Muzeum ke 400. výročí úmrtí Rudolfa II. vystavuje plán tzv. Rudolfovy štoly

V letošním roce si připomínáme 400. výročí úmrtí císaře Rudolfa II. Panovník, za jehož vlády se Praha stala jedním z nejvýznamnějších kulturních, uměleckých i vědeckých center Evropy, tu zemřel 20. ledna 1612. Většina jeho cenných uměleckých sbírek bohužel zmizela za Třicetileté války, přesto se na Pražském hradě dochovala řada obrazů, soch, knih nebo uměleckořemeslných předmětů. Nedaleko Hradu, pod dnešní Letenskou pláni, je dodnes tzv. Rudolfova štola. Národní technické muzeum má ve svých sbírkách unikátní plán, který ukazuje, jak tato důmyslná stavba vznikala:

"To je plán významné památky z konce středověku, a sice z let 1583 až 1593, takzvané Rudolfovy vodní štoly, která spojovala řeku Vltavu s pražskou Stromovkou nebo tehdy Královskou oborou. Rudolf II. jí hodlal zásobovat rozlehlé rybníky, které v Královské oboře měly vzniknout,"

vysvětluje archivář Národního technického muzea Jan Hozák. Muzeum plán při příležitosti Rudolfova výročí vystavuje až do pátku ve vstupní hale. Přestože šlo o technickou stavbu, je plán vlastně umělecké dílo:

"Je namalováno na pergamenovém svitku, který měří necelé dva a půl metru a je široký dvacet centimetrů. Je bohatě zdobený, celá ta stavba je na něm zpodobena jednak v bokorysu se zanesením všech náležitých měr, a jednak je i významným svědectvím o tom, jak v té době vlastně vypadala Letenská pláň."

V plánu jsou zaneseny i postavičky horníků s dobovým nářadím. Jde o nejstarší dochovaný plán vodního díla v českých zemích. Jeho autorem je Isaac Phendler, koncipista české dvorské komory.

"Štolu hloubili havíři z Kutné Hory a vyměřoval ji tehdejší hormistr Lazar Ercker, což bylo významné jméno ve středoevropském měřítku. Napsal taky pojednání o středověkém hutnictví."

Jak ale říká Jan Hozák, i tehdy musela královská pokladnice šetřit:

Rudolfova štola

"Ta stavba nepokračovala plynule. Vysvětluje se to tím, že ji Královská komora v některých obdobích přestala financovat, že na to prostě nebyly peníze. Jak známo, Rudolfovy zájmy byly velmi rozsáhlé a štola asi zdaleka nebyla tou první věcí, na kterou by myslel. Měl významnější priority, platil taky velmi bohatý dvůr."

Pozoruhodné ale je, že technická stavba z konce 16. století je ve skutečnosti funkční dodnes:

"Štola je do dnešní doby zachována. Je pravidelně čištěna. Její osudy za ta staletí byly různé. V 19. století dokonce sloužila jako vodovod pro obec Bubeneč. A vlastně po celou dobu byla udržována tak, aby mohla sloužit. I když samozřejmě z původního záměru z doby Rudolfovy, že bude vydatně zásobovat rybníky ve Stromovce, sešlo."

Zájemci si dodnes mohou tuto jedinečnou hornickou stavbu prohlédnout. Štola přitom zdaleka není jedinou rudolfinskou památkou, která je v těchto dnes přístupná. Pražský hrad například otevře mimořádně pro veřejnost Rudolfovu galerii u Španělského sálu a vystaví i několik děl ze svých rudolfinských sbírek.