Na konferenci k výročí Alberta Einsteina se do Prahy sjely špičky světové astrofyziky

Od doby, kdy na německé části Karlovy univerzity v Praze působil jako profesor teoretické fyziky asi nejslavnější vědec všech dob Albert Einstein, uplynulo 100 let. Při této příležitosti probíhá v Praze až do pátku setkání více než 200 předních vědců ze 31 zemí pěti kontinentů, kteří se zabývají teorií relativity, kosmologií a relativistickou astrofyzikou. Scházejí se na mezinárodní konferenci Relativita a gravitace - 100 let po Einsteinovi. Jejím hlavním organizátorem jsou odborníci z Ústavu teoretické fyziky Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy pod vedením profesora Jiřího Bičáka. Jana Olivová ze stanice Vltava Českého rozhlasu ho těsně před zahájením setkání požádala o podrobnější představení této události.

"Já bych měl nejdřív předeslat, že se nám lidi trošku smáli, protože Albert Einstein byl v Praze od dubna 1911 do začátku července 1912. Dnes máme konec června roku 2012 a lidé říkají, že oslavujeme odjezd Alberta Einsteina z Prahy. Já jsem k tomu ale měl naprosto jasný důvod. Einstein totiž 4. července poslal do redakce vědeckého časopisu článek, který se jmenuje Relativita a gravitace, a my jsme si vzali tento název přímo do názvu naší konference. A je to odpověď německému fyzikovi Maxu Abrahamovi, který mu tehdy byl vlastně konkurentem v tom, jak budovat teorii relativity. Speciální relativita už existovala, ale teď šlo o to, jak zabudovat do této teorie gravitaci. Einstein nesouhlasil s tím, jak to dělal Abraham, a napsal článek, který mu měl být odpovědí. Tam ale byly asi jen tři nebo čtyři věty o tom, proč nesouhlasí s Abrahamem. Narýsoval tam ale, jak mají vypadat základní vlastnosti nové teorie gravitace. A ona to je v podstatě obecná relativita."

Na konferenci Relativita a gravitace - Sto let po Einsteinovi se v Praze sejdou například významní astrofyzikové, kteří se věnují experimentům, ověřujícím obecnou teorii relativity, černým dírám a gravitačním čočkám. Ale také odborníci v oblasti teorie a detekce gravitačních vln, v matematické relativitě a kvantové gravitaci a v mnoha dalších oborech. Budou hovořit například o možnostech spojení obecné relativity a kvantové teorie, o tom, jak by měla vypadat případná nová teorie gravitace, včetně takzvané smyčkové teorie gravitace. Další přednášky se budou týkat temné hmoty a temné energie a možných příčin zrychlujícího se rozpínání vesmíru.

Jiří Bičák

"Bude to určitě shrnovat konceptuální a historické aspekty, tím to začne. Potom budou černé díry, vysvětlování velkých výtrysků z černých děr a podobně. To budou Ambramovicz a Narayan z MIT. Potom to bude hodně kvantová gravitace, hlavně Ashtekar a Lewandowski z Varšavy. Bude tu ale taky několik ředitelů Ústavu Maxe Placka. Jeden z nich je Nicolae, což je člověk, který přišel k obecné relativitě od částic. Bude mluvit o urychlovači v CERNu, zároveň ale o tom, jak to dnes vypadá a jaké implikace patrně budou mít současná pozorování na to, jak by měla vypadat nová teorie gravitace. Pak budou kosmologická témata a ve středu odpoledne budou především detekce gravitačních vln. Já bych řekl, že tu máme všechny hlavní vůdčí postavy v tom, čemu se dnes říká matematická relativita. To je relativita, která se dosud ukazuje jako ta nejčistší a nejlepší teorií gravitace."

Pulsar

Kromě ryze odborných témat a vystoupení je však připravena i zajímavá přednáška pro širokou veřejnost. Má název Měl Einstein pravdu? aneb Jak kosmické hodiny prověřují Einsteinův podivný svět. Přednese ji anglicky ve středu 27. června ve 20,00 hodin ve Velké aule Filozofické fakulty univerzity Karlovy v Praze profesor Michael Kramer, přední světový odborník na pozoruhodná vesmírná tělesa nazvaná pulzary. Jejich pomocí se zkoumají základní zákony fyziky včetně ověřování teorie relativity. Připomeňme, že pulzary jsou nesmírně rychle rotující a obrovsky husté a hmotné tzv. neutronové hvězdy, které vysílají radiové záření s periodou pulzů od tisícin sekundy do několika sekund.