Letní školy slovanských studií se za 50 ročníků zúčastnilo už 7 tisíc posluchačů

Jazyk, literaturu, hudbu, historii, film i výlety nabízí svým posluchačům už 50. jubilejní ročník Letní školy slovanských studií. Do české metropole se letos sjelo na 200 studentů a učitelů češtiny ze čtyřiceti zemí celého světa. Součástí je i mezinárodní sympozium o češtině, na kterém přední světoví odborníci posoudí současný stav bohemistiky na zahraničních univerzitách.

Profesor Jan Kuklík

Výuka češtiny je pro řadu lidí jakousi branou k hlubšímu poznání naší země. První dva ročníky Letní školy slovanských studií proběhly už v letech 1948 a 1949. V padesátých letech přišla desetiletá pauza, ale od roku 1959 se škola obnovila a trvá dodnes. Za padesát ročníků na ní studovalo přes 7 tisíc posluchačů. Jak uvedl profesor Jan Kuklík z Ústavu bohemistických studií, o školu je stále velký zájem.

"V posledních pěti letech letní škola vždycky dosáhla 200 účastníků a musím zdůraznit, že je to horní hranice. Má-li se zachovat efektivita jazykové výuky, tak dost dobře není možné počet účastníků zvětšovat. Ostatně i doprovodný, kulturní a společenský program školy je také z tohoto hlediska náročný."

Pro studenty je totiž připravena řada kulturních představení, besed a o víkendu výletů. Letos se podívají například do Lipnice nad Sázavou, Kutné Hory, Písku, Mariánských Lázní či na hrad Zvíkov. V Česku existují i jiné letní školy češtiny, tato má však svá specifika.

Účastníci Letní školy slovanských studií

"Studenty připravuje i v takové oblasti, kterou je - kromě země rodilých mluvčích - obtížné dosáhnout a tou je česká fonetika. Student se u nás pohybuje v takovém jazykovém obklopení, skoro bych řekl sevření, doslova od rána do večera i v sobotu a v neděli. Program je postaven tak, že začátečníci a mírně pokročilí mají pět hodin intenzívní výuky, na to navazuje večerní kulturní a společenský program a pak exkurze a výlety. Takže to jazykové obklopení je opravdu důkladné."

Jsou mezi účastníky také lidé, kteří mají české kořeny?

"Nepochybně, i když musím říct, že v poslední době je pro ně lákavější nabídka jiného programu, který pro ně realizujeme. Ten se jmenuje Česká studia a tam se během jednoho nebo dvou semestrů připraví tak, že mohou studovat na české vysoké škole český program, to znamená, že zatím bez školného."

Součástí letošní školy slovanských studií je i sympozium o češtině. Jaké je postavení češtiny na světových univerzitách?

"Čeština se všude vyučuje v rámci slavistických programů. Musí soutěžit o to, aby na univerzitách nejlépe byla druhým nebo alespoň třetím slovanským jazykem, protože to bude stále tak, že ruština bude tím prvním."

Jak dodal profesor Kuklík, na Letní škole slovanských studií nejsou jen studenti univerzit či učitelé češtiny. Často jsou zde lidé, kteří mají například osobní motivaci nebo se zajímají o českou kulturu. Mnozí se na školu opakovaně vracejí. Ani jim se nechce škola slovanských studií uzavírat. Polovinu z posluchačů tvoří stipendisté, polovina si účast sama platí. A co studenty zaručeně přitahuje? Podle profesora Milana Fryščáka z Univerzity New York, který učí pokročilou konverzaci, jsou to mimo jiné české filmy.

"Jedna Bulharka tam měla přednášku o českém filmu. Vybrala si Zelenku a jeho Knoflíkáře a všichni tam reagovali, znají to. A to jsou studenti z nejrůznějších zemí. Film je jistě obor, který je přitahuje. Pak samozřejmě literatura. V rámci našeho programu jsme měli Lustiga a Menzela, který měl besedu se studenty. Vyprávěl o svém novém filmu Obsluhoval jsem anglického krále. Zájem o Prahu a českou kulturu je také mezi studenty architektury a dějin umění."