Mladý americký historik v Praze studuje čs. kinematografii z 50. let

Během letních prázdnin probíhají už tradičně v Praze, Brně, Olomouci, v Českých Budějovicích a dalších městech kurzy českého jazyka pro cizince. Na kurz nazvaný English Link, který pořádá Jazyková škola v Praze, přijel i William Jenkins z Kalifornie ve Spojených státech. Ačkoliv nemá české kořeny, češtinu studuje na amerických univerzitách už několik let. Přivedli ho k ní spisovatelé Karel Čapek nebo Milan Kundera. Dnes se ale zajímá hlavně o československou kinematografii v 50. a 60. letech. Zeptali jsme se, co ho tedy vlastně k češtině přivedlo:

William Jenkins

"Zajímám se o historii jazyků a kultury, například filmovou kulturu a taky zdejší literaturu."

Proč ale právě čeština?

"Zajímám se o češtinu, protože je pro mne moc zajímavá. Zajímám se o ni víc než například o ruštinu, polštinu nebo španělštinu. Taky ale proto, že mne velmi, velmi zajímá česká historie."

Které období české historie vás zajímá?

"Studuji komunismus, moc zajímavá je pro mne ale i první republika, protože tam vznikla nová země, byl tu ale starý národ."

To může být pro Američana zajímavá zkušenost. Kde a v jakých archivech pátráte?

"Hledal jsem v Národním filmovém archivu a taky na FAMU, protože studuji historii filmu."

Vy jste se zajímal obecně o české archivy. Je ale i možnost najít takové dokumenty i v Americe?

"V Americe jsou jenom dva nebo tři archivy, které mají dokumenty v češtině. Například Národní knihovna a Hooverův ústav. Tam jsou ale jen dokumenty o disidentech. Nejsou tam dokumenty o filmech nebo o literatuře."

Měl jste možnost poznat i ten velký archiv o českých a slovenských přistěhovalcích v Chicagu?

"Ano, je v Chicagu, ale tam jsem nikdy nebyl. Taky tam ale nemají kulturní dokumenty. A jsem rád, že můžu být tady."

Jaký bude výsledek vašeho bádání? Píšete nějakou knihu?

"Doufám, že ano. Teď ale píšu jen diplomovou práci o filmech z 50. let. O národním filmovém průmyslu a o prvních letech filmové školy FAMU. Taky ale budu psát o filmové škole v Berlíně a v Polsku."

Jak se z vašeho pohledu z Ameriky jeví československá filmová produkce z 50. let? Všechny ty tendenční komunistické filmy?

"Produkce z 50. let se mi nelíbí, líbí se mi filmy z 60. let. Menzlovy filmy jsou mé nejoblíbenější. Ty z 50. let jsou ale velmi zajímavé, protože tady existovaly některé věci, které jinde nebyly. Byl tu velmi zajímavý avantgardní styl. To například v Polsku neexistovalo."

Viděl jste třeba první filmy Kadára a Klose z 50. let?

Z filmu Františka Vláčila Markéta Lazarová

"Ano, Kadára a Klose, taky Františka Vláčila a Otakara Vávru. To jsou velmi zajímaví režiséři. A já si opravdu myslím, že Američani o tom nic neznají."

Amerčani možná znají jediné jméno, a to je Miloš Forman...

"Opravdu! A možná ještě Jaromila Jireše, ale jenom kvůli Žertu. Je to škoda, protože Vláčilovy a Vávrovy filmy jsou pro filmovou historii velmi důležité. Nikdo je ale v Americe nezná."

Řekněte mi ještě o těch kurzech, na kterých jste teď v Praze byl...

"Kurz byl velmi dobrý a velmi intenzívní. Studoval jsem tu šest týdnů. Moje učitelky byly velmi přísné, ale velmi dobré."

Takže vaše znalost češtiny se zlepšila?

"Doufám, že ano, protože potřebuji mluvit."