Ministerstvo chce zlepšit mechanismus pátrání po pohřešovaných dětech

Ministerstvo vnitra chce zlepšit efektivitu a zvýšit rychlost pátrání po pohřešovaných dětech. Do pátrání po nich by se zapojila také média a mobilní operátoři. Zlepšit by se měla spolupráce mezi státními a nestátními institucemi. Novinkou by měla být také pomoc psychologa rodičům pohřešovaného dítěte.

Počet dětí, po kterých se za rok v Česku vyhlásí pátrání, se pohybuje mezi sedmi až devíti tisíci. Skutečně kritických případů je okolo dvaceti, nicméně počty pohřešovaných dětí v celé EU rostou. Jak by měl tedy projekt nazvaný Národní koordinační mechanismus fungovat? K rodičům, kteří nahlásí, že postrádají dítě, vyjede hlídka, která vyhodnotí, jestli je nutné případ zařadit do mechanismu. Pokud zjistí, že ano, bude následovat postup, který popsala ředitelka odboru prevence kriminality ministerstva vnitra Jitka Gjuričová:

"Během deseti minut se objeví informace o tom, že je postrádáno dítě na serveru Policie ČR. Zároveň jsou vydány informace, které směřují k médiím a mobilním operátorům. Velmi rychle budou ty kroky následovat. Mobilní operátoři jsou pak schopni během velmi krátké doby poslat do určitého okruhu tří pěti kilometrů popis určitého dítěte a iniciovat veřejnost."

Novinkou je také pomoc psychologa.

"Máme zkušenost s tím, že policie pátrá docela dobře a rodiče to celkem chápou, ale stěžují si na to, že s nimi ta policie nehovoří. A to se my snažíme v tom našem projektu zlepšit. na místo přijde kromě vyšetřujících policistů také policejní psycholog, který začne té rodině dělat psychologickou podporu."

Ivan Langer  (vlevo),  foto: ČTK
Podle nového zákona ale nesmí v médiích zaznít například jméno pohřešované osoby. Podle ministra vnitra Ivana Langera k tomu v tomto případě ani není důvod:

"Tady je přece klíčové mít mechanismus, který řekne, že takové a takové dítě je pohřešováno, podívejte se kolem sebe, jestli jste ho neviděli, pokud ano, podejte co nejrychleji informaci na příslušnou linku. V tu chvíli není potřeba podávat další informace, ty má policie případně příslušná nevládní organizace. Nejsou to informace nezbytné proto, aby byla veřejnost prostřednictvím médií informována, že je někdo pohřešován, že se po někom pátrá."

Fungovat by měla ještě lépe také evropská spolupráce při pátrání. "To, co my umíme a budeme umět ještě lépe je spolupráce policejního charakterů. V Evropě existuje schengenský informační systém a ten bude obohacen o podrobnější informace o dítěti. Nebude tam jen jméno a věk, ale budou tam i bližší údaje, třeba jak to dítě bylo oblečeno apod. To budeme právě teď zkoušet, budeme dělat takové modelové cvičení, na kterém si vyzkoušíme tuhle spolupráci v rámci Evropy. I tady si myslím, že by ta spolupráce mohla být mnohem lepší," věří Jitka Gjuričová.

Národní koordinační mechanismus by měl být spuštěn 25. května.