Lázně Luhačovice

Teď se projdeme po lázeňské kolonádě moravských lázní Luhačovic. Jejich nejslavnější pramen určitě všichni znáte. Používá se hlavně ke kloktání a inhalaci a jmenuje se Vincentka.

Minerální prameny vyvěraly v blízkosti Luhačovic od nejstarších dob. Lákaly svým bubláním, zvláštní barevnou usazeninou a neobvyklou slanou chutí. A podle ní se pramenům říkalo Slanica. V polovině 17. století dal hrabě Ondřej Serényi upravit první pramen, tehdy se nazýval Bublavý. Jako druhý přišla na řadu dodnes populární Vincentka.

"Dříve, než k léčebným účelům, byla využívána tato minerální voda hospodyňkami. Protože minerální vody jsou bohatě prosycené kysličníkem uhličitým, který napomáhá kynutí a kvašení, tak vodu přidávaly do těsta místo klasických kvasnic,"

říká mluvčí lázní Luhačovic Jiří Dědek. Dnes je zde 16 minerálních pramenů a jeden pramen sirný. Každou hodinu se na povrch dostává 15 tisíc litrů vody. A její chemické složení má krkolomný název.

Luhačovice, foto: CzechTourism

"Jsou to hydrogenuhličitanochloridosodné kyselky bohatě proplyněné kysličníkem uhličitým a díky tomuto složení jsou považovány za jedny z nejúčinnějších vod v Evropě k léčbě onemocnění dýchacích cest. Přímo tady na náměstí na kolonádě pramení slavná Vincentka, která také byla jedním z prvních pramenů, který byl objeven a který byl kultivován. Nebyl to jen lesní pramen, ale i studna. Mezi další nejznámější prameny patří například Aloiska, Ottovka, pramen doktora Šťastného, Elektra. To jsou jména bývalých majitelů panství - Vincenc, Otto, Alois Serényi."

Nejznámnější pramen Vincentka byla dokonce podávána na císařském dvoře a ve vídeňských kavárnách. Málokdo ví, že pomůže i po bujarých oslavách a že také jeden doušek Vincentky postačí k uhrazení denní dávky jódu. Zprávy o hojivé moci luhačovických vod se roznesly po okolí a u pramenů se začali objevovat první hosté. Chybělo však ubytování a léčebné zázemí. To majitelé zdejšího panství napravili roku 1789, když poblíž pramenů vybudovali hostinec pro ubytování hostů. Později se začalo se stavbou lázeňským domů a lázně se rozrůstaly. Výrazným mezníkem byla v roce 1902 jejich přeměna na akciovou společnost. Jak dodal Jiří Dědek, předsedou správní rady byl zvolen hrabě Otto Serényi.

Jurkovičův dům, foto: CzechTourism

"Ředitelem se stal doktor František Veselý a ten přivedl v roce 1902 také slovenského architekta, tehdy dvaatřicetiletého Dušana Jurkoviče a spolu začali v Luhačovicích budovat moderní lázeňství. Tahle historie je spjata také s hledáním slovanské vzájemnosti, protože Luhačovice byly dlouho považovány za místo setkávání Slovanů. Jezdily sem významné osobnosti jako například Leoš Janáček, který pobýval v Luhačovicích 24krát, bratři Mrštíkové a další čeští potažmo slovenští a slovanští myslitelé a tvořitelé."

Také Jurkovičova architektura je tu hodně slovanskými prvky ovlivněna.

"Mezi nejvýznamnější stavby, které tu postavil, můžeme počítat Jurkovičův dům, který se nachází přímo na kolonádě, dále hotel Jestřebí, Sluneční lázně. Ty byly ve své době unikátní, protože to byly venkovní lázně. Jsou zajímavé také svou architekturou kabinek. Bohužel v této době je neprovozujeme, protože není možno využívat bazén, ale pracujeme na projektu, který by měl uvést znovu do provozu i Sluneční lázně. Působení a tvorba Dušana Jurkoviče v Luhačovicích přispívá k tomu, že v současné době probíhá proces možného zápisu na seznam UNESCO. Tento zápis je postaven na tom, že na tak malém území lázeňského areálu je v tuto chvíli postavena spousta staveb různého architektonického slohu a to už nejenom Dušana Jurkoviče, ale i dalších a deklaruje překotný vývoj lázeňství na počátku 20. století."

Luhačovice, foto: CzechTourism

Je tu i dřevěnice, kde Dušan Jurkovič nějakou dobu žil. Nedávno sem přijela jeho vnučka Katarína Salayová-Jurkovičová, aby se vydala po stopách svého dědy. Navštívila postupně většinu Jurkovičových staveb nejen v Luhačovicích, ale poprvé v životě se vydala například i na Pustevny. Jak dvaašedesátiletá, šaramantní dáma uvedla, na dědečka si již příliš nepamatuje, protože zemřel, když jí byly tři roky. Přesto je pyšná na to, že její předek se tak významnou měrou podílel na zrodu největších moravských lázní. A kde jinde mohla bydlet, než v Jurkovičově domě.

Lázně dnes mají zhruba 1300 lůžek. Je tu lázeňské divadlo, přes léto na 50 kolonádních koncertů, řada představení a tanečních večerů probíhá v lázeňských hotelech. Hosté tu mohou sportovat i rybařit na nedaleké přehradě v Pozlovicích. Okolí pak nabízí hrady, zámky i vinné sklípky. A když to hosté s konzumací vína přeženou, je tu přece stará dobrá Vincentka.