"Lidé rádi objevují něco nového. Teď je to world music,"říká Petr Dorůžka
Znáte nějakou českou lidovou píseň? A umíte hrát na nějaký hudební nástroj? Pak se směle přihlaste na festival world music nejlépe někam hodně daleko od České republiky a úspěch máte téměř zaručený. Vlna ethno a world music není až tak o stylu hudby, ale o postoji k jiným kulturám, tvrdí jeden z nejznámějších hudebních publicistů Petr Dorůžka. Kde se vzal v Čechách tak velký zájem o tzv. world music?
Shane McGowan a kapela The Popes vystoupí příští měsíc v Praze během festivalu ethno a world music Respect. Už sedmý ročník festivalu nabízí stylovou pestrost a spojování lidových kořenů s moderními styly, píše se na plakátech k festivalu. Hudební publicista Petr Dorůžka si myslí, že stejně tak dobře by se dal tento slogan použít jako definice world music, která v posledních letech získala snad největší počet příznivců za posledních deset let.
"Myslím, že zájem je tak velký, protože lidé rádi objevují něco nového. V těch předchozích dekádách to objevovali skrze rock nebo punk nebo další styly, ale inspirace v těchto stylových žánrech vymírá."
World music je postoj k životu. Abyste ji měli rádi, musíte mít především zájem o jiné kultury.
"Není to styl ohraničený definicí, ale spíše je to pohled, postoj člověka, který vnímá kulturu všech oblastí jako rovnocennou. Není tu jedna vypíchnutá. Je to jiný pohled než eurocentrismus."
Jedna z nejznámějších českých kapel, které hrají na festivalech world music po celém světě, je Čechomor. Přitom kapela má v repertoáru více či méně známé české lidové písně, které si upravuje do modernější hudební aranže. Stačí to, aby se dala označit za kapelu hrající world music? Ptám se Petra Dorůžky.
Co tedy může česká lidová muzika přinést do world music?
"Já myslím, že už přispívá například Iva Bitová, nebo zmíněný Čechomor, a nebo projekty Jiřího Plocka. To je hudba, která čerpá z lokálních kořenů. Tyto melodie jsou jenom na Moravě. Jinde ne, jedině spřízněná. Tu výraznou chuť domácích stylů člověk najde v hudbě lokálních umělců, kteří jsou pro cizince stejně zajímavý, jako třeba hudba z Maďarska, Transylvánie, Skotska, Afriky. To je všechno hudba s lokální příchutí."
Sister India, londýnská DJka, jejíž rodiče pochází z Indie, vytvořila podle hudebních publicistů doslova explozivní koktejl techno zvuků, které podivuhodně kloubí s tradičními indickými melodiemi. Není to příliš? Tak zcela odlišné pojetí tradiční lidové hudby?
"Vždy nejlepší muzikanti se naučili lépe hrát na nástroje, jiné nástroje než měli jejich otcové. Posun, změna hudebního jazyka probíhá kontinuálně s tím, že teď v posledních, dejme tomu, v patnácti letech to probíhá daleko rychleji než dříve v minulosti. Může za to i komunikace, média, to jak jednotlivé kultury navzájem komunikují. Když žijete v Súdánu, slyšíte třeba americkou hudbu. Když žijete v Mexiku, posloucháte hudbu z opačného konce světa."
Domnívá se hudební publicista Petr Dorůžka.
