Líbí se ženám jejich branná povinnost?
Od 1. ledna platí nový branný zákon. Podle něj budou do vojska v případě ohrožení republiky povolávány i ženy. Nová právní úprava totiž nerozlišuje mezi ženami a muži - případná mobilizace se tak týká všech občanů. Co všechno se změní? A co na to ženy a bojovnice za ženská práva? To zjišťovala Martina Lustigová.
"No, souhlasím, no."
"No to je v pořádku. Předpokládám, že když je odvedou, nepůjdou střílet, ale zapojí se."
"Přijde mi hrozný, že zrušili povinnou vojenskou službu a chtějí tam ve finále poslat ženy."
"Tak když není zbytí, tak se bohužel nedá nic dělat."
"Vzhledem k tomu, že nemáme povinnou vojenskou docházku, tak si myslím, že to je úplně jedno."
Říkají v malé anketě námi oslovení Pražané.
K vydání nového branného zákona došlo v souvislosti s profesionalizací české armády. Změny ale nejsou pro ženy tak převratné, jak se na první pohled může zdát. Co jim přináší branný zákon nového? O tom více Andrej Čírtek z Ministerstva obrany: "Paradoxně nic nového pro ženy nepřináší. Spíše pro muže, protože pro muže už neplatí povinnost jít k odvodu a neplatí povinnost absolvovat základní službu, čili jedná se do jisté míry o zrovnoprávnění mužů se ženami. Minulý branný zákon obsahoval zvláštní klauzuli, která se věnovala pouze ženám. V novém zákoně už není žádné rozlišování mezi muži a ženami, všichni občané České republiky od 18 do 60 let mají brannou povinnost a nijak se nerozlišuje mezi pohlavím."
Nový zákon tedy počítá s rovným zacházením s muži a ženami. Zatímco podle předchozího zákona měly být ženy nasazeny především jako zdravotnice, nyní se o přesně vyhrazených úkolech nehovoří. S tím, že nový zákon zrovnoprávňuje muže a ženy, souhlasí i Alena Králíková z Gender Studies: "Já si myslím, že to je správné, protože vlastně není důvodu, proč by tomu mělo být v tuhle chvíli jinak. Protože jestliže mluvíme o rovných šancích, rovných příležitostech a rovnosti mužů a žen, tak tohle je jedna z cest, jak k té rovnosti směřovat, protože nemůžeme chtít rovné příležitosti, ale zároveň říkat: ´Ale tohle nechceme.´"
Mají se ženy obávat případného nasazení ve válečném konfliktu? Pokračuje Andrej Čírtek: "Ženy by byly až poslední v řadě, kdo by zřejmě byl povolán. Nejprve by šli bránit stát profesionální vojáci. Pak aktivní zálohy dobrovolné, pak další zálohy. A teprve potom by byly vyhlášeny odvody. A k těm odvodům by asi také šli nejprve muži a teprve potom ženy."
Některé ženy novinku vítají jako zrovnoprávnění mužů a žen. Jiné jsou šokovány. Například Zdenka Ulmannová ze vznikající strany Rovnost šancí bojuje za zrovnoprávnění žen s muži. Brannou povinnost žen však odmítá. Proč? "Právo být vojákem může mít kdokoliv, i žena. Ale myslím si, že je nepřijatelné, aby to bylo povinností, protože každý by měl mít právo si rozhodnout o svém životě sám, a ne aby to za něj dělali vladaři a generálové." A dále dodává: "Představte si situaci, že skutečně nastane válka a teď všichni, včetně žen, budou nahnáni do války, byť třeba na nějakou civilní službu... Kdo se bude starat o děti, které zůstávají v týlu, které zůstávají v neválečném zázemí? Kdo se bude starat o ostatní civilní obyvatelstvo? To je tam necháme, ať si poradí jak umí nebo je potáhneme na frontu? Prostě naprostá nedomyšlenost!"
Zdenka Ulmannová zákon rozhodně nevnímá jako krok ke zrovnoprávnění mužů a žen. Bude Rovnost šancí proti zákonu bojovat? "Určitě se k tomu dostaneme a určitě se proti tomu budeme ohrazovat. To v každém případě."
Naproti tomu Alena Králíková z Gender Studies novou úpravu vítá: "To, že by ženy měly rukovat, mi přijde zcela správné. Pokud opravdu mluvíme o tom, že žádáme rovné šance, tak i muži by si vlastně v tomto ohledu měli žádat rovné šance a chtít, aby ženy tam byly po jejich boku."
A jaké je zastoupení žen v samotné armádě? Ženy tvoří zhruba desetinu z více než 20 000 profesionálních vojáků české armády. I s civilními pracovnicemi však jejich podíl v armádě dosahuje čtvrtiny z více než 40 000 zaměstnanců.
