Lemberk - místo, kde žila svatá Zdislava
Jsou místa, která jsou něčím zvláštní až mystická a k těm patří zámek Lemberk a Jablonné v Podještědí, kde žila svatá Zdislava. Ta je v bazilice v Jablonném také pohřbena. Více uslyšíte od Zdeňky Kuchyňové.
Nejstarší zprávy o Lemberku pocházejí ze 13. století, kdy byl postaven jako strážný hrad. Jeho zakladatelem byl Havel Markvartic, který působil na dvoře krále Václava I. a byl to významný šlechtic. Mnohem známější se však stala jeho manželka Zdislava z Křižanova na Moravě.
"Byla léčitelkou po své matce Sibyle a kronika Dalimilova o ní píše, že osmi slepým zrak prosvítila, pět mrtvých oživila a několik malomocných uzdravila. Spolu s manželem nechala založit dva kláštery a to v Turnově a v Jablonném,"
uvedl průvodce Ondřej Bred. Zdislava zemřela pravděpodobně na tuberkulózu v roce 1252. Bylo jí něco přes 30 let. Měla čtyři děti a dodnes je pohřbena v bazilice v Jablonném v Podještědí. Je zde i její relikvie.
"V rokokové schránce je uložena lebka svaté Zdislavy. Před oltářem je barokní mříž, kterou daroval místní rodák Šindler, který se stal opatem v Želivě. Mříž chrání průhled do krypty s ostatky svaté Zdislavy,"
říká páter Ignác. I když žila svatá Zdislava v tomto regionu jen krátce, vepsala se nesmazatelně do povědomí místních lidí. Vzdělávala a vychovávala hradní čeleď, ošetřovala a pomáhala ve špitále, který založila pro nemocné, chudé, bezdomovce a válečné uprchlíky.
Bazilika, v jejíž kryptách je pohřbena, patří k nejvzácnějším barokním stavbám ve střední Evropě. Je prvním velkým dílem Jana Lukáše Hildebrandta, později mistra rakouského baroka.
"Stavba byla dokončena v roce 1729, až po 30 letech. Kopule je vysoká 45 metrů, stavba je dlouhá 58 metrů a široká 29 metrů. Je zřejmý nepoměr mezi velkolepostí stavby a mezi jejím vybavením, které je nepoměrně skromnější právě z těch důvodů, že už nebylo za co stavět."
Jak dodal páter Ignác, bazilika má tři podlaží katakomb, v nichž byli od 18. stol pohřbíváni dominikánští mniši. Katakomby sahají až 39 metrů pod úroveň kostela. Posvátnost míst, kde byla Zdislava pohřbena, umocňuje i bohatá vnitřní výzdoba. V kryptě je umístěno 24 na mědi malovaných obrázků s výjevy z legendy o jejím životě. Nedaleko baziliky se nachází známá Zdislavina studánka. Podle legendy je to voda, kterou čerpala svatá Zdislava a používala k léčení. Dodnes ji řada lidí navštěvuje a říká, že voda je velice účinnná.
"Nahoře máme 77 kazet s motivy bajek z díla Theatrum morum od rytce Jiljího Sadelera. Název Theatrum morum znamená divadlo mravů a kniha, podle které byl náš strop v roce 1610 namalován, byla určena pro výchovu mladé šlechty."
Na jedné kazetě je namalovaná například smrt a muž.
"Ten muž byl unavený životem a nechtěl dál žít. Tak se rozhodl, že na sebe zavolá smrt. A když se před ním objevila a zeptala se ho, co chce, tak si uvědomil, že vlastně ještě zemřít nechce, tak jí řekl, ať mu podá přilbici, co má u nohy a zase odejde. A to ponaučení je: nerouhej se, nebo se ti to jednou vyplní."
Později koupil panství Albrech z Valdštejna a za rakousko - pruské války byl na zámku vybudován lazaret.
Na Lemberku Albrecht z Valdštejna příliš nepobýval a propůjčoval ho jako léno svým důstojníkům. Po Valdštejnově zavraždění získal zámek jeden z jeho důstojníků Jan Rudolf Breda. Bredové chtěli ze zámku vytvořit své reprezentativní sídlo a podle návrhů italského stavitele přestavěli zámek do dnešní barokní podoby. Z této doby pochází také tzv. Zdislavina světnička. Posledmí šlechtickou majitelkou pak byla princezna Gabriela Auesperková, které byl v roce 1945 zámek zestátněn.
"V 50. a 60. letech tady bylo muzeum nábytku a Lemberk velmi chátral. O několik let později dokonce spadly krovy a zámek byl pro veřejnost uzavřen. V roce 1971 se začal opravovat a opět zpřístupněn byl v roce 1992."
Památka sv. Zdislavy se v tomto kraji těší úctě věřících dodnes. Přijíždějí sem na pouť nejen Češi a Moravané, ale též Slováci, Poláci, Lužičtí Srbové, Němci a Rakušané. Dodnes u jejího hrobu dochází k podivuhodným vyslyšením, uzdravením a jiným divům na přímluvu této světice.
