Lipno je největší českou vodní nádrží. Stojí už 65 let

"Jihočeské moře", taková je přezdívka vodní nádrže Lipno. A není se co divit. S 4870 hektary je to největší vodní plocha v Česku.

Lipno se stalo po Vraném, Štěchovicích a Slapech čtvrtým stupněm Vltavské kaskády. Od předčasného napuštění uplynulo 17. února 65 let. Původně se počítalo s 1. březnem 1958. Ale vinou prudkého tání byla nádrž napuštěná už 17. února.

První pokus o stavbu přehrady byl už na konci 19. století

Hráz přehrady Lipno|Foto: Miloš Turek, Radio Prague International

Myšlenka vybudovat na horním toku Vltavy ochranná vodní díla se objevovala už v poslední dekádě 19. století. Důvodem byla pravidelně se opakující záplavy. V roce 1899 představil zemský stavební rada Jan Jirsík velkorysý plán na vybudování soustavy trojice menších přehrad nad dřevařskou osadou Lipno.

Zůstalo však pouze u odvážného plánu, protože majitelé pozemků odmítali svoji půdu poskytnout. Obyvatelé nedalekého Frymburku dokonce sepsali petici adresovanou vídeňskému místodržitelství, v níž vyslovili obavu, že v souvislosti s výstavbou by přišlo do regionu značné množství "morálně pochybných lidí".

Přehradě musely ustoupit domy i mosty

Repro foto: Matěj Vodička, Český rozhlas

Plány na stavbu vodního díla znovu ožily po skončení druhé světové války. O realizaci vodního díla u obce Lipno rozhodlo ministerstvo techniky v dubnu 1946. Stavba měla doplnit tři již existující přehrady takzvané Vltavské kaskády a kromě ochrany před velkou vodou měla sloužit i k výrobě elektřiny a zajištění vody pro průmysl.

Společnost Hydroprojekt Praha navrhla postavit dvojici na sebe bezprostředně navazujících nádrží - Lipno I a Lipno II. Před vodou musely ustoupit nejen domy, ale i několik silničních mostů a na nové místo se přestěhovaly také hřbitovy ve Frymburku a Dolní Vltavici.

Elektrárna se ukrývá v žulovém masivu 200 metrů pod zemí

Elektrárna pod hrází vodního díla Lipno|Foto: Miloš Turek, Radio Prague International

Aby dokázala odolávat tlaku více než 309 milionů krychlových metrů vody, je přehrada v základně 130 metrů široká. Přímo u hráze lze také naměřit největší hloubku, která činí 25 metrů. Průměrně je ale Lipno I jen 6,5 metru hluboké.

Součástí přehrady je i vodní elektrárna, jejíž hlavní provozní část se skrývá v umělé jeskyni vyhloubené v žulovém masivu 200 metrů pod zemí. V prostoru o velikosti hlavní lodi svatovítské katedrály je instalován pár Francisových turbín s výkonem 2x60 megawattů.

Oběžné kolo původní Francisovy turbíny elektrárny Lipno I|Foto: Miloš Turek, Radio Prague International

Díky uzavřené zóně tu vznikl unikátní ekosystém

Foto: Andrea Poláková, Český rozhlas

Ačkoliv mělo Lipno původně sloužit úplně jiným účelům, dnes je vyhledávaným cílem rekreantů a milovníků vodních sportů z domova i ze zahraničí. Může za to nejenom turisticky atraktivní prostředí jižního cípu Šumavy, ale i skutečnost, že po značnou část své existence byl jižní břeh nádrže v podstatě nepřístupný.

V době studené války se území v blízkosti rakouských hranic stalo uzavřenou zónou. Díky tomu zde vznikl unikátní, člověkem téměř nedotčený ekosystém, který se po pádu železné opony na počátku devadesátých let otevřel i turistům.

Pohled na vltavskou přehradu Lipno z Vítkova hrádku|Foto: Miloš Turek, Radio Prague International