Muzeum v Cedar Rapids odhaluje Američanům česko-slovenskou historii

Foto: Klára Stejskalová

České názvy ulic, pekárna s českými koláči, kamenný most s českými lvy poblíž Sokolského parku. Vedle amerických visí na stožárech i české a slovenské vlajky. V Cedar Rapids, druhém největším městě Iowy narazíte na české stopy téměř na každém kroku. Příběh Čechů a Slováků pak vypráví expozice v Národním českém a slovenském muzeu, jedné z nejnavštěvovanějších turistických atrakcí Iowy.

Národní česko-slovenské muzeum a knihovna v Cedar Rapids,  foto: Klára Stejskalová
První čeští a slovenští osadníci přijeli do Iowy ve druhé polovině 19. století. Jejich odkaz tu přežívá dodnes, i když česky mluví z jejich potomků už jen málokdo. O zachování paměti se snaží Národní česko-slovenské muzeum a knihovna. Původní budovu zasáhly v roce 2008 povodně. Dnes sídlí v nových honosných prostorách přímo v centru Czech Village. Při nedávné návštěvě USA mne tu přivítala a expozicí provedla programová ředitelka Teresa Stensrup. Té jsem se zeptala, proč se česko-slovenské muzeum nachází právě tady?

„Cedar Rapids nemá největší komunitu Čechů a Slováků. V Chicagu žije více lidí česko-slovenského původu. Řekla bych však, že důvod, proč jsme se stali Národním českým a slovenským muzeem a knihovnou, je kvůli lidem, kteří konkrétně žijí zde. V roce 1974 tu založili opravdu malou organizaci - muzeum jednoho domu - a byli tomu tak oddaní, že začali shromažďovat různé předměty a pracovali na vytvoření tohoto velkého, monumentálního muzea. To pak otevřeli v roce 1994 za účasti tří prezidentů – Václava Havla, Michaela Kováče a Billa Clintona.“

Slyšela jsem, že součástí muzea je velký archiv?

"Ano, v naší knihovně máme rozsáhlou sbírku. Více než 11 000 položek všeho, nač si jen vzpomenete. Samozřejmě knihy, dopisy, hudební záznamy. Věci staré i několik set let. A stále aktivně sbíráme věci, které jsou důležité pro český a slovenský příběh v Evropě a také v Americe. Získáváme všechny možné publikace od organizací z celého světa a z Ameriky. Máme tu také mnoho genealogických záznamů, aby je lidé mohli použít pro zkoumání rodokmenu svých rodin. “

Nakolik spolupracujete s českými a slovenskými komunitami zde v USA?

"Spolupráce s těmito skupinami a organizacemi je pro nás velmi důležitá. Samozřejmě nejvíce spolupracujeme s místním Sokolem, organizací Western Fraternal Life a jakoukoli z těchto typů spolků a organizací po celé Americe, nejen v Iowě. Například teď tu dvakrát vystupovaly české a slovenské tanečnice ze Sokola v St. Paul z Minnesoty. S některými zase pracujeme na různých výzkumných projektech.“

Teresa Stensrup osobně žádné české předky nemá. Zajímá mne proto, co jí přivedlo k zájmu o českou nebo československou historií.

"To je dobrá otázka, protože moje původní odpověď by byla, že jsem chtěl pracovat v muzeích. To byla moje vášeň, historie a nejen to, co by byla moje osobní rodinná historie. Dostal jsem tu práci, protože miluji programování. Ráda dělám věci pro veřejnost, kterou se snažím přivést do muzeí. Člověk se tu může tolik naučit. Byl jsem zde dva roky a český a slovenský příběh jsem si zamilovala. V této oblasti střední Evropy se odehrálo tolik velkých historických okamžiků: od Habsburků přes nacisty až po komunistickou kontrolu. A Češi a Slováci z nich pokaždé dokázali vyjít silnější. To je důvod, proč místní lidé s jejich příběhem porovnávají povodeň v roce 2008. Muzeum se také vrátilo silnější. A myslím, že to bylo možné, protože jsme použili Čechy a Slováky jako náš vzor. “

Mnozí Američané si slovo „ Bohemia“ s Čechy nespojují

Vydáváme se s Teresou Stensrup na prohlídku expozice. Jsou tu lodní kajuty a kufry připomínající příchod imigrantů do Spojených států. U příležitosti výročí pádu komunistického režimu tu postavili repliku berlínské zdi. Jsou tu místa navozující atmosféru první republiky.

