Listování bookstagramem

Vedli jste si během povinné školní docházky čtenářský deník? Pojďme se v dnešním příspěvku podívat na moderní internetové čtenářské deníky.

Přesuneme se do světa sociálních sítí a nahlédneme do jedné konkrétní komunity na Instagramu, kterou tvoří takzvaní bookstagrameři. Ti na svých účtech místo ručně psaných zápisků ukládají své „recenze“ knih pod fotku například s kávou či čajem, někteří se dokonce pouštějí do ztvárňování obálek.

Ilustrační foto: Michaela Danelová, Český rozhlas

Anglické označení bookstagram vzniklo ze slov book a (In)stagram. Má i svou českou variantu knihstagram, ta se však objevuje spíše ojediněle. Bookstagram se vyvinul z knižních blogů. Jeho cílem je především sdílet čtené knihy a prožitky z nich prostřednictvím fotografií, oproti knižním blogům je v něm text až druhotný. V současné době už bookstagram neslouží jen sdružování nadšených čtenářů, ale daleko výrazněji především marketingovým účelům.

Bookstagram je pouze neoficiální označení pro skupinu uživatelů Instagramu, které spojuje stejný zájem. Jejich vyjadřování zahrnuje výrazy typické pro všechny sociální sítě – jedná se například o slova jako giveaway nebo (knižní) influencer.  Zároveň ale bookstagrameři (či jejich kolegové bookTubeři) rozšiřují slovní zásobu na sítích.

Asi vás nepřekvapí, že mnoho slov přejímají z angličtiny. Někdy se anglicismy naprosto zbytečně nahrazují české výrazy, například hardback a paperback namísto pevné a měkké (či brožované) vazby. Někdy možná čtenáři neznají jiné označení, nebo se jim anglicismy zdají příhodnější, to by platilo například o knižních sériích.

Jen těžko bychom v češtině hledali slovo monologie po vzoru trilogie. A zatímco spojení dvoudílná série se v recenzích objevuje celkem pravidelně, označení jeden díl či jednodílný se téměř výhradně v bookstagramových recenzích nahrazuje anglickým slovem standalone. Podobně se pro označení opakovaného čtení (slangově znovučtení) používá označení rereading a pro převyprávění nějakého příběhu retelling.

Ilustrační foto: Clay Banks, Unsplash, CC0 1.0 DEED

Anglicismy se používají i pro zvýšení prestiže, což je patrné především u označení četby pro mládež, která je svými čtenáři označována zkratkou YA nebo termínem young adult. Vliv na to má zřejmě i to, že tento žánr je v posledních letech oblíbený nejen u cílové skupiny čtenářů, tedy mladých dospělých ve věku od 12 do 18 let, ale i u mnohem starších čtenářů.

V zahraniční terminologii se v této oblasti uplatňují i další kategorie, které pronikají na bookstagram, například new adult či middlegrade. Otočme stránku a pozastavme se ještě u zkratek. Už vás nezaskočí YA, ale víte, co se v recenzích skrývá pod písmeny CR nebo TBR? První zkratka znamená právě čtu, tedy currently reanding, druhá označuje čtecí plány neboli to be read.

Zkracují se však i jména knižních sérií či autorů – nejznámější bude asi HP pro Harryho Pottera či CoHo, čímž fanoušci (především mladší čtenáři) označují oblíbenou autorku Colleen Hoover. Knihomolové (alias bookworms) však nečerpají jen z angličtiny. Často jsou kreativní a vytvářejí nová slova nebo užívají výrazně zdomácnělých slov z jiných jazyků i slova domácí; velmi tlustá kniha si tak obvykle vyslouží označení bichle pocházející z němčiny, to je však slovo v češtině již běžné. Pro stejnou knihu můžeme často zahlédnout i označení cihlička. Z českých slov se dále objevuje recenzák (recenzní výtisk).

Tlusté knihy se nazývají bichle nebo cihly|Foto: Juan Pablo Bertazza, Radio Prague International

A že knihy jsou stále v centru dění dokládá i internetový slovník neologismů (novotvarů) Čeština 2.0, kde můžeme najít jak pro češtinu běžná slova jako knihomol, tak i nová a prozatím neustálená pojmenování jako například knihomole, knihotaška, knihtupec, knihtuber, baštokniha, zknihařit. Koronovirová pandemie zapříčinila vznik novotvarů jako například knihokno, jako označení pro výdejní okénko knihoven, či koromán, tedy román o koronakrizi.

Naše listování je u konce, nyní už se neztratíte ani na bookstagramu a věříme, že i když si čajík a křesílko nachystané ke čtení nebudete aranžovat s knihou pro fotku na bookstagram, alespoň si nějakou knihu ve svém oblíbeném reading nooku přečtete.

Projekt Radio Prague International Čeština na vlnách vznikl ve spolupráci s Ústavem českého jazyka a teorie komunikace FF UK pod vedením doc. PhDr. Ivany Bozděchové, CSc. V audioverzi vystupují Hana Shánělová a Jan Herget.