Na českých silnicích se bude vybírat mýtné, kamiónů ale moc neubude

Už v polovině příštího roku by měli dopravci na českých dálnicích platit podle toho, kolik kilometrů přesně ujedou. Podle vlády by měl být v Česku zaveden systém elektronického mýtného po vzoru sousedního Německa a Rakouska. Rozhodnutí vlády uspíšil obrovský nárůst počtu tranzitních kamionů na českých dálnicích. Ty se snaží průjezdem přes naše území vyhnout se placení mýtného v sousedních zemích. Dá se očekávat, že připravovanou akci budou provázet silné ekonomické i politické tlaky na českou vládu. Například německý kancléř Gerhard Schröder už loboval u premiéra Stanislava Grosse za firmu, která v Německu zavedla tamní systém výběru mýtného. Více už se dozvíte v ekonomické rubrice, kterou připravil Zdeněk Vališ.

Foto: ČTK

Odstartovat výběr mýtného od července příštího roku pro všechna nákladní vozidla nad sedm tun a hned na skoro tisíci kilometrech vozovek, tedy nejen na dálnicích, jak se původně uvažovalo, ale i na rychlostních komunikacích. Takový je nyní záměr vlády. O dva roky později by se pak měly zpoplatnit podle výkonu i některé silnice první třídy. Mýtné se nakonec bude vybírat na vozovkách o délce zhruba dva a půl tisíce kilometrů. Osobní automobily budou zatím dál používat dálniční známky. Podle některých odborníků i opozičních politiků prý vláda rozhodla už pět minut po dvanácté. Po zavedení mýtného v Rakousku a vstupu Česka do Evropské unie stoupl počet kamiónů projíždějících republikou o polovinu. Letos, kdy už je mýtné i v Německu, očekává ministerstvo dopravy další dvacetiprocentní nárůst počtu kamiónů v Česku. Země tak denně přichází o obrovskou sumu peněz. Větší počet kamiónů navíc více ničí vozovky, o ekologických a jiných újmách nemluvě. Návratnost zhruba čtyřmiliardové investice je podle ministra dopravy Milana Šimonovského vysoká.

"Čisté výnosy státu budou každoročně mezi pěti až sedmi miliardami korun. Brali jsme investičně nejnáročnější model technologie, který se ve světě používá. Ten jsme vzali jako základ, abychom se připravili na tu nejhorší finanční variantu. Ta ukazuje, že celá tato investice bude splacena za jeden až dva roky. To znamená, že ta investice je velmi rychle návratná."

Vlastníkem i správcem elektronického mýtného na českých silnicích bude stát. Dodavatelem systému ale bude soukromá firma. Je tedy zřejmé, že tlak na to, jaký systém bude nakonec vybrán a od které společnosti, je už nyní velký. Ve hře jsou zejména dvě základní technologie - pozemní, jako je tomu v Rakousku, nebo satelitní, kterou přijalo například Německo. Ministr Šimonovský řekl Radiu Praha, že vláda v tomto ohledu zaujímá neutrální postoj.

"Zadávací podmínky, které chce vláda České republiky vypsat, mají být neutrální technologicky. To znamená, že nepředurčují, jakou technologii chceme využít pro realizaci výkonového mýtného. Proto očekáváme vyšší nabídku, vyšší počet uchazečů, protože nepředpisujeme technologii."

Takže není předem rozhodnuto, zda to bude německý satelitní systém nebo pozemní rakouský?

Milan Šimonovský, foto: autor

"Není rozhodnuto ani o těchto dvou, ani o americkém systému, nebo australském či izraelském. Jde o to, aby pořizovací a provozní náklady byly co nejnižší, aby měla Česká republika z mýtného co největší profit, aby se co nejvíce peněz vrátilo do oprav a výstavby komunikací."

Názory odborníků i politiků na oba základní systémy se různí. Ani vláda nebyla při prvním projednávání problematiky před týdnem zcela jednotná. Například ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach tvrdil, že německý systém je lepší než rakouský, protože je modernější. Zastánci rakouského systému zase argumentují tím, že funguje bez problémů i ve Švýcarsku a zájem o něj mají Slováci i jiné evropské země. Ministr dopravy Milan Šimonovský se ale nenechá vyprovokovat.

"Rakouský systém je v provozu nejdelší dobu a osvědčil se, nemá své dětské nemoci, které očekávám u německého systému. Ten je naproti tomu skutečně průkopnický, je to nová technologie, i když už dvakrát jeho nasazení v praxi selhalo. Držím palce svému kolegovi panu ministru Stolpemu, aby byl tentokrát úspěšný a německý systém se rozběhl. Přesto je potřeba říci, že už nyní existují technologie, zejména v přenosu zpráv od registrovaného vozidla k zúčtovacímu středisku, které jsou jednodušší, levnější a už z tohoto hlediska je i ten současně zaváděný německý systém zastaralý."

