Motocykloví veteráni v Praze
Stáří jim sluší. Předválečné i poválečné motorky převážně českých značek oslňují návštěvníky pražského Výstaviště.
Expozice na střeše Křižíkových pavilonů v Holešovicích obsahuje stovku technických jednostopých skvostů. Od nejstaršího motokola slavné továrny Laurin a Klement z roku 1903, až k současnému hybridu ze značek Jawa a Harley Davidson.
Koníček s vůní benzínu
Většina vystavených motocyklů patří do sbírky Radka Uhlíře. Sympatický padesátník propadl kouzlu motorek hodně brzo, kolik mu tehdy bylo, když si sednul na pionýra?
"Děda mi to půjčoval od devíti let. Vždy jsem přijel k dědovi na chalupu, měl jsem plnou nádrž benzínu a děda mně nechal jezdit. Když mi bylo 13, tak mi říkal, už ses toho mého namordoval dost, vlez si na půdu, tam je spousta dílů, poskládej si svého a já si ho poskládal. 2 roky jsem na tom jezdil a v 15 letech mi děda koupil mustanga, tak jsem dal tady toho na půdu a teď jsme ho po 40 letech na výstavu vyndali."
V Československu do šedesátých let minulého století jednostopá vozidla konkurovala automobilům, které byly drahé, a hlavně jich bylo málo. V té době se objevovaly divné nápady. "Automobily nepotřebujeme, lidé budou jezdit hromadnou přepravou zadarmo", hlásal z prvomájové tribuny prezident Antonín Novotný. Kdo chtěl tehdy mít vlastní dopravní prostředek, neměl jinou volbu než motocykl. A na venkově a v menších městech, kde jezdilo pár autobusů to byla prakticky nutnost:
"Já pocházím ze vsi a tam vrčelo všechno, furt jsme měli ruce od oleje. Děda byl vášnivý motorkář, táta jezdil na motorce a já žil mezi frézou, traktorem, motorkou. Furt se něco spravovalo."
Před třinácti lety si pan Uhlíř koupil přes Aukro motocykl Jawa 350 panelka. Tenkrát ho vlastně poprvé napadlo, že by nemuselo zůstat u jediného stroje, že by se mohl pokusit postupně získávat další jednostopé veterány. A seznámil se také s majitelem té motorky…
"On mi jí přivezl, v lednu před 13 lety, celou špinavou. Přijel s manželkou, měl asi 8 měsíční dceru, šli jsme si chvíli povídat, že jí prodává, protože nemá peníze, tak jsem zjistil, že by mi mohl pomoct splnit můj sen. Když odjížděl, tak jsem mu řekl, hele my spolu postavíme celou předválečnou Jawu. On si poklepal na čelo, odjel, nicméně týden za už volal, že na aukru je další motorka."
Tak to začalo. Za třináct let se Radku Uhlířovi podařilo sestavit reprezentativní kolekci z předválečné i poválečné produkce slavných továren Jawa a ČZ. Ale ve sbírce se najdou i unikátní exponáty, jako jsou Praga, Manet, Eska. Pan Uhlíř kromě českých motorek sbírá i další evropské značky, které u nás v minulosti hodně jezdily, anebo české značky nějakým způsobem doplňovaly, jako byla původní německá značka Wanderer. A tak jsou tu k vidění také stroje BMW, DKW, NSU nebo Zündapp.
Motocykly s příběhem
Pan Uhlíř má nejraději motorky, které mají nějaký příběh. Asi historicky nejzajímavější je osud jediného francouzského motocyklu…
"Tahle motorka Monet & Goyon má silný příběh. Když skončila válka, tak náš voják, který se vracel ze zákopů, potkal francouzského sedláka a ten se ho zeptal, kam jde a když mu řekl, že do Čech, tak mu jí dal na cestu, aby byl dřív doma."
Zvláštní místo, přímo v srdci motocyklové sbírky na pražském výstavišti zaujímá impozantní pětistovka ČZ, tedy druhé, mladší motocyklové fabriky ze Strakonic. I ta má svůj příběh, říká pan Uhlíř:
"Ve 40 letech si vatikánská garda objednala tyhle motorky pro Vatikán. V tomhle provedení stála 8 000 a ve zlaceném 15 000 korun. Oni nikdy nezaplatili, ale nakonec ten důstojník s ní jezdil po celé Evropě, takže to pojali jako marketing."
