“ a už ve středověku označovalo obrovské, nejasně vymezené území od Kaspického moře na východ, odkud k nám ve 13. století přišli Tataři. Podle jiných názorů je pojmenování Tramtárie čistě zvukomalebné slovo bez hlubšího významu. Tato teorie považuje za základ názvu citoslovce tramtará (tedy zvuk trubky).

Obálka knihy Kronika města Kocourkova

Pokud Češi chtějí upozornit na chaotický, směšný a nesmyslný život, používají k tomu název jiné smyšlené oblasti, Kocourkova. Tam totiž lidé dělají všechno absolutně obráceně, neúčinně a bez snahy o prospěšný výsledek. Samotné označení má svůj původ v umělecké literatuře, první zmínky pocházejí už ze 17. století z knížek lidového čtení.

Toponyma ovšem můžeme v přeneseném smyslu používat i pro charakteristiku lidí. Jak například označit člověka, o kterém si myslíme, že je hloupý, prostoduchý a naivní? Jednoduše řekneme Tak ten je z Hovězí Lhoty. Důležité je tu přívlastek Hovězí, jehož smyslem je vyvolat komický, ironický a posměšný účinek.

Nyní se dostáváme k názvům obcí, které sice mají svůj reálný základ, nicméně se stále více používají v přirovnáních. Takovým případem jsou například Nemanice. Nacházejí se na jihozápadě Česka u hranic s Německem, jiné Nemanice jsou dnes například součástí Českých Budějovic. Celkově s tímto názvem existuje v České republice dokonce pět obcí. Nejčastěji slýcháme slovní spojení princ/princezna z Nemanic ve významu „být zcela chudý a nemít žádný velký majetek ani peníze“. Toto vyjádření se nejčastěji používá pro kritiku budoucího ženicha či nevěsty.

Foto: Jana Huzilová,  Český rozhlas

O mužích, kteří se naopak do ženění moc nehrnou, se občas říká, že jsou z Drážďan, a ne od Berouna. Jak tyto dva názvy zeměpisných míst napovídají, jedná se o slovní hříčku o mládencích, jež dívku jen dráždí, ale nemají v plánu si ji brát.

Zpozornět byste měli, pokud by vás někdo poslal do Prčic. V tomto případě by vás pravděpodobně nezval na výlet, ale slušně by naznačil, abyste odešli pryč. Nejspíš si říkáte, proč se v této situaci odkazuje zrovna na Prčice? Důvod je prostý – je jím zvuková podobnost se synonymní, rozšířenější a také daleko vulgárnější variantou téhož. Existuje ovšem i druhá možnost, a to ta, že by vás daný člověk prostě jen zval na dálkový pochod Praha – Prčice, jehož vznik byl ovlivněn právě již zmíněným frazémem.

Podobně byste se měli pozastavit, pokud by vám někdo řekl, že patříte do Bohnic. Toto místní označení je totiž v povědomí většiny Čechů spjato s psychiatrickou léčebnou.

Legendární bitva u Chlumce

Existují i frazémy, které jsou motivovány skutečnou historickou událostí. Věřte, že byste nechtěli dopadnout jako sedláci u Chlumce. Toto úsloví odkazuje na pohnuté události, které se odehrály ve východních Čechách v době vlády Marie Terezie. Vyvrcholily roku 1775 u Chlumce nad Cidlinou, kde bylo poraženo největší povstání venkovského lidu. Poddaní se opakovaně bouřili proti vrchnosti a kruté robotě. Toto přirovnání se tedy používá pro situace, kdy člověk „prohraje na plné čáře, je s výsměchem poražen a vůbec nic nezíská“.

Je tedy zřejmé, že se s toponymy nesetkáváme jen v mapách, velmi často je používáme, i když chceme ironicky popsat určitou situaci či vlastnost člověka. Napadá vás tedy, jak by zněla odpověď na otázku, kde asi leží Kotěhůlky, Tramtárie nebo Kocourkov? Nejspíš je vám už jasné, že do těchto míst se jen tak nepodíváme.

Projekt Radio Prague International Čeština na vlnách vznikl ve spolupráci s katedrou bohemistiky FFUK pod vedením doc. PhDr. Ivany Bozděchové, CSc.

Autor: Eliška Králová
klíčové slovo:
spustit audio

Související

  • Čeština na vlnách

    Kde asi leží Kotěhůlky, Tramtárie nebo Kocourkov? Víte, jak to začalo s robotem? Na co jsme si v češtině nezvykli? Jak se nové technologe promítly do českého jazyka?