Ministerstvo zkoumá minulost soudců

Ještě 16 let po pádu komunistického režimu obchází českou společností strašák jeho Státní bezpečnosti. Zatím poslední případ je z letošního srpna, kdy vyšlo najevo, že jeden z pražských soudců, Jitka Horová, je evidována jako spolupracovnice StB.

S informací přišel na začátku srpna ministr spravedlnosti Pavel Němec, s tím, že soudkyni dočasně zbavil výkonu funkce a předseda pražského vrchního soudu na ni podal kárnou žalobu. Jak je možné, že 16 let po revoluci mohl soudit člověk s pochybnou minulostí? Podle Němce má celý případ původ v roce 1992, kdy bylo do justice přijato asi 134 takzvaných arbitrážních čekatelů. K jejich jmenování za soudce tehdy stačilo pouhé čestné prohlášení, že splňují podmínky zákona, mezi ně patří i negativní lustrační osvědčení. Po mnoha letech přišla na Vrchní soud v Praze stížnost, že soudkyně je pod jménem Kavalírová (jak se Horová jmenovala za svobodna) vedena jako spolupracovnice StB. Vedení soudu poté požádalo Horovou o předložení lustračního osvědčení, a tak vyšla věc najevo. Osoba se jménem Jitka Kavalírová je uvedena v oficiálním seznamu spolupracovníků StB ministerstva vnitra jako agent s krycím jménem Sazava. Svazek byl zaregistrován v červnu roku 1972 a archivován v říjnu následujícího roku. Horová však spolupráci s StB popírá a chystá se podat žalobu na ministerstvo vnitra. Vinu necítí.

Kvůli pozitivní lustraci Horové nařídil ministr kontrolu personálních spisů asi 60 dalších soudců. Výsledek? Celkem 12 soudců nemá v osobních spisech lustrační osvědčení. Pokud dodatečně osvědčení nepředloží, budou muset soudcovský talár navždy svléknout.

V české justici pracují asi 3000 soudců, jak podotýká místopředseda Senátu Petr Pithart, většina z nich před rokem 1989 nesoudila. První "divoká" čistka proběhla v justici už na konci roku 89, tehdy odešla polovina z tehdejších 1600 soudců. Další odešli po výzvě tehdejší ministryně spravedlnosti Dagmar Burešové.

"Rád bych podotkl, že těchto soudců už je jen 25%. Tři čtvrtiny našich soudců jsou soudci, kteří nesoudili před rokem 1989. V žádné postkomunistické zemi není tak velké procento nových soudc."

Co to jsou ony neustále skloňované lustrační zákony?Jde o zákonnou normu, která vylučuje z výkonu funkcí v orgánech státní správy, v armádě, veřejnoprávních médiích, ale i v podnicích s většinovou účastí státu či právě v justici exponenty a přisluhovače komunistického režimu. Lustrační zákony, přijaté hned po listopadu 89 měly původně platit pět let. Jejich účinnost parlament opakovaně prodlužoval. Až do roku 2003 prakticky neexistoval oficiální seznam spolupracovníků Stb, ten neoficiální začal krátce po listopadu 1989 vydávat Petr Cibulka. Proč?

"Motiv byl zpočátku trochu naivní. Domníval jsem se, že když lidé dostanou informace o tom, kdo jim v této zemi nadále vládne, že se zvednou a zjednají pořádek. Dnes vidím, že to byla iluze. Lidé nechtějí být znepokojováni a doplatíme na to všichni."

Oficiální seznam vydalo ministerstvo vnitra na základě zákona 107 z roku 2002 až před dvěma lety. Seznam čítá asi 80 000 jmen. Ministerstvo už nyní čelí několika stovkám žalob. Mezi nimi se objeví i žaloba soudkyně Horové. Více mluvčí ministerstva vnitra Radka Kovářová.

"Zveřejněné tohoto seznamu došlo k vlně nesouhlasu lidí, kteří jsou na něm uvedeni. Seznam ale nehovoří o míře a způsobu jak spolupracovali. Úředníci, kteří zveřejňují tento seznam ale pracují i s informacemi, které jsou ve spisu (pokud byl zachován). O spolehlivosti a nespolehlivosti, případně oprávněnosti zařazení na seznam může rozhodnout jen soud."

Faktem je, že v minulosti ministerstvo vnitra převážnou většinu sporů prohrálo. Soudům totiž nestačily jako důkaz mikrofiše, na které byly převedeny svazky Státní bezpečnosti, a původní dokumentaci Státní bezpečnost krátce po převratu z velké části zničila.