Ledovka nebude mít šanci. Čeští vědci vyvíjejí materiál, díky kterému vozovka nezamrzne

Námraza na mostě přes Ohři poblíž Sokolova (na archivním snímku z 3. listopadu 2016).

Už nikdy namrzlé mosty nebo letištní plochy? To by do budoucna mohl zajistit chytrý stavební materiál, který vyvíjí čeští odborníci. Zahřívání bude řídit umělá inteligence. Materiál se brzy začne testovat na větších plochách. Systém má být dokončený v roce 2024. Uplatnění může najít na mostech, letištích, železničních stanicích či zastávkách městské hromadné dopravy.

Za pomoci umělé inteligence se automaticky zahřeje a na mostech či letištních plochách se díky tomu nevytvoří sněhové závěje či ledovka.

Vít Černý | Foto: VUT Brno

A jak takový materiál vzniká? "Do elektricky vodivé vrstvy přivedeme bezpečné napětí, které si můžeme dovolit, bez chránění izolací. Tím, že materiál povede elektrický proud, tak se začne zahřívat. Není potřeba do něj aplikovat topné dráty a funguje to samo o sobě," vysvětlil pro ČTK Vít Černý z Vysokého učení technického v Brně.

Jako elektricky vodivá plniva se mohou využít odpady. Vysoká škola na materiálu spolupracuje s firmou Betosan a částkou 15 milionů podpořila projekt Technologická agentura ČR.

Materiál se začne testovat na větších plochách

Při stavbě má být materiál s dobrou vodivostí jednou ze spodních vrstev vozovky. Na ní by měla být o něco méně vodivější část. To by měla být významně pevnější, aby vydržela nápor aut, dodal Černý. Podle něj materiál nyní funguje laboratorně a začne se testovat venku na větších plochách.

Zahřívání ploch se má řídit automaticky prostřednictvím technologie datového propojení za pomoci 5G sítě. Umělá inteligence na základě dat, třeba teploty konstrukce, předpovědi počasí a teplotních výkyvů, ohřev automaticky spustí či vypne.

Systém má být dokončený v roce 2024

Ilustrační foto: Gabriela Hauptvogelová,  Český rozhlas

Vývoj je nyní ve fázi technického řešení regulace teploty a úpravy složení unikátních směsí. Celý systém má být dokončen v roce 2024.

Počítá se s jeho využitím například na dálničních a silničních mostech, zastávkách městské hromadné dopravy, železničních stanicích či letištních drahách. "Půjde především o důležité konstrukce, protože to asi nebude úplně levná záležitost," dodal Černý.