Filmy režiséra Karla Zemana jsou v kinematografii dodnes fenoménem. Stačí říct Cesta do pravěku či Vynález zkázy.
Vynález zkázy měl premiéru v roce 1958. Vynález zkázy, volně inspirovaný románem Julese Vernea. V následujících letech se prodal do více než 70 zemí světa a stal se vůbec nejúspěšnějším českým snímkem všech dob. Získal řadu prestižních ocenění a přinesl celosvětovou slávu nejen svému tvůrci, ale i české kinematografii.
Geniálního československého průkopníka trikových filmů obdivovaly ve své době takové osobnosti, jako Pablo Picasso nebo Charlie Chaplin a jeho estetika ovlivnila i řadu současných filmových tvůrců, například Terryho Gilliama nebo Tima Burtona.
Před známými filmy se objevila postavička pana Prokouka
Režisér, scenárista a výtvarník Karel Zeman se narodil v roce 1910 v Ostroměři u Nové Paky. Absolvoval dvouletou obchodní školu a kurs reklamního kreslířství ve francouzském Aix-en-Provence.
Hned za svůj první, krátkometrážní loutkový film Vánoční sen, který Karel Zeman vytvořil společně s Hermínou Týrlovou, získal ocenění na filmovém festivalu v Cannes. Během následujících deseti let natočil sérii krátkých loutkových filmů s populární postavičkou pana Prokouka.
Jeho filmy unášely diváky do světa fantazie
Celosvětový úspěch mu však přinesly teprve jeho celovečerní snímky, kombinující hranou, animovanou a loutkovou složku, jak říká Michaela Mertová z Národního Filmového Archivu:
„Asi největší přínos pana Zemana je v tom, že se po několika loutkových filmech začal věnovat velmi výpravným, trikovo-herecko-výtvarným filmům, které diváka díky fantazii přenášely do světa, kam by se normálně nemohl dostat. A právě kombinováním technologií trikového, animovaného filmu a hraných akcí stvořil svůj vlastní svět, který udivuje diváky i v době digitálních technologií. Dokázal vystihnout dobrodružství a zájem o exotické světy a zprostředkovat je lidem bez ohledu na věk."
Zemanův první celovečerní film, Cesta do pravěku, měl premiéru v roce 1955. Populárně-naučný příběh čtyř kluků, kteří putují proti proudu času do pravěku a cestou potkávají mamuty, dravé pštrosy a dinosaury, patří dodnes mezi nejpopulárnější snímky pro děti a mládež.
Vynález zkázy získal cenu na EXPO 58 v Bruselu
O tři roky později představil Karel Zeman svůj druhý celovečerní film, už vzpomínaný Vynález zkázy. Snímek získal řadu ocenění, včetně Velké ceny na EXPO 58 v Bruselu. Fantaskní černobílý film s hudbou skladatele Zdeňka Lišky vypráví příběh inženýra Šimona Hartla a odehrává se v době, kdy lidstvo pohání víra v nezadržitelný pokrok. Karel Zeman si v něm poprvé vyzkoušel nový výtvarný styl, který pak rozvíjel i ve své další tvorbě. Inspiroval se mimo jiné rytinami, které doprovázely knihy Julese Vernea.
Stejně jako další průkopníci československého animovaného filmu, Hermína Týrlová a Jiří Trnka, si Karel Zeman musel na všechny postupy, které využíval, přijít sám. Vytvořil tak svůj vlastní, nezaměnitelný rukopis.
Jeho hlavní předností podle Michaely Mertové bylo, že dokázal maximálně využít dostupnou technologii a zkombinovat ji s dalšími výtvarnými postupy:
„Jeho trikové filmy vznikaly tak, že kombinoval určité klasické trikové technologie a část obrazu, který byl třeba kreslený, kombinoval s živým hercem. Obraz byl částečně zakrytý a následně byl doplněn animací a propojen s hranou akcí. Některé kostýmy, které by nám naživo připadaly umělé, působí v kontextu snímaného obrazu jako svět sám pro sebe. Divák musí být velmi pozorný, aby rozlišil, kdy se například živý herec promění na tom filmovém pásu třeba v loutku. A myslím, že je důležité, aby tyto věci divák příliš nevnímal."
