Na co jsme si v češtině (ne)zvykli?

Jedním ze způsobů obohacování slovní zásoby jazyka je tzv. kalkování. Jedná se o doslovný překlad slova z cizího jazyka. Některé kalky ovšem tahají za uši.

Ilustrační foto: Štěpánka Budková, Radio Prague International

Když jsem tam přišla, vyzval mě Prokop: „Vezmi místo!“ A já jsem byla jako: „To přece nemyslíš vážně, nebo?“ Slyšet tuhle větu mě vždycky dostane. Na každý pád jsme se dobře pobavili a zdálo se, že i Prokop je s tím nakonec ok. Dokonce si při rozloučení ještě přisadil: „Tak měj pěkný den!“

Netahá vás něco za uši? Neskřípete zuby? Pokud se vás zmocnil pocit, že úvodní text místy ani není česky, jste na správné stopě a zřejmě jste odhalili hned několik kalků – doslovných překladů.  Vytváření a užívání kalků v češtině je přirozený způsob, jakým je obohacována a rozšiřována slovní zásoba. Kalkování kopíruje strukturu přejímaných výrazů za pomoci vlastních jazykových prostředků, například slovo sou-cit z německého Mit-leid. Kalkování má v češtině dlouhou historii podobně jako u velkých světových jazyků.

Drobní myšovití savci z podrodu Nannomys mají svou domovinu v subsaharské Africe|Foto: Laurana Serres-Giardi, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0

Na některé výrazy jsme si stačili zvyknout a běžného uživatele češtiny nijak nepřekvapí – většinu z nás dokonce vůbec nenapadne, že užíváme kalk, hovoříme-li o mrakodrapu (angl. sky-scraper), o bleskurychlé (něm. blitz-schnell) odpovědi nebo použijeme-li frazém jde o naše děti (něm. es geht um…). Obzvlášť s rozvojem moderních technologií se s kalky setkáváme čím dál častěji: slova zpravidla rozšiřují svůj původní význam (mouse nebo myš jako hlodavec) o jeden význam nový (mouse i myš jako nástroj k ovládání počítače). Ze stejné oblasti nás rychle napadne třeba síť (angl. net) nebo zeď (angl. wall).

Jak je to s kalky v úvodu článku? Většina vybraných výrazů pochází z angličtiny, ale máme tu i tři výrazy německé. Jde o ujišťovací nebo? (oder?), spojení uvozující zhodnocení na každý pád (auf jeden Fall) a vyzvání vemte místo (nehmen Sie Platz). Všem těmto příkladům je společné, že se jedná o ustálená slovní spojení a nikdy o samostatně stojící lexémy. Jde tedy o kalky, které přejímají syntaktickou strukturu cizího jazyka. Pro mnohé je typické užití pouze neformální – být s něčím ok nebo v pohodě ( angl. be okay with something) zkrátka znamená, že dáváme najevo svůj souhlas a v žádném oficiálním projevu bychom frázi nepoužili.

Ilustrační foto: natureaddict, Pixabay, CC0 1.0 DEED

Zajímavým kalkem, který nově proniká z angličtiny do češtiny, je konstrukce být jako, kterou v češtině známe hlavně ve významu přirovnání něčeho k něčemu: Chtěl bych být jako můj děda. Jde ovšem o původní české užití, nikoli o kalk. Dobře známe také frázi To je jenom jako. – Uklidňujeme jí děti a dáváme tak najevo, že něco není skutečné. Princ na filmovém plátně je zraněn jen jako, herci se ve skutečnosti nic nestalo. Anglická – a do mluvené češtiny převzatá – fráze be like something však striktně funguje jako uvození přímé řeči osoby, o níž vyprávíme. Místo použití konstrukce s vloženou vedlejší větou Prokop nakonec řekl, že nikam nepůjde promlouváme za Prokopa: A on byl jako: já teda nikam nepůjdu.

Jak je možné, že se tato fráze začíná běžně používat nehledě na to, že klíčová slovo jako se zřetelně odklání od svého původního významu a celá věta zní tak „nečesky“? Je pravděpodobné, že komunikaci umožňuje užší kontakt obou mluvčích. Zapojení přímé řeči a nápodoby osoby, která je právě předmětem hovoru, zvyšuje expresivitu a emocionalitu celého projevu, což může být pochopitelně žádoucí. Zároveň se projev zdá plynulejší a rychlejší, vyhneme-li se vedlejší větě a nenahradíme ji ani gramaticky náročnou, kondenzovanou strukturou. Být jako zní možná poněkud neohrabaně, ale zdá se, že naplňuje současný požadavek: snadno a rychle.

Projekt Radio Prague International Čeština na vlnách vznikl ve spolupráci s Ústavem českého jazyka a teorie komunikace FF UK pod vedením doc. PhDr. Ivany Bozděchové, CSc. V audioverzi vystupují Hana Shánělová a Jan Herget.