ME ve stolním tenisu přineslo české výpravě jeden bronz

Foto: ČTK

Český stolní tenis vybojoval na ostravském ME jednu bronzovou medaili. Zasloužilo se o ni družstvo mužů pod vedením trenéra Tomáše Demka. V soutěžích jednotlivců už naši usilovali o cenné kovy marně.

Iveta Vacenovská (vpravo) a Renata Štrbíková, foto: ČTK
Česká asociace stolního tenisu využila tzv. domácí kvótu na maximum a do soutěží jednotlivců přihlásila devět mužů a sedm žen. Složení bylo opravdu pestré - od ještě ne plnoletého juniorského vicemistra Evropy z Istanbulu Pavla Širučka až po medailemi ze seniorských šampionátů ověnčeného již 39letého Petra Korbela. Ten je přes svůj pokročilý věk stále českou jedničkou a na evropském žebříčku mu patří 21. příčka. Proto se právě od něj a také naturalizovaného Ukrajince Dimitrije Prokopcova, který je v Evropě o pouhé jedno místečko za Korbelem, čekalo nejvíce. Mezi ženami se zase vkládaly naděje do ostřílené dvojice Iveta Vacenovská, Renata Štrbíková. Oba české výběry nastupovaly do bojů mezi jednotlivci ve značně rozdílném psychickém rozpoložení. Zatímco muži měli ziskem týmové bronzové medaile tzv. splněno a ve dvouhrách i čtyřhrách mohli přidat jen nějaký sladký bonus, ženy sušily uslzené oči po nešťastné porážce v zahajovacím utkání s Maďarskem, která je nakonec odsoudila až na 9. pozici. Ovšem Vacenovská i Štrbíková se rychle oklepaly a čtvrtečním programem propluly v obou kategoriích zcela suverénně s bilancí 4 zápasy - 4 vítězství. V pátek však na obě čekaly obávané Číňanky v evropských dresech. Vacenovská šla na dlouholetou jedničku starého kontinentu, už 47letou Lucemburčanku Ni Xia Lian a nad tímto losem zrovna nejevila známky nadšení.

Iveta Vacenovská (druhá zprava) a Renata Štrbíková (druhá zleva) při hře proti Krisztině Tothové (vlevo) a Georgině Potaové z Maďarska, foto: ČTK
"Hrála jsem s ní v družstvech a to jsem dostala odchod. Je to starší ročník, ale velmi chytrá a nepříjemná hráčka. Problémem je také její materiál, s ní to není o ping pongu, ale o trpělivosti. Musím změnit taktiku, abych uspěla, takže určitě se na ni pečlivě připravím."

Zmiňovaný materiál rakety soupeřky se skládal z trávy, která hru výrazně zpomaluje a používají ji hlavně obranáři a na druhé straně z tzv. sendviče, tedy potahu, který umožňuje jak útočnou tak i obrannou hru. Ni Xia Lian si navíc pálku v ruce variabilně otáčí a tak protihráčka vůbec netuší, jaký úder bude následovat. Zápas proti Vacenovské měla plně pod kontrolou a naší hráčce tak vystavila stopku ve 3. kole. Obdobně dopadla Štrbíková v souboji s čínskou Turkyní Hu Melek, byť naše stolní tenistka v tomto případě vzdorovala plných 7 setů. Pár Vacenovská, Štrbíková se tak mohl max. soustředit na čtyřhru, kde pronikl až do čtvrtfinále. V duelu o medaile opět narazily na prokleté Maďarky Tóthovou s Potaovou. Iveta však odmítla brát utkání jako revanš za družstva.

"Žádná pomsta. Samozřejmě, když je potkáme, tak si vzpomeneme. Už si z toho děláme i srandu. Čtyřhra bude nový zápas, ve kterém je budeme chtít porazit, ať se v družstvech stalo co se stalo."

Ani tentokrát však naší dvojici nebylo souzeno, přestože vedla 3:1 na sety a ještě v rozhodující sedmé sadě měla k dispozici dokonce 3 mečboly. Nepomohl ani taktický oddechový čas trenéra Miroslava Cecavy.

"Když vezmu time, tak si holky odpočinou. Většinou, když je hráčka pod tlakem, tak ten stav ještě dokáže otočit. A pokud je soupeřka rozjetá, tak se dá rozhodit z tempa."

Petr Korbel, foto: ČTK
Muži zažili úvodní kolo z kategorie snů, když z celé devítky vypadl jen mladík Obešlo. Poté se však jejich konstrukce začala drolit. Petr Korbel si ve čtvrtečním večeru neplánovaně protáhl duel s Ukrajincem Žmuděnkem. Do postele se dostal kolem druhé hodiny ranní a v pátek ho navíc mezi 32 nejlepších vyzval mistr světa z Paříže, Rakušan Werner Schlager. Korbel sice vedl 1:0 i 2:1 na sety, ovšem poté ho přemohla únava. V zápase mu však ještě více vadila jiná věc.

"Nechci si stěžovat, ale úplně regulérní servis nemá. Nejen on, ale více hráčů na to hřeší. Když to rozhodčí nepískají, tak proč by toho nevyužili. Je to nefér, slepý nejsem."

Schlager podle Korbela skrýval podání za rukou či za tělem, což nové pravidla zakazují. Stěžovat si u rozhodčích nemělo podle havířovského rodáka smysl.

"Bohužel rozhodčí jsou na amatérské úrovni. Našemu sportu by určitě prospěla jejich profesionalizace podobně jako v tenisu. Jejich věkový průměr je přes šedesát. Chtějí ta čísla nějak otočit a jít domů se vyspat."

Klíčovou se v duelu Korbela se Schlagerem ukázala druhá sada, kterou domácí borec prohrál těsně 12:14.

Josef Šimončík, foto: ČTK
"Nerozhodla celý zápas, ale podstatně ovlivnila jeho vývoj. To je stejné v každém sportu. Kdyby naši fotbalisté proměnili proti Litvě penaltu, také by se to vyvíjelo jinak. To jsou ale kdyby, na to se nehraje. Ale s celkovým vystoupením na turnaji jsem spokojený. Moje hra vypadala myslím dobře, nebyla to žádná tragédie. Lidi mi fandili a snažili se pomoct - za to jim patří ještě jednou obrovský dík."

O jedno kolo dál než Korbel, až do osmifinále, to dotáhl Josef Šimončík. Po jeho triumfu nad zkušeným Chorvatem Zoranem Primoracem bylo ostravské publikum v extázi. Mezi elitní šestnáctkou byl nad jeho síly Francouz Adrien Mattenet, a tak nakonec ani Šimončík cenný kov mezi jednotlivci nevybojoval. Jedna medaile české výpravy je tak někde na hranici mezi úspěchem a neúspěchem.

Autor: Jan Hloch
klíčové slovo:
spustit audio