Zeman ve své tvorbě zúročil nejen dlouholeté zkušenosti z reklamní tvorby, ale promítl do nich také svou nenaplněnou touhu po cestování a dobrodružství, říká Michaela Mertová. Jeho filmový svět se podobá tomu, který stvořil Jules Verne a který divákům zprostředkoval už jeho slavný předchůdce, Georges Meliés, se kterým bývá Zeman často srovnáván:
„Pan Zeman se často odkazoval na tvorbu tohoto francouzského pionýra trikového filmu. Myslím si, že inspiračně, a někdy i technicky, z něco částečně čerpal. Vždy to však bylo posunuté do doby pana Zemana a do jeho technických, technologických a především tvůrčích možností. Vytvořil si vlastní metodu, kterou po něm nikdo nezopakoval."
V roce 1961 slavil úspěch třetí celovečerní film Karla Zemana, Baron Prášil, podle mnohých jeho nejlepší a nejvyváženější snímek. Zeman se v něm výtvarně inspiroval rytinami francouzského grafika Gustava Doréa. V následujících letech natočil Karel Zeman ještě další tři celovečerní filmy, Bláznovu kroniku, příběh dvou vojáků z třicetileté války, a další dvě adaptace Julese Verna: Ukradenou vzducholoď a Na kometě.
70. léta patří animovaným filmům pro děti
V 70. letech se pak režisér vrátil k tvorbě animovaných filmů pro děti, mimo jiné i kvůli náročnosti natáčení hraných filmů. V roce 1974 měl premiéru snímek Pohádky tisíce a jedné noci a tři roky poté Čarodějův učeň. Jeho vůbec posledním dílem pak byla animovaná Pohádka o Honzíkovi a Mařence z roku 1980.
Právě z tohoto roku se v archivu Českého Rozhlasu dochoval pořad, natočený při příležitosti Zemanových 70. narozenin, ve kterém se režisér vyznává ze své lásky k filmu.
„Mám jedno z nejkrásnějších zaměstnání vůbec, které může existovat: vyprávím pohádky. Nakreslím figurku, vymyslím si pro ni určitý děj, a pak několik týdnů pracujeme na tom, abychom ji rozhýbali. Když přijdeme na konci týdne do projekce, vidíme, že to, co jsme si vymysleli, má na plátně život. Z toho má člověk opravdu radost, jako když se vám podaří obrázek. A my ještě navíc dokážeme, aby ten obrázek žil a pohyboval se. Z toho je ještě větší potěšení!"
Mezi Zemanovy blízké spolupracovníky patřil kromě slavného hudebního skladatele Zdeňka Lišky také animátor Arnošt Kupčík a produkční Karel Hutečka.
Ludmila Zemanová: Táta měl srdce na dlani
Na posledních filmech s ním jako výtvarnice spolupracovala i jeho dcera Ludmila:
„Já jsem s ním začala nejvíc spolupracovat na animovaných filmech. Začala jsem už na filmu Ukradená vzducholoď, jako výtvarnice jsem byla na Pohádkách tisíce a jedné noci. Samozřejmě, že ta spolupráce dcery a otce byla někdy těžká, ale měli jsme společné myšlení. Já jsem tátu velice milovala. Byl velice humánní, jak se říká, měl srdce na dlani, ale přitom byl velice přísný. Dělali jsme dohromady ještě Honzíka a Mařenku. Pak se situace v tom studiu tak zhoršila, že už jsme tam nemohli pracovat a tehdy jsme se rozhodli odejít do Kanady."
Ludmila Zemanová, která žije v Kanadě dodnes, vydala o svém otci řadu knih a podpořila také vznik Muzea Karla Zemana, které bylo otevřeno v Praze v roce 2012.
„Je to vynikající nápad, určité ponaučení i inspirace pro dnešní děti. Mohou si udělat fotky nebo vytvořit svůj vlastní film. Myslím, že jeho technika stavění plánů a koláží je dnes více aktuální, než možná bylo před 30 lety, kdy lidé obdivovali něco úplně jiného."
O Zemanově popularitě svědčí i fakt, že loni v květnu vydala známá americká distribuční společnost The Criterion Collection zcela unikátní kolekci tří jeho digitálně restaurovaných filmů, která obsahuje snímky Cesta do pravěku, Vynález zkázy a Baron Prášil. Stal se tak vůbec prvním filmovým tvůrcem z bývalého Československa, jehož dílo vyšlo jako souborná kolekce v edici tohoto světově uznávaného distributora.
