Mohl by stát šetřit jinde, než na lidech?

Stát chce na svých zaměstnancích v příštím roce ušetřit 10 miliard korun. Podle některých názorů ale je mnohem více rezerv ukryto v jiných, málo efektivních výdajích státního rozpočtu.

Neustále opakovanou nutnost šetřit si nedovolí nikdo zpochybňovat. Neustále se ale také opakují spory o to, kde hlavně šetřit. Tomuto tématu se ve více jeho rovinách dlouhodobě věnuje šéfreportér on-line deníku Aktuálně.cz Petr Holub, který má výhrady vůči vládnímu plánu snížit výdaje na platy státních zaměstnanců:

"Celá ta debata o rozpočtu a nutných úsporách ukazuje, že vláda nepostupuje vůbec koncepčně. Ona říká, my nemůžeme teď rychle udělat reformy a proto musíme škrtat kde to jde. A kde to jde snáze, než v platech státních zaměstnanců? Tam dokonce není třeba ani přijímat nový zákon. Ale pokud by se člověk podíval na to, jak se v posledních letech měnily státní výdaje, tak vidí, že vláda zaměřuje své úspory tam, kde už se v minulých letech spořilo, to je zvláště v sociálních dávkách a v provozu státních institucí.

Je tam zase oblast, kde ty výdaje rostou, a je to docela překvapivé, že nejsou to právě sociální dávky, ale jsou to investice do dopravních staveb nebo jsou to dotace zemědělským a průmyslovým firmám. Takže tímto směrem by bylo možné se podívat a potom by ty úspory vůbec měly nějakou koncepci a nějak by reagovaly na ten dosavadní vývoj. Je škoda, že ta debata není hlubší, aby dospěla aspoň k těmto elementárním statistikám."

Argumenty odborů je proto třeba brát vážně a vláda by ve svém snažení o snížení rozpočtového deficitu měla najít jiné řešení, tvrdí Holub:

"Vláda má rozhodně pravdu, že je třeba najít nějaké úspory. Ta ekonomická situace není dost dobrá k tomu, aby si stát začal příliš půjčovat. Odbory vystupují jako zájmová či nátlaková organizace, která nechce, aby to hlavní těžiště úspor dopadlo na její klienty, tedy zaměstnance státu. A dalo by se říci, že v tom mají odbory do značné míry pravdu, nebo používají zcela reálné argumenty. Protože když se člověk podívá na to, jak se šetřilo v minulých letech, tak právě tento sektor centrálních státních úřadů počítaje do toho i policisty, justici nebo vězeňství, také základní školy, tak tam se v minulých letech šetřilo mnohem víc, než v jiných sektorech."

Holub připomíná už zmíněnou podporu průmyslu, zemědělství a stavebnictví. Právě tam by hledal možné úspory:

Protesty státních zaměstnanců v Praze (Foto: ČTK)

"Ono totiž se na těch platech státních zaměstnanců nebo zdravotníků neušetří tolik. Ta úspora, když se budou škrtat platy v centrálních institucích, je jenom něco přes 6 miliard. A to je částka, která se dá získat prostě tím, že se o procento zvýší sazba u některé z velkých daní, ať už je to DPH, firemní daň nebo daň z příjmů obyvatel. Je ovšem logické, že vláda nechce zvyšovat daně, byť v té povodňové dani to udělala. Tak se potom nabízí úspory v investicích.

Je jasné, že dopravní stavby jsou předražené, 30 procent je minimum, já bych to spíš odhadoval na 50 procent po srovnání s těmi cenami, za které se stavělo třeba před pěti lety. Takže tam je rezerva, která je v řádu desítek miliard. A potom je tady závazek státu, že zaplatí dluhopisy Správy železniční dopravní cesty, což je státní organizace, a tyto dluhopisy za 7 miliard mají splatnost v příštím roce. Tady je opravdu nesmírně divné, že si státní instituce půjčí peníze a vůbec nemá ani snahu tu částku splatit ale prostě to nechá na ministerstvu financí, v překladu na daňových poplatnících. To je skandální a tady by se ta částka dala najít."

Ministr dopravy Vít Bárta

Zde se nabízí připomenout, že i ministr dopravy Vít Bárta po nástupu do funkce v Mladé frontě Dnes přiznal podíl státu na zvýšení cen dopravních staveb. Tím, že jeho předchůdci nechali rozestavět hodně projektů najednou, vytvořil stát velkou poptávku, na níž trh logicky reagoval zvýšením cen. Vraťme se ale k plánu vlády šetřit na platech, který Petru Holubovi připadá absurdní v případě zdravotníků:

"Pokud jde o ty úspory na platech zdravotníků, které mají být asi 4 miliardy, tam je to v podstatě nonsens, to o co vláda usiluje. Protože zdravotníci nejsou placeni ze státního rozpočtu, ale od zdravotních pojišťoven, a ty mají výrazné přebytky na účtech."

Zatímco ale úředníci nebo knihovníci budou sotva masově odcházet do zahraničí, u mladých lékařů si podle publicisty Petra Holuba vláda přímo říká o vytvoření problematické situace:

"V tom zdravotnictví to je tak, že tady je konkurenční pracovní trh zvláště v Německu a v Rakousku. A odtamtud už přicházejí náboráři, jsou to různé pracovní agentury a ty zcela oficiálně tady dělají nábor lékařů a sester. Takže v této chvíli snižovat platy zvláště mladým lékařům a sestrám asi není úplně dobře a mohlo by to vést k vážným problémům. Samozřejmě, vždycky budou odcházet čeští lékaři dál na západ a k nám budou chodit zase lékaři z východu, ale je škoda přicházet právě o ty nejkvalitnější absolventy. Právě oni se snadno uplatní na západ od nás."