Lipno je největší českou vodní nádrží. Stojí už 65 let
"Jihočeské moře", taková je přezdívka vodní nádrže Lipno. A není se co divit. S 4870 hektary je to největší vodní plocha v Česku.
Lipno se stalo po Vraném, Štěchovicích a Slapech čtvrtým stupněm Vltavské kaskády. Od předčasného napuštění uplynulo 17. února 65 let. Původně se počítalo s 1. březnem 1958. Ale vinou prudkého tání byla nádrž napuštěná už 17. února.
První pokus o stavbu přehrady byl už na konci 19. století
Myšlenka vybudovat na horním toku Vltavy ochranná vodní díla se objevovala už v poslední dekádě 19. století. Důvodem byla pravidelně se opakující záplavy. V roce 1899 představil zemský stavební rada Jan Jirsík velkorysý plán na vybudování soustavy trojice menších přehrad nad dřevařskou osadou Lipno.
Zůstalo však pouze u odvážného plánu, protože majitelé pozemků odmítali svoji půdu poskytnout. Obyvatelé nedalekého Frymburku dokonce sepsali petici adresovanou vídeňskému místodržitelství, v níž vyslovili obavu, že v souvislosti s výstavbou by přišlo do regionu značné množství "morálně pochybných lidí".
Přehradě musely ustoupit domy i mosty
Plány na stavbu vodního díla znovu ožily po skončení druhé světové války. O realizaci vodního díla u obce Lipno rozhodlo ministerstvo techniky v dubnu 1946. Stavba měla doplnit tři již existující přehrady takzvané Vltavské kaskády a kromě ochrany před velkou vodou měla sloužit i k výrobě elektřiny a zajištění vody pro průmysl.
Společnost Hydroprojekt Praha navrhla postavit dvojici na sebe bezprostředně navazujících nádrží - Lipno I a Lipno II. Před vodou musely ustoupit nejen domy, ale i několik silničních mostů a na nové místo se přestěhovaly také hřbitovy ve Frymburku a Dolní Vltavici.
Elektrárna se ukrývá v žulovém masivu 200 metrů pod zemí
Aby dokázala odolávat tlaku více než 309 milionů krychlových metrů vody, je přehrada v základně 130 metrů široká. Přímo u hráze lze také naměřit největší hloubku, která činí 25 metrů. Průměrně je ale Lipno I jen 6,5 metru hluboké.
Součástí přehrady je i vodní elektrárna, jejíž hlavní provozní část se skrývá v umělé jeskyni vyhloubené v žulovém masivu 200 metrů pod zemí. V prostoru o velikosti hlavní lodi svatovítské katedrály je instalován pár Francisových turbín s výkonem 2x60 megawattů.
Díky uzavřené zóně tu vznikl unikátní ekosystém
Ačkoliv mělo Lipno původně sloužit úplně jiným účelům, dnes je vyhledávaným cílem rekreantů a milovníků vodních sportů z domova i ze zahraničí. Může za to nejenom turisticky atraktivní prostředí jižního cípu Šumavy, ale i skutečnost, že po značnou část své existence byl jižní břeh nádrže v podstatě nepřístupný.
V době studené války se území v blízkosti rakouských hranic stalo uzavřenou zónou. Díky tomu zde vznikl unikátní, člověkem téměř nedotčený ekosystém, který se po pádu železné opony na počátku devadesátých let otevřel i turistům.
