Levý Hradec - kolébka křesťanství

Kostel sv. Klimenta, foto: Roman Casado

Víte, kde stojí nejstarší kostel v Čechách? Od Prahy co by kamenem dohodil. Je jím gotický kostel sv. Klimenta na Levém Hradci, sídla prvních Přemyslovců. Vztahuje se k němu řada legend a údajně jsou v jeho okolí i podzemní chodby.

V okolí kostela sv. Klimenta stálo slovanské hradiště už na počátku 9. století a sídlili zde Přemyslovci. Prvním historicky doloženým je kníže Bořivoj. Právě jemu se připisuje založení kostela zasvěceného sv. Klimentovi. Jak uvedla moje průvodkyně Lenka Bartoňová, v této souvislosti se vypráví starobylá Kristiánova legenda.

"Kníže Bořivoj, který na Levém Hradci sídlil, byl na návštěvě u Svatopluka na Velehradě. Když byla hostina a všichni usedali ke stolu, tak Bořivojovi bylo vykázáno místo na zemi s čelení, protože on byl tehdy ještě pohan a pohanovi nepřísluší sedět s křesťany u jednoho stolu. To Bořivoje velice rozčílilo, přece jenom byl kníže Čechů. Dlouho pak hovořil s Metodějem, který na Svatoplukově dvoře pobýval. Výsledkem rozhovoru bylo, že se Bořivoj rozhodl podstoupit půst a přijmout křest právě z rukou Metoděje. Pak se vrátil na svoje sídlo na Levý Hradec a nechal tady vystavět kostel nebo rotundu, kterou nechal zasvětit sv. Klimentovi."

Když se pozorně podíváte, v podlaze kostelíku je zamřížovaný otvor.

Kostel sv. Klimenta, foto: Roman Casado
A když sestoupíte po schodech dolů, stojíte před základy rotundy - první křesťanské stavby v Čechách, založené možná právě Bořivojem. Proč slůvko "možná"? K těmto pochybnostem vede archeology základní kámen.

"Je to do zdiva rotundy zasazený kámen, ve kterém je vytesaný symbol kříže, což považujeme za základní kámen rotundy. A zvyk kladení základního kamene je právě o něco mladší, než z konce 9. století, takže z toho důvodu se vědci domnívají, že rotunda je o kousíček mladší."

Nicméně kostel sv. Klimenta je skutečně nejstarším kostelem na území Čech, takže to nic neubírá na významu této památky. Dodnes se využívá a bohoslužby se tu slouží v dosti netypický čas - v sobotu odpoledne. Návštěvníky vítá zvuk varhan.

Nejzajímavější jsou však v kostele fresky, které zde byly namalovány na konci 14. století.

Kostel sv. Klimenta - interiér, foto: Roman Casado
"A to na objednávku ženského benediktinského kláštera sv. Jiří na Pražském hradě. Fresky představují mariánsko-pašijový cyklus, tedy výjevy ze života Panny Marie a umučení Ježíše Krista. Na stěně máme tři čtveřice pro křesťansví významných mužů - apoštoly, proroky a poslední čtyři pánové jsou svatí otcové. Ty fresky jsou dosti vzácné a navíc jsou nedávno zrestaurované paní Zlaticí Dobošovou."

Na jedné z fresek je i Slavníkovec sv. Vojtěch, který byl právě na Levém Hradci provolán druhým pražským biskupem. Právě proto se tu v dubnu, na kdy připadá jeho svátek, pořádají poutě.

Levý Hradec byl znovu objeven v 19. století v období romantismu. Archeologický průzkum tu dělal Čeněk Rýzner, který se zasloužil o první skutečně seriózní archeologický výzkum na Levém Hradci. Objevil tu šperky, mince a prokázal hypotézu, že Levý Hradec byl skutečně hradiště na přelomu 9. a 10. století. S archeologem Rýznerem se přátelil i známý český malíř Mikoláš Aleš a zkoumal u něj vykopávky.

Foto: Roman Casado
"To, co u něj viděl, pak ztvárňoval ve svých obrazech. Kuriozní na tom je, že například nějakou ozdobu vlasů dal někam na krk a podobně. Takže dnešní archeologové možná nad tím zapláčou."

V okolí kostela bylo objeveno i pohřebiště. Bohužel v 19. století vznikla na jeho části cihelna a většina hrobů byla zničena.

"Ty hroby se vztahují právě k 9. století, kdy datujeme největší slávu Levého Hradce. Pohřebiště bylo velice rozsáhlé. Čítalo nejméně 150 hrobů. Obsahovaly různě bohatou pohřební výbavu, přičemž vybaveny byly zejména dětské a ženské hroby. Ty šperky připomínají velkomoravské vykopávky, protože kontakty mezi prvními Přemyslovci a Velkou Moravou byly velice silné."

Kostel sv. Klimenta - interiér, foto: Roman Casado
V okolí kostela jsou údajně podzemní chodby, které byly využívány ještě ve třicetileté válce. Prý se v nich zachránili mnozí obyvatelé i kozy, které živily kojence. Proto se jim také lidově říká Kozí díry. Žádná oficiální literatura o nich však neexistuje.

"Jsou to skutečně staré chodby, které se vztahují k tomu 9. století. Říkala mi tady jedna paní, že měla známého, který se do té chodby dostal a že tam na něj začala prosakovat voda, on se bál a vrátil se zpátky, takže těžko říct."

Legendou jsme začali a legendou i skončíme. K Levému Hradci se váže ještě další pověst, kterou zaznamenal kronikář Kosmas. Její hlavní postavou je bájný kníže Neklan, který měl také sídlit zde na Levém Hradci. Byl to však kníže dosti bojácný, což v raném středověku, asi nebyla nejlepší vlastnost panovníka.

"Čechy i Levý Hradec ohrožovali Lučané v čele s Vlastislavem. Neklan se pořád neměl k nějakému vojenskému opatření, až se na to nemohl dívat jistý Tyr, což byl Neklanův přítel. A ten se nabídl, že oblékne jeho zbroj, sedne na jeho koně a potáhne v čele českého přemyslovského vojska do bitvy proti Lučanům. Ta se měla odehrát tady nedaleko Turska. Byla velice dlouhá, krvavá. Padl v ní Tyr i lučanský Vlastislav, ale Čechové v ní zvítězili a zabrali Lučanské území, které mělo zaobírat prostor někde v severozápadních Čechách."

Jak dodala Lenka Bartoňová, archeologické nálezy z Levého Hradce, místa významného pro počátky českého státu i křesťanství, jsou vystaveny v nedalekých Roztokách.

10
50.169167000000
14.373611000000
default
50.169167000000
14.373611000000