Tuzemským dopravcům je zřejmě jedno, jaký systém výběru mýtného bude na českých silnicích využíván. Obavu ale mají z toho, že mýtné jim podstatně zvedne náklady. Radiu Praha to potvrdil Martin Felix, mluvčí společnosti Česmad Bohemia, která zastupuje 1700 podnikatelů v nákladní i osobní silniční dopravě.

Řidiči kamionů u terminálů k zaplacení mýtného; německo-polský hraniční přechod Frankfurt nad Odrou-Swiecko (Foto: ČTK)

"Výběr operátora a systému, ať už německého satelitního nebo rakouského mikrovlnného, je asi jedna z věcí, které nás dopravce ponechávají v klidu. V našem zájmu je, aby systém především fungoval, aby nepožíral sám sebe, tedy aby byl laciný, a pak nás samozřejmě také zajímá výše nastavení mýtného."

Zavedení mýtného bezesporu zvedne provozní náklady dopravců. Česmad tvrdí, že menší firmy by to nemusely přežít, je to tak?

"Ano, je to tak. Hlavní problém je v tom, že současná situace na trhu silniční dopravy neumožňuje převést stoprocentně mýtné do ceny dopravce. Zavedení mýtného je vlastně jistá další skrytá forma zdanění. Dopravcům se daří jen velice těžko převádět další náklady do cen. A těch zhruba pět miliard ročně, které by to mýtné mělo přinést nemají opravdu schované doma ve slamníku, takže je budou muset nějakým způsobem vydělat. Komu se to nepodaří přenést do cen, ten skončí."

Podle ministra Šimonovského je zatím předčasné odhadovat, jak se zvýší náklady dopravců.

"O sazbách mýtného bude vláda teprve jednat v průběhu letošního prvního pololetí. Ekonomičtí ministři budou zvažovat, jaká sazba poplatků je únosná pro české ekonomiku a pro české dopravce. My jsme ve finančním modelu uvažovali s průměrnými poplatky, které jsou v sousedním Rakousku a v Německu. Tyto dva poplatky jsme zprůměrňovali zhruba na 4,60 korun za jeden kilometr pro vozidla nad 12 tun a 1,60 korun pro vozidla do 12 tun."

O tom, zda někteří čeští dopravci kvůli mýtnému zkrachují, nechce Milan Šimonovský spekulovat.

"V současné době jsou náklady za časové zpoplatnění určeny tím, jak velký výkon dopravce udělá. Ten, kdo odjede 300 tisíc kilometrů má na jeden kilometr jiné náklady, když platí 14 tisíc časovou známku za rok, než ten, kdo odjede jiný počet kilometrů ročně. Pro každého dopravce je cena jednoho kilometru různá. Jeho náklady budou úměrné tomu, kolik ho stojí kilometr v letošním roce a kolik ho bude stát kilometr, až bude zavedeno výkonové mýtné."

Mohou čeští dopravci očekávat od vlády nějaké kompenzace za zvýšené náklady? Martin Felix pro ně příliš velký prostor nevidí.

"S těmi kompenzacemi to není tak jednoduché, protože tady je už nějaká možnost daňových úlev velmi omezená. My bychom byli v podstatě rádi, kdyby se prodloužila platnost snížení silniční daně na minimum pro ekologická vozidla. Pan ministr hovořil také o možnosti snížení spotřební daně u nafty, ale to už jsou vzhledem ke předpisům Evropské unie řádově haléře. Zcela jistě tedy případné kompenzace ani zdaleka nevyrovnají zvýšené náklady po zavedení elektronického mýta."

Původně navrhovalo ministerstvo dopravy platit mýtné už u vozidel nad 3,5 tuny. Vláda nyní rozhodla, že v první fázi se mýtné bude vybírat u vozidel nad sedm tun. Dopravci v tom ale nějakou úlevu nevidí. "Malý dopravce není ten, kdo využívá malá vozidla,"říká mluvčí Česmadu Martin Felix. Například pro malou firmu, která má jeden kamion, by toto opatření nemělo žádný význam. Uvítají ho však například živnostníci nebo rozvážkové služby, které však většinou zamýšlené zpoplatněné úseky dálnic nevyužívají příliš často. Kdy začnou platit mýtné v Česku také vozidla nad 3,5 tuny, není podle Šimonovského zatím rozhodnuto. Nejspíš to však nebude dříve než v roce 2008.

Je zde ale ještě jeden podstatný problém. Od zavedení mýtného si mnozí lidé slibují uklidnění na českých dálnicích. Měl by se snížit počet tranzitních kamiónů. Jenže, jak naznačil ministr Šimonovský Radiu Praha, přímá úměra tady asi nebude existovat.

"Nechceme, aby naše silnice byly zahlcené a u sousedů prázdné. Přesto jsme si vědomi toho, že ekonomické oživení Evropy i růst českého exportu a importu přináší větší dopravní zátěž a nákladové toky. S tím, že tady bude velmi intenzivní nákladní doprava, se musí Česká republika smířit. Doufáme ale, že bude také intenzivnější na železnici a v budoucnu i na vodní cestě."