Takže tady máte různé sekce, které pokrývají různá období naší společné historie?

"To je pravda, toto místo v podstatě poskytuje Američanům pozadí, o kterém moc nevědí. Expozice začíná základními informacemi o tom, kde jsou na mapě Česká republika a Slovensko. Protože to je něco, co mnoho lidí nemusí nutně vědět, podobně jako mnoho lidí neví, kde jsou některé státy na naší mapě. Začínáme tedy základními informacemi a potom je tu časová osa, v zásadě se vracíme zpět do roku 1833 s informacemi o dění, které vedlo k místu, kde jsme dnes.

A to ukazuje, kdy a kde se Češi ve Spojených státech usadili?

„Ano, tato část výstava je zde velmi populární, a to nejen mezi Čechy nebo Slováky. Pomocí toho můžete zjistit, kde se ve Spojených státech usadili lidé z Československa a dalších zemí. Zjistili jsme, že mnoho lidí ani nevědělo, že jsou Češi nebo Slováci. Pokud se podíváte na dokumentaci z Ellis Islandu, tak lidé na otázku odkud pocházejí, neodpovídali, že z Československa. Zejména, když přišli i před rokem 1918, kdy Československo neexistovalo. Nebo jsem se setkala s dobrovolníky, kteří nechápali, že když se řekne „Bohemian“, že se tím myslí Češi."

Foto: Klára Stejskalová
Zrození československého státu je v muzeu věnovaný velký prostor. Nechybí socha T.G.Masaryka. Období druhé světové války tu pojímají očima jedné rodiny. Komunistickou éru se snaží přiblížit Američanům i pomocí výpovědí pamětníků.

" Rozhodli jsme se pro interaktivní zpracování této sekce. Můžete si vybrat, zda si myslíte, že by v komunistickém Československu bylo povoleno něco jiného, například hudba Beatles. Je to opravdu o snaze přimět lidi, aby pochopili, co to znamená být pod kontrolou takové vlády. A samozřejmě to, co to znamená žít pod kontrolou SSSR. Shromáždili jsme spoustu vzpomínek na studenou válku od lidí, kteří byli v té době v Československu. V expozici je jen několik příběhů, více jich máme online. Mimochodem velmi populární v této sekci je píseň Marty Kubišové, kterou zpívala na Václavském náměstí v roce 1989."

Jaká je nejoblíbenější atrakce?

"Neříkám, že je to nejoblíbenější, ale lidé milují náš lustr. Pokud byste byla někdy ve velkém sále po delší dobu, uslyšíte několik lidí vykřiknout a podivovat se nad krásou lustru, který je vyrobený z českého skla, takže je pro nás velmi zvláštní. A pak se jim také líbí vaše loutkové divadlo. “

Tvoří většinu návštěvníků lidé s českými kořeny?

"Na tuto otázku se konkrétně neptáme. Ale řekla bych, že ano. I když jsme běžným návštěvním cílem pro jakékoli turisty.“

Kolik návštěvníků ročně sem zavítá?

" Přesně nevím, ale dohromady, nejen do expozice, ale na další akce přijde kolem 30.000 lidí.“

A co jste pro ně připravili na letošní rok?

"Pracujeme na několika věcech. Je zřejmé, že rok 2020 je volebním rokem, takže budeme hovořit o věcech, jako je demokracie a co to znamená být svobodný, naše forma demokracie - demokracie zde versus jiné formy demokracie. Je to také sté výročí, kdy ženy získaly volební právo ve Spojených státech, naše hlasovací právo jsme dostali o něco později než ženy v Československu. K tomu plánujeme nějaké konkrétní programy. A pak je to také sté výročí, kdy poprvé použil Karel Čapek ve hře R.U.R. slovo robot. Zaměříme se tedy na robotiku, se stejnou představou, co to znamená být svobodný, díváme-li se na to očima robotiky a umělé inteligence."