Pozvánka do Lázní Bohdaneč

Minulý týden jsme si povídali o historii i současnosti městečka Lázně Bohdaneč a jak už sám název napovídá, hlavní roli zde hrají lázně, do kterých se dnes vydáme.

Pozvánka do Lázní Bohdaneč

Začátek zdejších lázní se datuje do roku 1897. Ty založil bohatý a podnikavý Jan Veselý. Na to, že je zdejší rašelina léčivá přišel zřejmě náhodou. Půvobil totiž jako předseda vodního družstva pro regulaci zdejšího Rajského potoka, a všiml si, že v jeho okolí, asi na rozloze 42 hektarů sklízel jeho otec velmi kvalitní seno. A jak uvedla Kateřina Machačová, obchodní ředitelka Lázní Bohdaneč, rozhodl se, že věci přijde na kloub.

Kateřina Machačová

"Zjistil, že jsou tady velká rašelinová ložiska. Začal pátrat, jak by se dala lépe využít a nechal udělat rozbory ve Vídni. Dozvěděl se, že ta slatina je ostřicorákosová, že je přibližně 4 tisíce let stará, má úžasné termoregulační schopnosti, je čistá bez příměstsku hlíny, po vysušení je lehoučká a předurčena k léčebným účelům. Nelenil a přes varování svého otce a vůbec občanů městečka zariskoval, dal peníze do dopravy té rašeliny, vybudoval určité zázemí a udělal první sezónu roku 1897."

A během ní lázně navštívilo 37 klientů. Těm sloužilo 15 kabinek po 4 lidech. Další rok to už bylo 70 lidí. Jak uvedla starostka Lázní Bohdaneč Květoslava Jeníčková, zájem v dalších letech začal dramaticky narůstat, bohužel to však přesáhlo možnosti jedince.

"Pan Veselý budoucnosti lázní velmi věřil. Nechal tehdy přestavět jeden z domů na náměstí, kde byl původně lihovar s výčepem a protože brzy kapacita lázní nestačila, koupil další domy, i rozsáhlé pozemky, ale zadlužil se a musel posléze lázně v dražbě prodat a v roce 1906 z lázní odešel."

Gočárův pavilon v Lázních Bohdaneč, foto: Wikipedista Zp, CC BY 3.0 Unported

Lázně se tak dostaly do obecní správy. Naštěstí se pokračovalo v nastartovaném trendu a došlo k ohromnému rozkvětu. Už za působení Veselého tu pracovalo mnoho kapacit - například jeden z pavilónů stavěl známý architekt Josef Gočár, po němž dnes pavilón nese i své jméno.

"Je to zajímavá stavba, zejména tím, že je postavena v kubistickém slohu a kubismus jako umělecký směr v architektuře nemá mnoho staveb, takže znalci v této oblasti k nám velice často přijíždějí a o tuto památku se zajímají."

Osudy lázní se později měnily s politickou situací - například za druhé světové války z nich byl vojenský lazaret. Po válce se zase činnost lázní obnovila a nyní jsou akciovou společností. Léčí se zde především pohybové ústrojí, i různé pooperační stavy. Lázně pořádají pro zájemce relaxační pobyty i antistresové programy. Každý rok přijíždí 7,5 až 8 tisíc lidí. Zájem je tak obrovský, že i když lázně přistavěly nový pavilón, nazvaný po zakladateli - Veselý, musí každý měsíc odmítat asi 1800 žádostí. Kapacita prostě nestačí. Věština klientů lázní je z České republiky, ale, jak uvedla Kateřina Machačová, před dvěma roky započal i program získávání zahraničních klientů.

Gočárův pavilon v Lázních Bohdaneč

"To, že se snažíme vést lázně s atmosférou rodinnou a zakládáme si na individuálním přístupu ke klientovi, oceňují především zahraniční klienti, takže začali skutečně reagovat na tyto nabídky. Máme z toho radost. Ze začátku to byli především klienti arabští, pak Holanďané, Švédové, několik lidí přijelo ze zámoří a pak samozřejmě z nejbližších zemí - Rakušané a Němci."

Rašelinové lázně mají i jednu zvláštnost a tou je pramen, který v podstatě pramenem není. V roce 1913 nechali zdejší radní - lázně byly v té době obecní - postavit už zmiňovaný pavilón Gočár. K věhlasu lázní však chyběl minerální pramen. Jak uvedl Aleš Bača, který má v lázních na starosti kulturu, radní se proto rozhodli, že minerální pramen za každou cenu najdou a pozvali firmu Artézia.

Gočárův pavilon v Lázních Bohdaneč

"Ta pramen našla a započali s vrtáním. Když byli zhruba na 35 až 40 metrech, tak jim ale firma oznámila, že pravděpodobně byl pramen tak slabý, že uhnul a nebo, že tam vůbec žádný pramen nebyl. Ale bohužel radní trvali na svém, že pramen za každou cenu vydolují a bude určitě minerální. A tak firma Artézia kopala celkem rok. Pramen skutečně vytrysknul z hloubky 387 a půl metru do výšky 15 metrů, ale byl bohužel velkým zklamáním, protože to nebyl pramen minerální. Je pouze 21 stupňů Celsia teplý, alkalicko-železitý. Takže ho používáme bohužel pouze jako dekoraci. A to jediné co nám chybí, to jsou minerální prameny."

Nad pramenem je umístěna socha bohyně Venuše po koupeli od akademického sochaře Josefa Jiříkovského. Jak dodal dodal Aleš Bača, stala se patronkou pramene a je u ní příjemné posezení. Kromě procházek zdejším parkem lázně nabízejí restaurace a kolonádu služeb. Koná se tu řada kulturních akcí a pro zájemce i výtvarná dílna. Klienti tu najdou posilovny a solária, minigolf a bazén. A kdo se chce podívat do okolí, může tak učinit na půjčeném kole, neboť v celém okolí Lázní Bohdaneč jsou cyklistické stezky a přírodní rezervace. A kdo by se nespokojil s tímto programem, Pardubice, stotisícové město, vzdálené 8 kilometrů, je dostupné městskou hromadnou dopravou.