Hudba nás nerozděluje. Jde v ní o emoce, je přesvědčen hudební publicista Pavel Klusák
Před třiceti roky se vydalo samostatnou cestou Česko i Slovensko. Stejně tak se vydala samostatnou cestou i hudba. Odvíjela se v obou zemích odlišně? Jak Češi znají slovenskou hudbu a naopak?
Kteří zpěváci jsou populární v sousední zemi? A rozumí mladí slovenským textům, nebo už mají problémy? Na to se zeptáme hudebního publicisty Pavla Klusáka a podíváme se na zajímavosti slovenské hudební scény.
Když se řekne česká a slovenská hudba a rozdělení státu, mnoha lidem vytane na mysli písnička Cudzinka v tvojej zemi, kterou zpívá Xindl X a Mirka Miškechová.
Písnička je stará už sedm let, ještě pořád se však v rádiích hraje.
Slovenská hudba reagovala na pozici katolické církve. V Česku to není téma
"Dnes existují určité globální trendy v produkování popu, určitá témata, která naprosto neznají hranice, a to se mi zdá, že pro Česko a Slovensko platí. Ale zároveň třeba Slovensko v určitých obdobích se muselo vyrovnávat s nižší mírou demokracie než u nás. A hudba je výtečný lakmus a okamžitě se to projevuje v hip-hopu, ale i třeba v určité hlukové, elektronické hudbě. A to najednou z té scény cítíte, že tam je to zarámované jinak, že ta hudba reaguje na jiné poměry.
Jistý Samčo, brat dážďoviek, dost výjimečný, takový naivní umělec, reaguje na pozici katolické církve v zemi, a její moc a alianci s politikou. No, něco takového pro Česko není téma, takže zákonitě nějaké zarámování toho, co se děje v Čechách a na Slovensku, vede k těmto odlišnostem. Pro mě je hrozně zajímavé tyto odlišnosti sledovat," říká hudební publicista Pavel Klusák.
Samčo, brat dážďoviek a jeho píseň Ježiš nie je všetko.
Katarzia. U nás nemůže získat hudební ceny, ale stala se součástí české hudební scény
"Česká a slovenská muzika, myslím především pop-music a rock, částečně vždycky fungovaly na vlastní pěst, ale zároveň si byly otevřené. V 90. letech ještě hudbu dirigovaly velké firmy, ale v nultých letech s nástupem rychlého internetu zavládlo mnohem víc nezávislosti. Zvlášť ta progresivní kultura se začala propojovat víc. Pro českou scénu je dnes naprosto samozřejmé, že ví o tom, co se děje na Slovensku.
Víme, že například významné nahrávky Ivy Bittové vyšly na Slovensku. A jakkoli české kulturní nebo hudební ceny nemůže získávat zpěvačka Katarzia, protože nemá české občanství, tak i se svými slovenskými písněmi se stala součástí zdejší scény a Slováci by zřejmě mluvili podobně o integraci různých kapel a interpretů z Čech u nich."
Katarzia: Posledný tanec.
Živé kvety si vydobyly v Česku pozici rychleji než na Slovensku
Jak Češi znají slovenskou hudbu a naopak?
"Myslím, že existují kapely, které byť slovenské, si v Česku vydobyly pevnou pozici rychleji než na Slovensku. Mám na mysli třeba nezávislý, svobodomyslný, v něčem na politiku reagující a undergroundový rock kapely Živé kvety, která u nás pořádala společná turné s Ivanem Magorem Jirousem. Ten naléhavý projev Lucie Piussi byl opravdu osvobozující pro část publika.
Na Slovensku to bylo na začátku příliš undergroundové, příliš riskantně názorové. Já si vybavuji opravdu trsy nenávistných internetových komentářů. Zdá se mi, že později ta kapela byla už přijata mnohem mnohem líp. Ale to Česko tehdy zafungovalo jako ne nějaký azyl, ale jako prostředník, které tomu rozumělo rychleji."
Živé kvety: Dni ako komíny
Je třeba česká kapela, která je populárnější na Slovensku než u nás?
"Myslím si, že ne. Existují interpreti, kteří mají dlouhá turné v té druhé republice, viz Jana Kirschner nebo Richard Müller u nás."
U českých i slovenských písní hrají velkou roli i texty. Teď, 30 let po rozdělení, mají třeba Češi problémy rozumět slovenským textům?
"Sleduji třeba své potomky, kterým je 16 až 19 let. Ti už nevyrůstali se slovenskými médii v téměř každodenním kontaktu, a tak mírný problém máme. Koneckonců některým hip-hoperům, kteří to mají založené na textech, a na textech třeba ve slangu nebo nářečí, opravdu rozumíme hůř. Ale protože v hudbě, v popu nikdy nešlo jenom o sdělení, ale také o emoce, tak se mi nezdá, že by nás to rozdělovalo nějak zásadně."
A na závěr se představí dvě slovenské stálice v Česku. Jana Kirschner s písní V cudzom mestě a Richard Müller, který se vydá Po schodoch.
Související
-
30 let samostatného Česka/Slovenska
Co přineslo rozdělení federace? Jak fungují vzájemné vazby po 30 letech? Rozumí lidé stále dobře jazyku druhého národa?
