Lázně Bohdaneč mají unikátní kryté kolonády

Příjemné podnebí polabské nížiny, lesy, spousta zeleně a kryté kolonády - tak dnes vypadají Lázně Bohdaneč, město, které leží pouhých osm kilometrů od Pardubic. Se vznikem lázní je spojeno jméno místního rodáka Jana Veselého. Právě na loukách, které měla jeho rodina v pronájmu, byla rozsáhlá ložiska rašeliny.

První zmínka o každém městě je spojena s nějakou zaznamenání hodnou příhodou. V Bohdanči to byla rvačka. Roku 1343 tu byl zaznamenán spor mezi občanem Křížem a bohdanečským farářem. Dokonce při něm byla rozbita oltářní deska. Městečko tu však stálo už dříve a jméno Bohdaneč zřejmě vzniklo z osobního jména Bohdan. Největšího rozkvětu však dosáhlo v 15. století za Viléma z Pernštejna, který tu založil rozsáhlou rybniční soustavu - dodnes se dochovalo 44 rybníků. Dalším výrazným mezníkem v životě místních obyvatel bylo založení slatinných lázní.

"K léčbě využíváme dvou přírodních léčivých zdrojů a to minerální vody a slatiny,"

vysvětlila naše průvodkyně po lázních Jana Šírová. A jak jsme se dozvěděli, o jejich vznik se postaral Jan Veselý, nájemce zdejšího rybničního hospodářství. Jeho otec měl pronajaté louky, odkud si zájemci za drobný poplatek odváželi rašelinu na topení. Na myšlenku použít ji k léčebným účelům přivedli pana Veselého jeho přátelé.

"Rašelinu poslal do Vídně k přezkoumání a když se potvrdily léčebné účinky, tak v roce 1897 tady byla zahájena první lázeňská sezóna."

Lázně Bohdaneč v době Jana Veselého

Rašelina, která je stará asi 4000 let, se tu rozkládá na ploše 42 hektarů v několikametrové vrstvě. Jedenáct let po zahájení zkušebního provozu už jezdila mezi Bohdančí a Pardubicemi první česká autobusová linka, autobus z firmy Laurin&Klement byl také majetkem zakladatele lázní pana Veselého. Po něm se dnes jmenuje i jeden pavilon. Hlavní léčebnou procedurou byly slatinné koupele.

Ještě dnes mohou návštěvníci spatřit uprostřed lázní vysoký cihlový komín. Je to pozůstatek prvního lázeňského domu. Jan Veselý se však založením lázní příliš zadlužil a byl je nucen prodat. V době, kdy lázně patřily obci, byl vystavěn nový pavilon Gočár - charakteristický objekt dlouhý 62 metrů, který je téměř na všech pohlednicích a propagačních materiálech.

pavilon Gočár v letech 1926

"Byl projektován podle architekta Gočára a původně když se v letech 1910 až 1913 stavěl, tak zde bylo pouze přízemí a jedno patro. Vršek byl dostavován až v roce 1926. Jedním z takových typických prvků kubistické architektury je mašlička. Když se na ni podíváte, tak není úplná. Byla porušena právě přístavbou."

Kromě rašeliny je dalším léčebným pokladem lázní železito - alkalická kyselka, která je v hloubce více než 347 metrů. Voda do výšky 15 vytryskla z artéské studny v roce 1914 a vrt byl pojmenován Panenka.

Postupně byly otevírány další pavilony - Jubilejní palác, pavilon Langer. Specialitou zdejších pavilonů je, že jsou všechny propojeny krytou kolonádou, kde jsou obchůdky a další lákadla. Takže ani v zimě není třeba teplý kabát. V roce 2008 lázně navštívilo na 9000 klientů. V průběhu let tu pobývaly zajímavé osobností. Byl tu skladatel Leoš Janáček, spisovatelé Tereza Nováková či Alois Mrštík. Zavítali sem i prezidenti Tomáš Garrigue Masaryk, Edvard Beneš. A Slavní se nevyhýbají Lázním Bohdaneč ani teď. Pobýval tu Václav Havel, mistryně v běhu na lyžích Kateřina Neumannová i představitel slavného piráta z Karibiku Johnny Depp s manželkou Vanessou Paradis.

Tillerovo sedátko, foto: Oficiální informační server Regionálního svazku obcí Bohdanečsko

Léčebné lázně Bohdaneč slouží k léčbě pohybového aparátu. A kde nejlépe rozhýbat tělo než ve zdejším parku. Ten ne na ploše 17 hektarů.

"Byl založen při vzniku lázní a to podle plánu Josefa Thomayera vrchního zahradníka města Prahy. Parkem protéká rajský potok. Na konci parku je pak krásná kaplička, kam klienti často chodí a pokud by jste pokračovali dál, tak je propojen s lesem."

Jak dodala Jana Šírová, v parku roste přes 100 druhů dřevin. Nedaleko je i zajímavá stavbička, které se říká Tillerovo sedátko. Nese iniciálu M. Pro svoji ženu Marii ji totiž nechal ve čtyřicátých letech 20. století vybudovat na jejím oblíbeném místě plukovník Karel Tiller. Nedávno prošla rekonstrukcí a je opět místem pro příjemné posezení.

Foto: CzechTourism

Loni v parku dokonce vyrostl provizorní altánek, kde se prováděly masáže pod širým nebem. Masáží si tu můžete dát co hrdlo ráčí. Třeba čokoládovou z pravé belgické čokolády. Málokdo si však umí představit jak vlastně probíhají léčivé zábaly s rašelinou. Klient si do zábalové vany sedne na tvrdé lůžko a na bolavé klouby mu přiloží slatinu.

"Je zabalen do fólie, do prostěradla a potom ještě do speciální fólie. Když je v zavinovačce, jako když si představíte miminko, tak se ta zábalová vana spustí dolů a tvrdá podložka, která je pod ním, najednou zmizí. Je tam voda, která je zahřátá na 38 až 41 stupňů. Díky tomu se ze slatiny uvolňují léčivé látky. A takto je po dobu 20 minut."

Nedaleko Lázní Bohdaneč je i známý Opatovický kanál, základní dílo pernštejnské rybniční soustavy. V lázních se mu říká Halda. Měří 32,5 kilometru a ještě po půl tisíciletí stále slouží svému účelu a to napájení okolních rybníků, s nimiž je spojen napájecími struhami. Za Pernštejnů napájel 230 rybníků. Dnes je stavebně technickou památkou raně renesančního vodního stavitelství a je splavný na běžné loďce.