Městská hromadná doprava v Praze slaví 130 let
Bude tomu 130 let od doby, kdy se začala psát historie městské hromadné dopravy v Praze. Dopravní podnik chystá k tomuto výročí slavnostní průvod historických vozidel i okružní jízdy Prahou ve stařičkých tramvajích. Ve střešovické vozovně najdou turisté i zajímavé muzeum, které navštívila Zdeňka Kuchyňová.
V tramvajové vozovně v Praze - Střešovicích se nachází jedinečná sbírka památek z historie městské hromadné dopravy v hlavním městě. Je zde 120 exponátů, z toho 56 pojízdných. Kromě toho čeká na návštěvníky řada modelů, fotografií, historických dokumentů, jízdenek a plánků. Já jsem se s vedoucím provozovny Milanem Pokorným zastavila u tzv. koňky, vozu, který táhli po kolejích koně.
"Městská doprava v Praze se datuje od roku 1875, kdy belgický podnikatel Outlet zavedl pravidelnou linku koňské dráhy, která vedla od Národního divadla do Karlína. A právě od toho 23. září 1875 se počítá i historie městské dopravy v Praze, která letos slaví 130 let."
Tady zrovna vůz koňky je, kolik lidí se do něj vešlo?
"Obsaditelnost je asi 20 lidí a byl tažen koňmi. Tento vůz jezdil na lince Josefské náměstí - Vinohrady. Exponát, který máme v našem muzeu je z roku 1886 a je to nejstarší exponát, který střešovické muzeum vlastní. Ty roletky jsou tam pro nepřízeň počasí, protože vůz byl lehký, otevřený a roletky se stáhly, jestliže začalo pršet."
Koňka jezdila ještě v době, kdy už byla dokončena elektrifikace tramvajových tratí. Její zrušení oddálily obavy z narušení historické památky trolevým vedením. Problém rozlousknul teprve František Křižík spodním přívodem proudu. Psal se rok 1891 a probíhala jubilejní zemská výstava.
"U této příležitosti ing. Křižík český vynálezce představil prvně veřejnosti elektrický vůz. Bylo to na exhibici z Královské obory k Letenskému zámečku. Rok 1891 byl jedinečný, protože ve stejném roce při této příležitosti byla postavena lanová dráha na Letnou a o pár měsíců později téhož roku lanová dráha na Petřín, které jezdily v tom původním stavu na vodní převahu. Současně kromě paláce na výstavišti, byla postavena i Petřínská rozhledna, proto tudíž rok 1891 je pro mě fascinující zlomem v technickém vývoji i v těch průmyslových stavbách."
Zajímavé jsou i historky nálezů jednotlivých tramvají. V roce 1974 byl totiž ukončen provoz dvounápravových vozů, které zmizely do šrotu nebo byly rozprodány. A tak se stane, že v nejedné zahradě stojí zrezavělá tramvaj, jako bouda na nářadí, na podvozku trolejbusu včelín a okraje záhonků lemují reklamní nápisy starých tramvají. Tyto vzácnosti se vracejí do muzea, ale jejich renovace trvá pěkně dlouho.
"Je to zhruba 10 tisíc hodin a přiměřeně nákladů. Některý exponát je hotový za 4 roky, některý za 10 let. Je u nás kádr lidí, který je jedinečný. Musí mít nejenom odbornou kvalifikaci, ale takový správný zápal pro věc."
Tramvaje v Praze navrhovali i slavní architekti. Například některé z řady vozidel s označením 200 navrhl známý architekt Jan Kotěra, který dal vozu nadčasovou tvář. Zajímavý je i vývoj barvy tramvají. Původně byly zelené. Taková je například i slavná koňka. Po roce 1918 však byly za městské barvy zvoleny červeno zlatá. A ty jezdí dodnes, i když některé zdobí reklamní nápisy a původní barva se tak ztrácí.
Že mají dopravní podniky svá muzea, není zvláštností, většinou je to však sbírka všeho možného. Jsou muzea, kde uvidíte vůz z Drážďan nebo z Melbourne. Ale pražské muzeum má svá specifika.
Muzeum je totiž typickou ukázkou účelových dopravních staveb z počátků městské hromadné dopravy. Svému účelu - jako depo a údržba tramvají sloužila budova až do roku 1992, kdy byla zahájena její adaptace na muzeum. Z jedné její haly jsou však dodnes vypravovány i soupravy historických tramvají, které v létě vozí turisty. Historické tramvaje si můžete i pronajmout, třeba v nich můžete mít i svatební hostinu. Městská hromadná doprava dokonce přispěla k několikaleté korespondenci mezi vedoucím provozovny Milanem Pokorným a naším krajanem v Americe. Jednoho dne přišla do muzea obálka.
"Psaná krásným starým rukopisem a se známkou Spojených států, kdy mistr Volf měl dotaz, jestli v roce 1925 jezdili v Praze autobusy. Měli s přítelkyní tento spor. Tato debata tisíce mil od Prahy mě zaujala a poslal jsem mu knížku, kterou podnik vydal u příležitosti 120 let, kde všechny informace byly. Na základě této knížky vznikla dlouhodobá korespondence s panem Volfem, který posléze Prahu navštívil. Naposledy v roce 2001. Po padesáti letech, kdy opustil vlast, nezapomněl ani slovo česky. Bohužel je to asi 3 roky, co korenspondence ustala, a pan Volf zřejmě už tady není, protože v té době mu bylo asi 87 let."
Jenom pro doplnění, autobusy v Praze skutečně v roce 1925 jezdily. V ulicích se objevily už v roce 1908, nicméně po dopravní nehodě v roce 1909 byl provoz ukončen a obnoven právě v roce 1925.