Radek Uhlíř se zastavil u nádherného černého zündappu se sajdkárou. Příběh tohohle skvostného motocyklu s postranním vozíkem zná velmi dobře, protože je to i jeho vlastní příběh…
"Na téhle motorce jsem se ženil. Přijel jsem na svatbu sólo, než proběhl obřad, tak mi připojili sajdnu a já jsem si odvezl nevěstu na sajdně. Akorát jsem měl málem nehodu, protože byť jezdím na motorce hodně, tak jsem úplně nepočítal, že potřebuji metr a půl místa na tu sajdkáru a málem jsme potkali autobus, ale dobře to dopadlo."
Z historie Jawy a ČZ
Tyhle dvě české tradiční značky jsou na výstavě Veteran mania v pražských Holešovicích zastoupeny nejpočetněji. Hlavně jawy. Jak název nejslavnějšího českého motocyklu vznikl vědí všichni, kteří se o motorky zajímají. Továrna českého vynálezce a průmyslníka Františka Janečka koupila licenci na výrobu motocyklu Wanderer 500 OHV od firmy Wanderer a pod vedením anglického konstruktéra George Patchetta vyrobila svůj první motocykl JAWA 500 OHV, takzvaný Rumpál. Spojením jmen Janeček a Wanderer v roce 1929 vznikla zkratka Jawa. V Československu tehdy existovalo 21 výrobců motocyklů jako Čechie, Itar, Terrot, Orion, Premiér či Praga. Všechny ale překonala Jawa. Méně se už ví o začátcích Františka Janečka. Na prahu dvacátého století pracoval v Holandsku v Maarssenu. Jako většina místních jezdil všude na kole. Jednoho dne ho ale srazilo auto. Potlučeného mladíka odvezli do domu starosty města, kde o něho pečovala jeho dcera Johanna. A láska jako z románu. Za pár měsíců se stala jeho ženou. Dostala nejen velké věno, ale později zdědila po rodičích i značný majetek, který se do začátků pozdějšího výrobce motocyklů hodil.
Také na počátku historie druhé slavné značky stojí výrazná osobnost. Strakonický rodák Karel Bubla pracoval v Plzni ve škodovce. Kromě toho byl vášnivý nimrod, měl rád zbraně i pojal myšlenku, že v poválečném Československu by se uživila jedna menší zbrojovka. Během krátké doby si jeho, původně Jihočeská zbrojovka získala jméno, a tak se přejmenovala na Českou zbrojovku v Praze. Hlavním výrobním programem byly především lehké střelné zbraně pro armádu, o které v té době byl značný zájem. Armáda platila dobře. Vedle toho zbrojovka měla i doplňkové programy, vyráběla například kapesní svítilny nebo kleště pro průvodčí. Bubla s úspěchem nabídl armádě jízdní kola a později kola motorová. A tak se ve Strakonicích rozběhla výroba motocyklů. Začátky nebyly lehké, první stroje měly konstrukční závady, ani s licenční výrobou to nebylo o moc lepší. Situace se výrazně zlepšila až ve druhé polovině třicátých let, před druhou světovou válkou. To už motocykly řady ČZ byly ve svých třídách evropskou špičkou.
Radek Uhlíř bohatou historii českých motocyklů, velkých a slavných i malých, zapomenutých výrobců sype jako z rukávu. Včetně technických zajímavostí, o kterých, kromě opravdových fajnšmekrů, nemá už nikdo ani páru. Výstava Veteran mania v pražských Holešovicích skončí v září. Majitel většiny exponátů vystavované sbírky sám neví, co bude dál.
" Kdyby někdo přišel, řekl hele mám prostor, uděláme tam muzeum, to by bylo nejvíc a já bych mu tam dělal třeba průvodce. Druhá varianta je, že by to bylo na prodej. Kdyby to někdo koupil celé, tak sbírku prodám. Je škoda to mít někde po garážích. Mně to dalo víc, než jsem chtěl. Chtěl jsem postavit předválečnou Jawu a dal jsem toho dohromady mnohem víc."
Výstava Veteran Mania se koná na pražském Výstavišti na střeše Křižíkových pavilonů. Trvá do 5. září. Otevřená je od pondělí do pátku od 12.00-20.00, o víkendech a svátcích od 11:00 – 21:00.
