Majitelé domů se mohou soudit se státem

Majitelé domů se mohou domáhat po České republice uhrazení škody, která jim vzniká regulovaným nájemným. Upozornil na to Ústavní soud. Kvůli nečinnosti parlamentu je stát zodpovědný za škody vznikající majitelům domů, řekla ústavní soudkyně Ivana Janů s tím, že podobný verdikt už soud vynesl v březnu. Situaci kolem nájemního bydlení soud považuje za vážné selhání základních principů právního státu. Vlastníci domů tvrdí, že regulované nájemné je nízké, nepostačuje na opravy objektů a netvoří zisk.

Ústavní soud už dříve kritizoval nečinnost státu, který čtyři roky nevytvořil právní předpis zrovnoprávňující vztahy v domech s regulovaným nájemným. I proto teď soudy čekají od majitelů domů kvůli regulovaným činžím tisíce žalob. Podle šéfa soudcovské unie Jaromíra Jirsy se zatím obecné soudy zdráhaly nahrazovat nečinnost zákonodárců, "a v podstatě doplňovat svojí rozhodovací činností mezery v zákonu. Je třeba si uvědomit, že ten současný stav byl způsoben především nečinností politiků, kteří téměř 15 let a posledních 5 let výslovně v rozporu s rozhodnutím Ústavního soudu nenašli odvahu k deregulaci a k nějakému rozumnému vyřešení té neudržitelné situace."

Normu o deregulaci nájemného se nakonec podařilo přijmout. Poslanci schválili v březnu senátní verzi zákona. Regulované nájemné se tak bude od ledna příštího roku další tři léta zvyšovat v průměru o 14,2 procenta ročně. Nebudou tedy nyní žaloby na stát zbytečné? Prezident soudcovské unie Jaromír Jirsa si to nemyslí. "V prvé řadě je pozdě. Obávám se, že pronajímatelé už jsou s ohledem na vývoj událostí tak nespokojeni, že se začnou hromadně obracet na české soudy s žalobami nejen na určení výše tržního nájemného, ale i proti státu s žalobami na náhradu škody."

Předseda Sdružení nájemníků Stanislav Křeček je současným výrokem Ústavního soudu zklamán. Navíc zastává názor, že rozhodnutí tohoto soudu ohledně nájemného už bylo tolik, že už nikdo ani neví, které zákony vlastně platí a které neplatí. "Já čtu názor Ústavního soudu tak, že odmítl právo majitelů domů požadovat nájemné zpětně, a to byl ten princip, pro který se tím soud zabýval. Soudkyně řekla, že nelze se domáhat nájemného zpětně, jak se majitelé domnívají, a pokud se domnívají, že jim vznikla škoda, mohou se obrátit jedině na stát, nikoliv na nájemníky. Škoda ovšem podle našeho práva vzniká porušením právní povinnosti, a já nevím, jakou právní povinnost by měl porušit stát?

Soudci však v této věci zřejmě mají jasno a vědí, jak postupovat. Pokud takový případ dostane na stůl prezident soudcovské unie Jaromír Jirsa, bude například zkoumat, zda by majitel měl šanci byt pronajmout dráž. "Já jako se příliš nebudu zajímat o to, jaké jsou náklady na údržbu nemovitosti, ale budu zřejmě vycházet z nějakého v místě a čase obvyklého nájemného. To znamená, že si učiním pět dotazů na realitní kanceláře, zjistím si tržní nájemné, případně ustanovím znalce, aby mi on určil tržní nájemné, a podle toho budu postupovat."

Problém regulace nájemného se v České republice týká zhruba 750 tisíc bytů, tedy téměř pětiny trvale obydlených bytů. Soukromým majitelům patří kolem 300 tisíc bytů, ostatní byty vlastní obce.